Novodobý Superb letos oslaví dvacetiny. Mohl se ale jmenovat třeba Bohemia

Radek Pecák - 21. 02. 2021
Až dosud se všechny Superby vyráběly v Kvasinách. Brzy tomu bude jinak
Až dosud se všechny Superby vyráběly v Kvasinách. Brzy tomu bude jinak
Délka karosérie činila více než 480 centimetrů
+ 10
Oblé tvary připomínaly Volkswagen Passat
Uvnitř se použil i motiv dřeva
Místa vzadu bylo už tenkrát poměrně dost
A ve výbavě se ocitl také deštník
Pod kapotou mohl být také šestiválec
Oproti současnosti šlo o poměrně úzký vůz
První smontovaný kus z předsérie
Už tehdy se využívaly svařovací automaty
Skupina Superbů určených pro summit NATO
Jeden kus převzal i Václav Klaus
Ze Superbu mohlo být odvozeno kupé
Tudor však vznikl jen jako studie
Premiéra novodobé vlajkové lodi automobilky Škoda se odehrála během stejného dne, v jakém došlo k útoku na "dvojčata" v New Yorku. Tedy 11. září 2001. Již o půl roku dříve ale návštěvníci ženevského autosalonu mohli vidět studii, která ohledně vzhledu prozrazovala vše.
Vedení automobilky Škoda na počátku právě probíhajícího tisíciletí nepochybně dosti váhalo, jaké jméno nakonec dostane vůz, o jehož vzniku se rozhodlo již v roce 1998.

I s detaily si ho můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

Zatímco se totiž v interních materiálech velká limuzína s logem Škody označovala jako Bohemia, na autosalonu v Ženevě automobilka studii stejného vozu prezentovala jako Montreux. Nakonec 17. srpna 2001 tiskové oddělení společnosti Škoda Auto vydalo informaci, že finálním jménem bude Superb.

Značka se tak po mnoha desetiletích vrátila k označení, které pro své velké vozy používala již od roku 1934. Symbolicky byly jako místo montáže novodobého Superbu zvoleny Kvasiny. Právě zde se totiž předválečný vůz Škoda Superb 640 vyráběl ještě v roce 1949.

Pro Superb se budovala nová montážní hala. Do ní, přestože ještě nebyla v té době dokončená, převezli v dubnu 2001 z Mladé Boleslavi první smontovaný prototyp tohoto vozu.

Sériová výroba začala po zmíněné premiéře v září 2001 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem 1. října 2001. Auto s délkou přesahující 480 centimetrů bylo po technické stránce vlastně přepracovaným Volkswagenem Passat. I když platforma nevycházela z německé verze, nýbrž z prodloužené pro Čínu.

Pod kapotu se montovaly také výkonné a objemné motory. Například zážehové a vznětové šestiválce s výkonem až 190 koňských sil. Výbava byla také bohatá a v některých ohledech na danou kategorii vozu unikátní. Například již tehdy se v loketní opěrce v zadních dveřích objevil deštník.

Klaus s ním nejezdil
Velikosti a výbavě odpovídaly také cenovky. Vůz bylo v České republice možné koupit v rozmezí 689 900 Kč do 1 213 900 Kč.

Široká zahraniční veřejnost se mohla s tímto českým produktem seznámit v roce 2002. Flotila desítek černě lakovaných Superbů totiž vozila během pražského summitu NATO vrcholné světové politiky.

Pět exemplářů, včetně jednoho se standardou nejvyššího představitele českého státu, převzala také prezidentská kancelář. Jenže, jak se ukázalo v v roce 2007 při prezentaci nové generace, Václav Klaus s ním prakticky nejezdil. "Audi přece jen méně drncá," vysvětloval.

Od roku 2008 do roku 2015 se prodávala druhá generace. Koupit už bylo možné jak vůz s karosérií liftback, tak rovněž kombi. Stejná karosářská provedení se nabízejí v současnosti, kdy je v nabídce třetí generace.

Ta čtvrtá přijde v roce 2022, případně 2023. Tentokrát však se poprvé v historii nebude Superb vyrábět v Kvasinách, dokonce ani v jiném závodě Škody Auto v České republice. Společně s vozem Volkswagen Passat ho budou montovat dělníci v továrně s logem VW u slovenského hlavního města.
Tagy