Nejdražší francouzské auto je trošku svérázné, ale určitě ne špatné: Test DS9

Téměř celé desetiletí francouzské automobilky nenabízely klasickou prémiovou limuzínu. Tedy takovou, která by byla schopna v této zemi důstojně plnit roli prezidentského vozu.

Nyní taková existuje. Stvořila ji značka DS a na konci označení je logicky nejvyšší číslo z celé její modelové řady. DS9 měří na délku 493 centimetrů, čímž se může směle poměřovat s manažerskými limuzínami německých prémiových značek. Tedy Audi A6, BMW 5 nebo Mercedes-Benz třídy E.

Na to, jak auto vypadá zvenku i zevnitř, se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Jedná se o klasický sedan, jehož boční silueta je velmi plynulá a elegantní.

Designéři značky DS jsou velmi kreativní. Jelikož má tato vlajková loď odkazovat na historické úspěšné modely, objevuje se například na kapotě podélná masivní kovová lišta. Je to připomínka časů, když kapoty bývaly rozdělené podélně na dvě části. Na zadních střešních sloupcích jsou pak zase dvě oranžová světla. Mají upomínat na směrová světla, která právě na tomto místě míval „Fantomasův“ Citroën DS 19. Dnes už takové řešení legislativa neumožňuje, a tak se jedná pouze o ozdůbku.

Interiér je také řešen neotřele. Počínaje nezvykle tvarovanými ovládacími tlačítky a spínači, které jsou ale skvěle zpracované. Chvilku zvykat si řidič bude muset také na nekonvenční rozmístění některých ovladačů (například ty pro stahování okenních skel jsou na středovém tunelu a zrcátka se nastavují po nahmatání knoflíku vlevo od volantu). Jakousi mandličkou na makovém koláči pak jsou analogové hodiny, které se po nastartování vyklápějí na horním okraji palubní desky.

Přesto je přední část auta řešena docela prakticky. Kolem řidiče je opravdu dostatek odkládacích prostor. Trošku proti tvrzení o praktičnosti jde fakt, že k nastavení klimatizace musíte provádět klikání na centrálním displeji. Ovšem, nadchly mě skvělé sedačky. Jsou ukotvené příjemně nízko, jejich rozměry jsou dostatečné pro běžné mužské i ženské postavy a lze si na nich zapnout vyhřívání, ventilování nebo dokonce masáž.

V testovaném voze byly ušity z vínové kůže. Ze stejného materiálu pak byly prakticky všechny další povrchové díly, které se v přední části vozu nacházejí. U konzervativněji zaměřených motoristů to vyvolává pocit luxusu, ochránci zvířat pravděpodobně budou mít jiný názor…

Umím si představit, že DS9 si koupí někdo, kdo se nechává vozit řidičem. Proto i krajní zadní sedačky mají také vyhřívání, ventilování a masáž. Jen si sem nesmí sednout člověk, který měří více než 190 centimetrů. Ten už by se hlavou dotýkal stropu.

Objem zavazadlového prostoru není v této kategorii aut tím nejsledovanějším ukazatelem. Přesto potěší, že otvorem vzniklým po odklopení jeho plechového víka lze naložit zhruba pět set litrů zavazadel. Prostor však není moc vysoký.

Výbava testovaného vozu obsahovala opravdu vše, co řidič potřebuje nebo se mu může někdy hodit. Včetně systému pro noční vidění, který za zhoršených světelných podmínek upozorňuje na chodce nebo cyklisty v blízkosti. Bohužel někdy spustil alarm i tehdy, když se člověk nacházel na chodníku a nejevil známky toho, že by chtěl autu zkřížit dráhu. Obrazový výstup z tohoto asistenčního systému je na digitálním přístrojovém štítu. Head-up displej totiž poněkud překvapivě v tomto autě k dispozici není.

Francouzské značky v koncernu Stellantis již daly sbohem spalovacím motorům s kubaturou větší než 1600 cm3. A jak to tedy vyřešili v tomto velkém autě? Prostě a jednoduše- plug-in hybridem. Zážehovou přeplňovanou šestnáctistovku totiž zkombinovali s elektropohonem. Ten může být v levnější verzi pouze „předokolkou“, v dražší pak nabízí pohon všech kol. To byl také případ testovaného exempláře. Tyto dva elektromotory přidávají do celkové bilance výkonu k dvou stovkám koním od spalováku dalších 160. Souhrnných 360 koní už určitě není nedůstojných pro luxusní vozidlo.

Pokud jsteauto předem připojili k wallboxu a nechali ho tam dvě hodiny, pak můžete jezdit také „čistě“ elektricky. Teď v zimě kapacita vydržela zhruba na tři desítky kilometrů. Ale i pak, protože elektronika nedovolí kompletní vyčerpání elektřiny z baterie, elektromotory při jízdě pomáhají, Třeba, když chcete razantně zrychlit. Kombinovaná spotřeba pak v na příměstských komunikacích činila při jednotlivých jízdách zhruba pět litrů. Jen na dálnici, kde se většinou jeden konstantním tempem a rekuperace přidává do baterií energii jen zřídkakdy, jsem na palubním počítači viděl spotřebu devět litrů. V kombinovaném režimu pak počítejte na každých sto kilometrů přibližně šest až sedm litrů benzínu, což určitě není špatné.

Tak silný výkon pohonných jednotek si už pochopitelně vyžádal konstruktérské úpravy na podvozku. Proto vůz dostal větší brzdy, snížený podvozek i jiné díly odpružení. Z hlediska jízdního projevu je pak tato verze rozhodně blíže sportovněji laděné německé konkurenci než jiná francouzská auta. Přesto stále nabízí dostatečně příjemnou a plavnou jízdu také na silnicích s horším povrchem.

Při pohodové jízdě pak navíc potěší velmi dobré odhlučnění jak motoru, tak podvozku a převodovky. Pokud zrychlíte, můžete pocítit při přeřazování cuknutí, ale není to příliš výrazné.

• Karosérie: pětimístný čtyřdveřový sedan
• Motory/Spotřeba: plug-in hybrid 1,6- 225-360 koní – 1,8 litru
• Převodovky: osmistupňová automatická
• Vnější rozměry: 4934x 1932x1460 mm
• Rozvor: 2895 mm
• Zavazadlový prostor: 510 l
• Max. rychlost: 240-250 km/hod
• Zrychlení: 5,6-8,3s
• Ceny: od 1 875 000 Kč