Na vlastní pěst pro ojeté auto do EU

V ČR už existuje řada specializovaných firem, které na objednávku dovážejí ojetá auta z ciziny. Pro kupce jsou jejich služby relativně rychlé, pohodlné a nikoli příliš drahé. Navíc je to i celkem bezpečné, pokud je dovozce solidní a na dovezený automobil poskytne potřebné garance týkající se jeho bezchybného původu a převezme i záruky na případné reklamace technického rázu. Navzdory tomu je stále dost lidí, kteří si věří a ojeté auto z ciziny chtějí dovést sami. Jak to funguje a na co by si v takovém případě měli dávat zvláště pozor?

Co vzít s sebou?

Kromě základních technických znalostí a schopnosti reálně ohodnotit stav kupovaného vozu dnes při cestě na podobný nákup potřebujete vlastně jen dvě věci:

Lepší než vyjet zcela naslepo, je předem projít třeba v inzertních novinách nebo na internetu nabídky zahraničních (v našem případě to byly německé) autobazarů a předem si kýžený automobil vytipovat. Při hledání vhodného ojetého vozu na internetu existuje celá řada možností. Jedna z nejlepších adres je http://www.kfz-auskunft.de - Na tomto portálu, na který jsou napojeni prodejci ojetých vozů z celého Německa je neustále k dispozici 300 000 vozů všech značek.

Další specializované automobilové servery

Velmi žádoucí je také dopředu navázat kontakt s příslušným prodejcem, což může nejenom pomoci zjistit další detaily o vyhlédnutém vozu, či možnostech platby (hotovost, platba kartou), ale následně urychlit další jednání. Podobná korespondence ovšem vyžaduje jazykové znalosti. Pokud je nemáte, je třeba požádat o pomoc někoho, kdo němčinu, popř. angličtinu ovládá a nezařídí jen předběžnou korespondenci, ale zúčastní se i jednání s prodejcem a po něm i případného vyřizování vývozních formalit na úřadech.

Otázkou také je, jak pro vyhlédnutý vůz cestovat. Zda domů bude cestovat po svých nebo na valníku, což by mohlo vést k úspoře nákladů za přepravní značky a pojištění po dobu převozu (viz. níže). Pokud bychom to chtěli udělat vlastními silami, musíme mít řidičské oprávnění skupiny E a vhodný valník. Když ho nemáme, je třeba valník vypůjčit nebo využit služeb odtahovky. Při vypůjčení je třeba počítat s náklady cca 1500 Kč na den + palivo, u odtahovky počítejte s 11 Kč za ujetý kilometr. Pak už je třeba jen porovnat kdy cesta na valníku bude levnější než když auto pojede po vlastních.

Při hledání na internetu se nám zalíbil VW Golf IV 1.9 TDI Ocean Limusine z nabídky Autohaus Fleischhauer v Bonnu. Vozidlo, které podle údajů na webu bylo poprvé uvedeno do provozu v květnu 2003, má najeto 85 000 km a prodávající za ně požaduje 11 990 Euro. K dispozici jsou rovněž základní technická data. Dále pak to, že vůz má ASR, ESP, servo, alarm, imobilizér, tónovaná skla, celkem šest airbagů, klimatizaci a elektrické ovládání oken i vnějších zrcátek. Posíláme e-mail na adresu Autohaus Fleischhauer a vlastně obratem se od jeho zaměstnance pana Pieperieta dovídáme další detaily: v autě je i autorádio s CD a audiosystém se šesti reproduktory, kola jsou opravdu z lehkých slitin, vůz nebyl v minulosti havarován a pokud máme zájem, můžeme si ho přijet prohlédnout na místo a pokud budeme spokojeni, ještě týž den s vozem odjet. Vozidlo bude kromě jiného vybaveno i certifikátem o svém původu, který se běžně neposkytuje. Jinými slovy: i proto je vhodné jednat o vyhlédnutém voze před samotnou cestou. Nejen proto, že jinak by mohl být vůz v době příjezdu již prodán. Pan Pieperiet po předběžné rezervaci nabízí, že za 109 Euro prodejce zařídí nutné papírování na úřadech. To podle jeho slov zahrnuje poplatek za odhlášení vozidla i předvedení vozu na celnici. Když upozorňujeme, že ČR je už členem EU a předvedení vozidla podle německé celnice už tedy není nutné, sděluje, že poplatek bude nižší… Musí ho však propočítat. V každém případě uvádí, že za zařízení měsíčního pojištění převáženého vozu do ČR bude účtovat 250 Euro.

Zdvořile děkujeme a prodejci sdělujeme, že vyřizování na úřadech včetně pojištění si zajistíme sami.

Ovšem je to třeba plánovat, dopředu přesně vědět, co bude třeba a zjistit si, jak mají příslušné instituce otevřeno. K cestě na úřad nutně musíme mít:

Ve výrobnách značek lze také okamžitě uzavřít pojištění převáženého vozu. Jeho výška závisí na délce pojištění:

Na 9 dní 75 Euro, na 15 dní 100 Euro a na 30 dní 125 Euro. Doba platnosti pojištění je vyznačena na značkách, které po použití můžete zahodit nebo si je jako upomínku dát třeba na zeď garáže.

Pomineme li obvyklé úkony (pečlivá kontrola stavu vozidla), je třeba při nákupu v cizině dávat zejména pozor na to, zda dokumenty nejsou upraveny a všechny údaje v nich uvedené skutečně souhlasí s tím, co je vyznačeno na samotném voze: číslo karosérie VIN (identifikační číslo vozidla), číslo motoru, případně prověřit další skryté identifikační znaky. Skutečností je, že 18 procent vozidel v ČR nemá čistý původ a téměř čtvrtině chybí původní identifikátory. Značnou část přitom tvoří právě vozidla individuálně dovezená ze zahraničí. I laik by měl tudíž vědět, že pokud ve VIN objeví písmena O, Q a I, tak číslo není v pořádku, protože tato písmena je kvůli jejich zaměnitelnosti zakázáno používat. Kupec by měl také vědět, že stáří vozidla uvedené v technickém průkazu nemusí znamenat skutečný rok výroby. V technických průkazech se totiž nyní uvádí datum prvního uvedení do provozu a to s rokem výroby, který je zakódován ve VIN nemusí souhlasit. Statistiky uvádějí, že mnoho dovážených ojetých vozů bývá díky tomu „omlazeno“ a to i o několik let. Rok výroby nenajdete jen ve VIN: Každé vozidlo je označeno na mnoha místech na první pohled neviditelnými kódy, které zcela jasně definují skutečný rok výroby. Jsou umístěny například na sklech, bezpečnostních pásech, sedadlech, plastových dílech, agregátech jako ABS, klimatizace, alternátor, dále na nádobkách provozních kapalin, apod. Z toho lze také poznat, které z těchto částí byly již vyměněny, např. z důvodu havárie, poškození či vykradení. Certifikát, jaký nabízí Autohaus Fleischhauer nedávají všechny autobazary, o případné koupi vozu od soukromníka ani nemluvě. Jak nám sdělil C. Brockert ze Spolkového kriminálního úřadu (BKA) ve Wiesbadenu, v Německu se za dostačující dokument osvědčující vlastnictví vozu považuje technický průkaz a to, že v něm uvedená data souhlasí s daty na samotném vozidle. Vystavení nějakého zvláštního certifikátu původu vozidla není povinné, podrobná kontrola je dopravním úřadem provedena pouze v případě, že existuje nějaké důvodné podezření. Kupec sice může využít služeb společností Cebia nebo Car Detect a ověřit si pomocí VINTEST či Car Det, zda vozidlo je v pořádku, ovšem to je záležitost, která se přímo v zahraničí dá dost těžko zařídit. Není to také zdarma: dokladová prověrka v systému Car Det zahraničí stojí 3 040 Kč, pokud je spojena s fyzickou expertízou tak 4230 Kč. Proto je lepší vybírat takové prodejce, kteří k ojetému vozu „přibalí“ i záruku v podobě certifikátu o jeho původu. I ten ovšem nemusí být vždy pravý a dodatečné prověření stojí 900 Kč. Při koupi je také třeba sledovat, jaké záruky prodávající nabízí ohledně případných pozdějších závad. Pravidlo by mělo znít: čím delší záruka, tím lépe…A tady opravdu velký pozor: pokud totiž budete kupovat vůz přímo od soukromé osoby, tak obecně platí, že ze zákona na žádnou záruku nemáte nárok. Získáte ji jedině tak, že bude písemně zakotvena ve smlouvě o prodeji.

Ti, kdo kupují starší vůz nebo vozidlo, které nepochází z EU, musí dávat pozor na to, zda má EURO 2 nebo globální evropskou homologaci. Příslušné údaje najdou ve velkém technickém průkazu a také na typovém štítku vozu. Typový štítek bývá umístěn podle typu vozidla v motorovém prostoru, v oblasti pravých předních dveří nebo u některých typů vozidel i v zavazadlovém prostoru. Jeho provedení není předepsáno, může být kovový štítek nanýtovaný do karoserie, ale je možné se setkat i s provedením na samolepící fólii. Typový štítek jasně poznáte i podle toho, že je na něm uvedeno číslo VIN (sedmnáctimístný znak), které je rovněž vyraženo na karoserii.

Pokud je na štítku znak, jehož skladba je e . .*. . / . . * . . . .* . ., jedná se s velkou pravděpodobností o osvědčení o homologaci typu ES (globální homologaci, která je v zemích EU udělována od roku 1993). Pro takové vozidlo není omezující věk (osm let) ani technická omezení (např. "EURO 2").

Musíte ovšem dát pozor na to, aby na vozidle nebyly dodatečně provedeny žádné konstrukční změny oproti schválenému typu (např. rozšířený a snížený podvozek, nestandardní úpravy motoru, sportovní výfuková soustava, odlišné provedení čelní masky z hlediska osvětlení, deformační zóny, startovačů airbagů atd.). V tomto případě se vozidlo totiž nemůže posuzovat podle kritérií schválení dle osvědčení o homologaci typu (globální homologace) a jeho následné schválení pro provoz v ČR je nutné řešit jinak.

Podle litery zákona lze dovézt vozidlo, které nemá osvědčení o homologaci typu ES (globální homologaci) a u kterého od první registrace do vyřazení z evidence v zahraničí neuplynula doba delší než:

• osm let u osobních a malých dodávkových vozidel, u kterých je navíc plněna emisní úroveň "EURO 2" a motocyklů
• pět let pro ostatní vozidla, zejména nákladní a autobusy

Je třeba vědět, že pouze u automobilů, které zde patří do "osmileté kategorie", je vyžadována technická úroveň "EURO 2". Právě vyžadováním úrovně "EURO 2" u této kategorie při nákupu vozidla (zejména staršího ročníku) vzniká nebezpečí, že při schvalovacím procesu se zjistí, že vozidlo úroveň "EURO 2" neplní, nejde tedy v ČR schválit, což je při nákupu v zahraničním autobazaru v mnoha případech nezjistitelné.

Dovoz staršího automobilu do ČR může tedy znamenat i nikoli nenákladnou povinnost testování v pověřené zkušebně MD, což by mohlo přijít i na 50 000 Kč. V krajním případě vše může skončit i tím, že dovezené auto nesplní zákonné podmínky pro schválení a registraci v České republice. To pak znamená, že je vhodné leda na náhradní díly a z dovozu „miláčka“ se pak pro jeho nového majitele stane značná ekonomická ztráta.

Když ojeté auto (vůz, který byl v zahraničí poprvé registrován nejméně před 6 měsíci (v případě mladšího auta jste na celnici povinni zaplatit DPH)) dovezete, čeká nového majitele jeho registrace v ČR. K té potřebujete občanský průkaz nebo jemu na roveň postavený doklad totožnosti, vyplněnou žádost o evidenci vozidla na předepsaném tiskopisu, velký technický průkaz, odpovídající doklad o pojištění z provozu motorových vozidel, protokol o tzv.dovozní technické prohlídce na STK a protokol o evidenční kontrole vozidla.

Než půjdete pro nové značky musíte mít:

Na dovozní STK si u zážehových motorů připravte 1830 Kč, u osobního auta se vznětovým motorem pak 2268 Kč. Správní poplatek za zanesení vozidla do evidence v ČR se pohybuje od 1500 do 2000 Kč, 800 Kč zaplatíte za přidělení českých SPZ.

Pak můžete s registrovaným vozidlem odjet. Splňuje všechny potřebné požadavky a vy ho můžete ho klidně i druhý den prodat.

Jak jsme se dověděli, nejsou žádná omezení, jak s vozem naložíte. Individuální dovoz ojetin ze zahraničí se proto pro některé našince stal i byznysem, ve kterém případný zvýšený zájem daňových úřadů o podobné podnikání kryjí tím, že vozy po dohodě dovážejí na jméno skutečného nového majitele.

Při dovozu ojetiny na vlastní pěst jsme za úřední poplatky a pojištění v Německu vydali celkem 138,30 Euro (4 149 Kč), v ČR pak 4 568 Kč (mít benzínový motor, bylo by to o 438 Kč méně), celkem tedy 8 717 Kč.

Celkem jsme oběma vozy najeli 2100 km. Při průměrné spotřebě cca 5,3 l/100km nás to přišlo na pohonných hmotách celkem na další 3000 Kč.

Celkově tedy 11 700 Kč k ceně vozu.

Existuje i jiná možnost. Můžete se obrátit na některou z firem, které se dovozem ojetin zabývají profesionálně. Kolik zaplatíte u nich? Anonymně jsme se zeptali jedné z nich. Služby firemního specialisty, který s vámi vyrazí za nákupem vozu (konzultace při nákupu, technický stav, obchodní podmínky, komunikace v němčině, atd.) budou stát 2900 Kč za každý započatý den. V Německu za vyřízení formalit včetně pojistky na 10 dní zaplatíte 120 Eur (3600 Kč), za vyřízení nezbytných záležitostí v ČR si pak firma naúčtuje 6 200 Kč. Dohromady tedy v ideálním případě, že vše se v Německu vyřídí během jednoho dne 12 700 Kč. Jenže to není vše: platit budete i za dopravu a to 7,50 Kč za jeden kilometr. V našem případě 1400 km (10 500 Kč) a dále cca 1000 Kč za naftu do koupeného Volkswagenu.

Celkem cca 24 200 Kč.

TIP:

U nákupu vybraného vozu v cizině ale nemusíte být osobně. V takovém případě firemní specialista prověří vozidlo a zajistí obchod sám (možnost konzultace po telefonu s klientem) a sám i vozidlo doveze. Opět se bude účtovat 2 900 za den pro specialistu, dále paušál za dovoz 5 000 Kč, za vyřízení formalit v ČR pak 6200 Kč. To je celkem 14 100 Kč. Při takovém způsobu dovozu si firma za dopravu účtuje dle vzdálenosti 11,50 Kč (valník) za každý kilometr. V našem případě vychází 16 100 Kč, a celkem tedy 30 200 Kč.

Dovoz na vlastní pěst je tedy levnější pokud si opravdu vše budete vyřizovat sami a na nákup pojedete s někým, kdo za pomoc nebude nic chtít.

Pokud jde o samotný nákup a vyřizování formalit v Německu a ČR, jsou rozdíly mezi cestou na vlastní pěst a cestou v doprovodu placeného odborníka minimální. Za pár korun navíc získáte garantovanou jistotu, že vůz je v pořádku a pokud se u něj dodatečně projeví nějaké nedostatky, profesionální dovozní firma je v rámci záruky odstraní na své náklady. Značnou položku při využití profesionálních služeb tvoří náklady za projeté kilometry. Kdo bude chtít využít profesionály, měl by tudíž dbát na to, aby jeho vůz snů byl k dispozici co nejblíže u českých hranic a náklady za ujeté kilometry nešly zbytečně do peněz.