EU nařídila mínus 35 procent emisí CO2. O jakou spotřebu se tu vlastně jedná?

Auta následujících dvou generací budou muset být výrazně úspornější než jsou ta, která si v autosalonech jednotlivých značek můžeme kupovat nyní. Vyplývá to z nových limitů emisí CO2, které v Bruselu dohodli ministři životního prostřední členských zemí.

Připomeňme si nejdříve, jaké jsou nyní aktuální limity a co nás v nejbližší době čeká. Až do roku 2020 platí limit 130 gramů CO2 na jeden ujetý kilometr. Ten samozřejmě nemusí nutně splňovat veškeré prodávané vozy velkosériových výrobců. Jedná se o takzvaný flotilový průměr, který se vypočítává zpětně na základě veškerých zaregistrovaných vozů konkrétního výrobce v zemích Evropské unie. Do výpočtu se na základě speciálního matematického vzorce promítá nejen spotřeba, ale i hmotnost vozidla.

Je to logické: i manažerské auto dnes může dostat pod kapotu třeba litrový tříválec, ale je samozřejmě mnohem těžší než městský minivůz.

Aby bylo jasno: Na limit 130 gramů dosáhnou v současné době všechna benzinová auta, která v kombinovaném provozu nespotřebovávají více než 4,8 litru nafty nebo 5,5 litru benzinu. Jedná se pochopitelně o hodnoty naměřené v laboratorním prostředí válcové zkušebny podle přesně stanoveného jízdního cyklu.

V loňském roce měla nejnižší flotilový průměr se 101,2 gramy značka Toyota, za ní následovaly francouzské značky Peugeot, Citroën a Renault. Škoda si nevedla špatně byla osmá se 115,9 gramy. A to jí ještě průměr zvedlo stále větší množství prodávaných SUV. Nad limitem 130 gramů byla o 1,2 gramu značka Mazda.

PRVNÍ ZLOM JIŽ ZA DVA ROKY

Již za dva roky ale začne platit nový limit 95 gramů CO2 na kilometr. To odpovídá spotřebě do přibližně čtyř litrů benzinu a 3,5 litru nafty. To pořád není, jak se ukazuje při pohledu do technických údajů v současnosti prodávaných aut, nesplnitelný cíl. I dieselová auta se s tím umí vyrovnat. Jsou to ovšem ta nejúspornější. Konkrétně: Citroën DS3, Mini D nebo i větší auta jako Honda Civic či Volvo V 40 ve verzi D2) potřebují již jen 3,4 litru nafty na sto kilometrů. "Čtyřlitrové" benzinové auto v současnosti ovšem v nabídce není. I například kolínská trojčata (Peugeot 108, Citroën C1 a Toyota Aygo) potřebují 4,1 litru na sto kilometrů. Stejně jako v Bratislavě vyráběná auta Volkswagen Up!, Škoda Citigo a Seat Mii.

Ovšem na požadovanou úroveň emisí CO2 se bez problémů dosáhnou auta, která jsou schopna spalovat kromě benzinu také stlačený zemní plyn. Nejedná se jen o ta nejmenší jako jsou opět příslušné verze miniaut značek koncernu Volkswagen, ale třeba i Audi A3 G-tron.

Další snížení nastane v roce 2025. Od té doby budou předepsaný flotilový průměr plnit už je ta auta, která si vystačí na sto kilometrů s méně než 3,4 litry benzinu nebo rovnými třemi litry nafty. A to už je velký problém. Momentálně to žádný vůz, který pohání jen a pouze spalovací, motor nezvládne. Vždy bude muset spolupracovat s elektromotorem. Buď menším, jako mají mild hybridy, jejichž spotřeba se nyní aktuálně pohybuje lehce nad hranicí dvou litr, nebo větším dopovaným energií z již poměrně velké a těžké baterie, Tyto plug-in hybridy se pak umí dostat dokonce na homologovanou spotřebu rovný litr (Toyota Prius Plug-in hybrid) nebo pár desetinek nad ni (plug-in hybridní verze vozů jako jsou Hyundai iOniq, Kia Nira, či Kia Optima).

V té době tedy již flotilový průměr bude muset automobilkám snižovat dostatečný počet elektromobilů, pokud samozřejmě budou dále prodávat auta s konvenčním pohonem. Čisté elektromobily mají samozřejmě emise rovnající se nule.

A konečně se dostáváme k roku 2020. Tehdy stanovenému limitu vyhoví jen vozy, které nepřesáhnou úroveň spotřeby 2,2 litru nafty a 2,6 litru benzinu. Potom už aut, která ke svému pohonu využívají pouze energii z ropných paliv, opravdu zásadně ubyde.

V naší galerii se podívejte, jaké druhy hybridů vlastně nyní existují: