Kaktus byl začátek, Vatikán záhadou. Historie motocyklů ČZ začala před 90 lety

Radek Pecák - 16. 04. 2023
Motokolo ČZ 76 zvané kaktus
Motokolo ČZ 76 zvané kaktus
Nejprve se ve Strakonicích pouze přidával motůrek ke kolům
+ 14
nezaměnitelný tvar motoru
poháněl zadní kolo
zůstala typická bicyklová řídítka
i sedlo
Další zachovaná ČZ 76 Kaktus
Poté přišel ještě jeden typ motokola
Podobný počet jako Kaktusů vznikl i stroje kubatury 500 cm3
Toto je nádherně vypadající zrenovovaný Vatikán
Další stroje ČZ v Moto&Velo muzeu v Přerově nad Labem
Slavný skútr Čezeta
vyráběly se také rikši
silniční závodní motocykly
přehled mistrů světa
závodní motokrosové speciály
Takto se podle socialistického plakátu má pečovat o motocykly ČZ
Motokolo ČZ 76 zvané kaktus
Českou zbrojovku ve Strakonicích založil v roce 1919 Karel Bubla původně v Plzni. Nejdříve byly nosným produktem zbraně pro Československou armádu, později přibyla výroba dopravních prostředků.
První motorový dopravní prostředek začala nabízet ČZ Strakonice na počátku třicátých let minulého století. Nebyl to ještě plnohodnotný motocykl, ale motorové kolo. Vlastně to byl logický krok, protože již v roce 1929 se ve Strakonicích začaly montovat jízdní kola. 

Na to, jak vypadalo, i na další stroje ze Strakonic se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

První pokus o motokolo se datuje již do roku 1931, ale počin vzniklý díky spolupráci s východočeskou firmou Mořic Andršt nebyl úspěšný. Z dvacetikusové série prototypů se údajně žádný nedochoval, avšak dobové snímky ukazují, že motůrek měl roztáčet přední kola a nádrž byla také umístěna před řídítkami.

Typ ČZ 176, který dostal lidové označení Kaktus, konstrukčně vycházel z klasického silničního jízdního kola. Jen se rám na některých místech vyztužil a dolní trubku rámu zdvojili. Motor byl tentokrát uložen uprostřed.

Šlo o vzduchem chlazený jednoválec s objemem 76 cm3 poskytující výkon 1,3 koňské síly. Startoval se pomocí šlapek, které se daly využít také v kopci, pokud motoru docházel dech. U prvních vyrobených exemplářů sloužily také jako brzda (stačilo šlápnout směrem dozadu jako na starších typech kol). Později se  na obě kola montovaly bubnové brzdy. Jezdec seděl na klasickém bicyklovém sedle a mohl využít maximální rychlosti až 36 kilometrů v hodině.

Krátký průřez motocyklovou historií ve Strakonicích nabízí následující video:

Jasně rozpoznatelné od ostatních podobných výrobků bylo toto motokolo díky tvaru válce a hlavy motoru v jednom kuse s výraznými chladícími žebry. Opravdu je pichlavé rostlině velmi podobný, což si můžete ověřit i sami při prohlížení fotogalerie.

Kolik bylo Vatikánů?
Jeden pěkně zachovalý kousek z vyrobených 476 kusů si můžete prohlédnout například v Moto&Velo Muzeu ve středočeském Přerově nad Labem. 

"Je pojízdný, ale už docela hodně dlouho visí tady na zdi," vysvětluje provozovatel muzea Tomáš Moravec. "Když jsem ho získal, byl to ale úplný šrot, říká. Sám si dělá většinu renovačních linek. Jen chromy, sedla a malování ozdobných linek nesvedu," uvedl.

V muzeu má i téměř dvě desítky dalších motocyklů ČZ, zejména z doby před druhou světovou válkou. Mezi nimi i ČZ 500 z roku 1938. Tento stroj se v současnosti dost často prezentuje ve verzi zvané "Vatikán". Podle pověstí jich vznikla celá série a měla je používat garda osobně chránící ve Vatikánu papeže.

"S největší pravděpodobností ale vznikl pouze jediný kus, který byl nejprve prezentován na výstavě a odtud si ho po složení poměrně malé zálohy odvezl člověk vydávající se za důstojníka vatikánské gardy. Všechny kousky, které majitelé prezentují jako "pravé Vatikány", jsou ve skutečnosti pouhými replikami,"tvrdí Tomáš Moravec.

Poválečná historie motocyklů již tak pestrá nebyla. I když to, že motokrosaři závodící na strojích ze Strakonic v šedesátých letech získali sedm titulů mistra světa určitě stojí za pozornost...
Tagy