Britské Sunbeamy jako ceněné veterány: Jednoho sedlal i Hagrid z Harryho Pottera

• BSA nechtěla, aby řada S vypadala příliš německy
  
• VIDEO: Sunbeam S7 z roku 1951
• Za kolik se Sunbeamy prodávají?
  
• Plánované S9 a S10 se nikdy nevyráběly
  
• Motorky mají své kluby
  
• Sunbeam S7 vlastnil Hagrid z Harryho Pottera

Přestože se motorky Sunbeam, v překladu sluneční paprsek, S7 a později S8 vyráběly v letech 1946 až 1956, jsou stále ještě na silnicích, hlavně v cizině, občas k vidění. Jejich majitelé se sdružují v klubu Sunbeam Owners Fellowship a vyráží s nimi na parádní spanilé jízdy a setkání historických vozidel.

Motocykly Sunbeam S7 a S8, které navrhl Erling Poppe, anglický konstruktér motorových vozidel s rakouským původem, který studoval inženýrství v Birminghamu v Anglii a navrhoval motocykly Packman & Poppe, motocykly Sunbeam a tříkolové vozy Gordon, jsou volně podobné designu německé válečné motorky BMW R75, které, jak už bylo výše zmíněno, byly získány jako válečné reparace společností BSA. Informuje o tom v encyklopedii Classic Brittish Bikes (Abbeydale Press, 1999) autor Andrew Kemp na straně 124.

Oba typy jsou známé neobvyklým uspořádání motoru, které bylo podobné jako u auta. Motor byl podélně uložený řadový vertikální OHC 500 ccm twin založený na experimentální konstrukci BSA z roku 1932, která se jmenovala Line-Ahead-Twin, zkráceně LAT, s cívkovým zapalováním a mazáním mokrou vanou, který přes suchou spojku poháněl hřídelový pohon zadní kolo. K tomu je jednoduché vysvětlení.



Design Erlinga Poppea původně opravdu vycházel z ukořistěného BMW R75, ale BSA nechtěla, aby tak brzy po konci II. světové války řada motocyklů S vypadala příliš německy. Proto namísto plochého dvojčete bylo navrženo řadové paralelní dvojče OHC přes rám. Vážné problémy s vibracemi znepříjemňovaly jízdu,což nakonec vyřešilo namontováním pohonné jednotky na dva spojené pryžové držáky motoru.

Vyráběly se tři modely. Stroj s označení S7, potom S7 De Luxe a stroj s označením S8. Všechny tři byly velmi drahé s pouze skromným výkonem, což mělo za následek nízké prodeje.

První S7 byl drahý a později přepracovaný, což je důvod, proč je dnes nejžádanějším mezi zájemci o motocyklové veterány a má daleko vyšší cenu než S7 De Luxe a S8, které byly vyrobeny s menším počtem funkcí pro snížení nákladů, i když při zachování mnoha inovativních částí raného Sunbeamu a aktualizaci některých nápadů.

Na portálu Car and Classic se lze dočíst, jaké jsou v současnosti ceny některých motocyklů Sunbeam S7. Tak například S7 ve skvělém stavu z roku 1954 je zde nabízena za 11 500 eur, což je v přepočtu přes 287 tisíc korun.

Další stroje už mají cenu uvedenou v britských librách. Nejdražší z nich je S7 De Luxe bez uvedení roku výroby, která vyjde na 9 995 liber, v aktuálním přepočtu na 298 tisíc korun. Ceny S8 se pohybují od 3 tisíc liber (89 tisíc korun) až po 5 995 liber, což je necelých 179 tisíc korun.

Původní model byl S7 Tourer, kterého se v letech 1946 až 1948 vyrobilo 2 104, byl v roce 1949 aktualizován na S7 De Luxe, kterých se vyrobilo 5 554 kusů. Modelu S8 se vyrobilo 8 530 kusů. Oba měly nové obložení válců, přepracované rámy a zvýšenou kapacitu oleje. Lehčí S8 se prodával jako sportovnější model s maximální rychlostí 137 kilometrů v hodině.

Měl od BSA nové vidlice, litý hliníkový tlumič a chromovaná kola s užšími pneumatikami, které nahradily někdejší balónové pneumatiky, což ale vedlo k horší ovladatelnosti stroje při vyšší rychlosti.



Původní S7 se vyráběl v černé barvě. S7 De Luxe byl dodáván buď v barvě Mist Green (mlhově zelená) nebo černé a S8 v Silver Grey (stříbrošedá) nebo černé. Pro export do zahraničí BSA dodávala motocykly Sunbeams v jakékoliv barvě BSA.

Plánovala se výroba modelů S9 a S10. Ty ale nikdy nebyly vyráběny, protože se BSA podle portálu wikipedia rozhodla soustředit na tradičnější dvojčata. Byl testován také další sportovní model, ovšem ani ten se nedočkal sériové. Zkoušel se i stroj s tuhou vidlicí, ale údajně to mělo ovlivnit ovladatelnost motocyklu, takže i z této inovace nakonec sešlo.

Motocykly značky Sunbeam mají i své kluby. Prvním je Sunbeam Motor Cycle Club, což je jeden z nejdéle založených klubů ve Velké Británii. Vznikl v červenci 1924 v londýnských showroomech Johna Marstona v Holborn Viaduct, který vyráběl motocykly Sunbeam ve své továrně ve Wolverhamptonu.

Sunbeam Motor Cycle Club je však sportovní motocyklový klub, který pořádá trialy a závody historických strojů a sekce majitelů byla jen malou součástí.

Když výroba motorek Sunbeam skončila, BSA prodala zbývající zásoby dílů společnosti Stewart Engineering. Bratři Bob a Chines Stewartové byli dlouholetými fanoušky Sunbeam a nějakou dobu členy Sunbeam Motorcycle Club.



V roce 1963 se spolu s dalšími nadšenci odtrhli od Sunbeam Motorcycle Club a vytvořili Sunbeam Owners Fellowship – SOF na podporu majitelů modelů S7 nebo S8 s jakýmikoli problémy. Velké množství motocyklů Sunbeams přežívá v perfektním provozuschopném stavu a mnoho majitelů je členy SOF od jeho založení.

Jedním z majitelů tohoto stroje byl i slavný skotský herec a komik Robbie Coltrane, známý hlavně z role Rubeuse Hagrida v sérii filmů o  Harrym Potterovi. Coltrane byl majitelem Sunbeamu S7 De Luxe z roku 1950. Ten podle portálu Just A Car Guy svou motorku v roce 2003 prodal.

„Důvod, byl ten, že stroj lze nastartovat pouze našlápnutím nohou, tedy takzvaným kickstartem, ale hercovo špatné koleno mu to znesnadňovalo. Motorku proto raději prodal, aby si jízdu na ní užil někdo jiný," píše se na webu Just A Car Guy. K motocyklu slavný herec přidal podepsanou autogramovou kartu postavy Hagrida, na kterou kromě podpisu přidal i větu: „Postarejte se o sluneční paprsek!“

Firmu Sunbeam Cycles založil v roce 1863 John Marston z Wolverhamptonu. Společnost byla od roku 1878 britskou značkou jízdních kol a v letech 1912 až 1956 také motocyklů. Po smrti Johna Marstona po I. světové válce firmu koupila společnost Nobel Industries, od Nobel ji zase získala společnost ICI. Dalším majitelem byla od roku 1937 společnost Associated Motor Cycles, která Sunbeam v roce 1943 prodala společnosti BSA. Sunbeam Cycles se stala slavnou kvůli výrobě motocyklu S7 s pohonem řadového dvouválcového motoru s horním ventilem a balónovým pneumatikám.

Když v roce 1956 výroba motocyklů Sunbeam skončila, BSA prodala zbývající zásoby dílů společnosti Stewart Engineering a tato společnost je nyní jediným dodavatelem náhradních dílů pro poválečné motocykly Sunbeam.