Nejzvláštnější automobilová partnerství všech dob

Námi vybrané vozy nejsou všechny sportovními unikáty omezené série, jako například výše uváděný Galant, ale mnohdy obyčejné osobní automobily, do nichž byste nikdy neřekli, že můžou být něčím zajímavé.

Klasickým takovým případem je Seat Ibiza první generace. Tohle auto byla vůbec tak trochu všehochuť, neboť po ukončení spolupráce s Fiatem neměli Španělé kam sáhnout. Takže Italdesign navrhl karoserii, Karman ji zhmotnil do 3D a motor? O ten se postarali lidé z Porsche! V nabídce byly hned dva čtyřválce 1,2 a 1,5 s výkonem 62 a 90 koní. Nejvýkonnější verze pak dosahovaly až 100 koní.

 

Porsche si vždy umělo vyrobit skvostné motory, nicméně i tak se dostalo situace, kdy si pohonné jednotky vypůjčilo odjinud. Například od Volkswagenu, který ve finančních problémech potácející se značce pomáhal s vývojem modelu 914. A že to byl skvělý tah, dokládají dobové testy Porsche 914, kde novináři zážehové boxery z Wolfsburgu upřednostňují před objemnějším, rovněž protilehlým šestiválcem, který byl, je a bude vzácnější.



V 90. letech 20. století byly pouze dvě automobilky, které o sobě mohly tvrdit, že umí dělat vznětové motory. Ostatní se sice také snažily, seč jim kapacity jejich vývojářů stačily, ale pouze Volkswagen a BMW uměly nabídnout skutečně špičkové turbodiesely. Není tedy divu, že Volvo, které si od Volkswagenu vypůjčilo řadový šestiválec 2,4 z dodávky LT, pro svůj revoluční kombík 850 s pohonem předních kol vybralo asi nejlepší turbodiesel všech dob – pětiválec 2,5 TDI.



Na začátku 90. let minulého století Mitsubishi chtělo trochu okořenit Galant šesté generace, takže oslovilo AMG, tehdy nezávislého úpravce vozů značky Mercedes-Benz, aby se na jejich manažerský sedan podívalo. Výsledkem byla omezená série 500 kusů, které AMG postavilo na základech dvoulitrové verze GTi-16 s pětistupňovým manuálem. Auto dostalo speciální design kol AMG, decentní spodní bodykit a kožený interiér s dřevěnými dekory, a také výrazně upravený čtyřválec Mitsubishi 4G63. Výkon poskočil na tehdejší dobu o velice slušných 30 koní na 170 s omezovačem až v 8 tisících ot/min.



 

Mercedes-Benz s označením W124 znají všichni dříve narození a fanoušci Horsta Schimanskiho. Auta, která kupovali především zákazníci ve věku 60 let a více byla stavěny tak, aby vydržela zbytek života jejich majitelů. Ovšem na počátku 90. let 20. století si někdo v Mercedesu řekl, že dost bylo reputace automobilky pro důchodce a dal zelenou modelu 500E, který se později přejmenoval na E500. Mercedes-Benz jeho vývoj přenechal Porsche, kde se opravdu vyznamenali. Jeho inženýři tělnatou limuzínu prohnali odtučňovací kúrou, vyztužili středový tunel, hnací hřídel, upravili závěsy kol v zájmu rozšíření stopy zhruba o čtyři centimetry. Akumulátor přesunuli z motorového prostoru dozadu, na protilehlou stranu umístili vyvažovací závaží a pětilitrový V8 naladili na 240 kW a 480 Nm. Tohle auto umělo v roce 1991 zrychlit z 0-100 km/h za 5,9 sekundy!



Když McLaren vyvíjel F1, Gordon Murray byl doslova posedlý svou vizí, která v té době byla na úrovni aeronautiky. Pro svůj supersportovní vůz potřeboval motor, který bude disponovat výkonem přes 650 koní. Jenže se nenašel nikdo, kdo by mu takový motor postavil. Ve hře byla Honda a také Isuzu, ovšem Honda nakonec ze spolupráce vycouvala a Isuzu nebylo pro Murrayho a jeho lidi dostatečně prověřené na takové sousto. Nakonec se do celé záležitosti vložil Paul Rosche, geniální konstruktér BMW M a přímo pro McLaren F1 zkonstruoval vidlicový dvanáctiválec s objemem 6,1 litru, který Murray nejprve odmítl, protože byl o 14 kilogramů těžší, než chtěl. Ovšem když mu Rosche oznámil, že výkon je o 14 vyšší, než byla původní specifikace, přání geniálního konstruktéra došla naplnění. Bez jakékoliv bázně a hany tvrdíme, že motor S70/2 je nejlepší atmosférický motor všech dob. Dost možná vůbec nejlepší motor, který kdo kdy postavil.



Člověk znalý automobilového průmyslu by nikdy neřekl, že automobilka Mercedes-Benz osloví ke spolupráci Renault. Ovšem ať je to s prestiží jak chce, Renault v současnosti dělá jedny z nejlepších vznětových motorů. Mercedes je montuje do modelů nižší střední třídy, jako je třída A či třída B. Kolik majitelů prémiového vozu s trojcípou hvězdou na kapotě tohle asi ví?



Lancia Thema je autem, které nebýt motoru Ferrari ve verzi 8.32 zmizí z paměti všech, kteří neholdují italským vozům. Tříprostorový sedan, který sdílel platformu s Fiatem Croma a SAAB 9000 dostal osmiválcový motor z Ferrari a rázem z něj byl dost zajímavý stroj. Motor o objemu 2,9 litru prošel výraznými úpravami, ovšem současně byl jeho výkon snížený z 240 na 215 koní. Pohon předních kol modelu Thema ale zůstal…



 

Když chtěl Američan vysvětlit dalším Američanům, že ten v Evropě tak populární diesel je vlastně super věc, vzal si na pomoc motor od Volkswagenu a nacpal ho pod kapotu například Dodge Avenger, případně Dodge Journey, které u nás známe jako Fiat Freemont. Ovšem ani 2litrové TDI nedokázalo průměrného Američana přesvědčit, že „diesel power“ je to pravé ořechové. Zbytek odradila aféra Dieselgate.



Přestože Citroën SM je jedním nejvíce revolučních aut v historii, lidé si ho nejvíce spojují s tím, že měl pod kapotou vidlicový šestiválcem Maserati. Citroën tuto značku vlastnil v letech 1968 až 1975 a nutno uznat, že na ní spíše kanibalizoval, než aby se snažil ji nějak rozvíjet.



Aston Martin dlouhou dobu platil za výrobce, který nejenže sveřepě trvá na atmosférických motorech, ale také je jako jediný stále páruje s manuálními převodovkami. A to i velké vidlicové dvanáctiválce. Jak sympatické, Dnešní Aston Martin však dobře ví, že musí především vydělávat peníze, a proto se obrátil na Mercedes-AMG jakožto dodavatele pohonných jednotek. Takže Aston Martin DB11 pohání stejný přeplňovaný motor, jako Mercedes-AMG GT.



Když se poprvé objevily informace, že Alfa Romeo postaví dva modely s motorem Ferrari, jen málokdo tušil, že vzniknou dva z nejlepších sportovně laděných modelů současnosti. Nemusíte být fanoušky této italské značky, ale Giulia QV s 2,9 V6 má tolik charakteru, kolik ho chybí současné M3. To samé platí o Stelviu QV, které ještě donedávna kralovalo Severní smyčce mezi SUV. Tohle partnerství značce Alfa Romeo opravdu vyplatilo.



Audi RS2 byla další spolupráce s věhlasným Porsche, které se výrazně podílelo na tom, že tohle auto ve své době platilo za jeden z nejrychlejších vozů planety. S permanentním pohonem všech kol bylo ve sprintu z 0-50 km/h dokonce rychlejší, než McLaren F1. Řadový dvacetiventilový pětiválec disponoval 315 koňmi a ve srovnání se slabší S2, kterou si Audi postavilo úplně samo, se chlubil výkonnějším turbodmychadlem KKK, větším mezichladičem stlačeného vzduchu a pořádně přepracovaným výfukovým potrubím. Jiné bylo sání, vačky, vstřikování, kontrola tlaku, chlazení i časování ventilů. Na každém kole se objevily čtyřpístkové výkonné brzdy od Porsche, jenž byly rozeznatelné díky nápisům na červeně lakovaných třmenech. Porsche se podepsalo také na dalších dílech, například speciálních náraznících či kolech.