Minulost českých mopedů a motokol je rozsochatá. První byl Bezděz

„Není sice pravdou, že mopedy vyráběné v socialistickém Československu byly tak skvělé, jak se dnes traduje, a jsou v porovnání s minimálně stejně kvalitními produkty ze zahraničí v současné době několikanásobně předražené, ale i tak je zejména prvorepubliková historie těchto strojů velmi zajímavá," říká Jan Čejchan. Tento publicista a odborník na historické motocykly stojí za unikátním muzeem motokol, mopedů a kol s pomocným motorem, které se nachází v areálu zámku Nové Hrady u Litomyšle. Je zde na sto šedesát exponátů.

Na to, které mopedy a motorová kola mají místo zrodu v Československu, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Vůbec prvním tuzemským nabízeným jízdním kolem s pomocným motorem se v roce 1922 stal Bezděz. Za jeho konstrukcí stáli bratři Veselí z Bělé pod Bezdězem. Kromě motoru samotného zkonstruovali také speciální karburátor.

Na území dnešního Česka pak existovala řada dalších výrobců obdobných dopravních prostředků.  Například se dnes již málo ví, že chebská továrna Premier byla ještě na konci dvacátých let největším výrobce jednostopých motorových vozidel v tehdejším Československu. Později už se věnovala právě jen výrobě motokol.

Naprostým unikátem, který lze také v muzeu vidět, je pomocný motor X-System Hartmann vzniknuvší v režii trutnovské firmy Alfred Haase. Je umístěn přímo uprostřed zadního kola, které také poháněl. Byl sestrojen v roce 1936. Zřejmě jen dílem náhody bylo, že o dva roky později velmi podobný agregát představila a začala úspěšně nabízet německá firmy Fichtel&Sachs.

Muzeum připomímá také pochmurnou historii značky Achilles. Tato severočeská strojírenská firma vznikla již v roce 1894 a svého času zaměstnávala více než dvě tisícovky dělníků. Dokonce již v roce 1904 vyrobila svůj první motocykl, následně se pak zabývala mimo jiné produkcí jízdních kol. Svá první motokola nabídla na trh v roce 1931. Dnes již firma Achilles neexistuje - po roce 1948 ji zrušili.

Skutečně technicky na výši byly ale podle Jana Čejchana hlavně motokola značek ČZ a Jawa. Strakonická zbrojovka začala s takzvaným Kaktusem, což bylo stroj s pohonem předního kola. Jméno dostal podle specifického tvaru hlavy válce s chladicím žebrováním, které skutečně upomíná na pichlavou rostlinu. Zejména třetí verze motokola ČZ, které se nabízelo od roku 1937, patřilo díky třírychlostní převodovce a výkonnějšímu motoru než nabizela konkurence k absolutní světové špičce.

Totéž lze říci i Jawě Robot ze stejného období. Zaujala rovněž třírychlostní převodovkou a zejména komfortním podvozkem, který nabízel jízdní vlastnosti daleko více podobné klasickým motocyklům než pouhým kolům s motory.

Skutečně prvním velkosériově vyráběným mopedem s motorem v kubatuře 50 cm3 byl rakovnický Stadion. Vzniklo ho na sklonku padesátých let sto padesát tisíc kusů. Následovník S 22 pak vznikal v letech 1960-64. Ve stejné době vyráběla Jawa sama model Jawetta 551, který měl dokonce také exportní provedení Jawetta Sport.

O mopedu Batetta se nyní rozepisovat nebudu, bude o nich samostatný článek.

Po pádu komunistického režimu se několik značek snažilo zaujmou s koly s pomocnými motory. Byla mezi nimi opět po desetiletích také značka ČZ. Příliš ovšem neuspěly. I vinou často velmi svérázného až kuriózního pohonného systému.

Nyní se poměrně hodně mluví o projektu elektrického (a později snad i spalovacího) mopedu Mopedix. Snad bude mít více štěstí.