OBRAZEM: Nejlepší silnice v Evropě. Po stopách Jamese Bonda k Ďáblovu mostu

Po prohlídce zázemí jedinečné společnosti Rinspeed ve městě Zumikon jsme zamířili rovnou na jih - směrem na Altdorf. Právě v jeho okolí se totiž nejen podle místních nacházejí ty nejlepší cesty, na jaké můžete ve švýcarské části Alp narazit. Něco na tom rozhodně je.

Už začátek je úchvatný. Kousek za Altdorfem odbočujeme na první z vyhlášených průsmyků - Susten Pass.



Cesta vede po poměrně uzké silnici nad divokým údolím, od něhož ji kromě srázu dělí jen zábradlí. Je ale přehledná, nabízí i rovné úseky vhodné k předjíždění a ani provoz ve všední den tu nebyl nikterak hustý. Hlavním lákadlem jsou však úchvatné výhledy na kamenité kopce a především na ledovec Steingletscher.

Další cesta nás vedla přes průsmyk Grimsel Pass. Ten je pro změnu vyhlášený drsným subarktickým klimatem. Sníh tu padá už od září do pozdního června, někdy dokonce i v samotném létě - mimochodem, průměrné letní teploty se tu pohybují od 4 do 14 stupňů Celsia. A často se tu sněhová pokrývka drží po celý rok. My jsme měli na počasí štěstí, občas nám svítilo slunce a teplota se pohybovala kolem 12 stupňů. Samotný Grimsel Pass možná není řidičsky tak zajímavý jako Susten Pass, zvlášť jeho severní část. Je ale zajímavé, jak se tu mění krajina, které v nejhezčích a nejvyšších pasážích dominují majestátní skalní masivy. Na pohled rozhodně hezké.



Nejsilnějším zážitkem ale byl přejezd průsmyku Furka Pass (foto nahoře). Jde zatím o nejfotogeničtější místo, jímž jsme projeli. Musíte se tu ale soustředit. Silnice je místy hodně úzká (někde se sotva vejdou dvě auta vedle sebe), v některých místech i s horším povrchem. Hlavně se však pokocháte mnoha úžasnými a pestrými zatáčkami, které doplňuje nádherná příroda a dechberoucí výhledy. Cesta často vede po srázech po "terasách", takže máte pocit, jako byste se vznášeli nad údolími. Pro řidiče fantazie, pro lidi se strachem z výšek možná noční můra.



Zážitky tu ale posiluje vědomí, že se po Furka Passu před vámi proháněl James Bond ve filmu Goldfinger. Dokonce i zajímavý Hotel Belvedere, který se ve snímku také objevil, tu pořád stojí.

Posledním průsmykem v okolí Altdorfu je Gotthard Pass s úžasnou atmosférou, kterou podtrhuje dramatická krajina. Gotthardův průsmyk využívali už "poutníci" a obchodníci v antických dobách, ale jeho pověst nebyla zrovna příznivá. Jeho přechod totiž vyžadoval brodění řekou Reuss, která zvlášť na jaře a začátkem léta byla díky tajícímu sněhu hodně divoká. Pravidelně se průsmyk začal využívat na začátku 13. století.

Velkou atrakcí je tu Teufelsbrücke (Ďáblův most) přes divokou a pořádně hlubokou rokli Schöllenen. Sice už nestojí ve své původní podobě, ale i jeho současná verze vypadá působivě. Ale postupně. Originální most byl postaven v roce 1230 ze dřeva. Podle legendy při jeho stavbě musel pomoci ďábel, který si jako odměnu vyžádal první duši, která po nové lávce jako první přejde. Místní ale ďábla přelstili, jako první totiž na most poslali kozu. To ho natolik rozčílilo, že sebral obrovský balvan (Teufelsstein, Ďáblův kámen) a chystal se ho na most shodit, aby ho zničil. Jenže po cestě potkal stařenu s křížem a křesťanský symbol ho tak vylekal, že od svého úmyslu nakonec ustoupil.



V 16. století byl Ďáblův most přestavěn z kamene, ale ani to ho nezachránilo od úplného zničení během bouře v roce 1888. Už předtím, v roce 1820, však začala stavba druhého mostu, který stojí dodnes a jde po něm už pouze přejít pěšky. V roce 1958 ho doplnil moderní most s dvouproudou silnicí. Mimochodem, kvůli stavbě dálnice nad průsmykem musel být v roce 1977 přesunut už zmíněný 220 tun vážící Ďáblův kámen. Oblíbená báchorka tomuto činu přičítá zvýšený počet nehod v místě, kde původně kámen stál.

U Teufelsbrücke první část naší cesty Alpami skončila. Přestože jsme v okolí Altdorfu strávili téměř celý den, bylo to málo. Je tu všude tolik zajímavých míst, že by nebyl problém strávit na každém z průsmyků celý den. Zvlášť když máte tak skvělá auta jako my.



Peugeoty RCZ R fungují výborně, skoro jako by se pro tyhle silnice narodily. Jednoduše řečeno: v zatáčkách neskutečně drží a rozhodně se hodí i přebytek výkonu, třeba když se před vámi courá karavan. Stačí jen kousek rovné silnice, dupnout na plyn a turbo za chvíli foukne tak mocně, že z karavanu je jen šmouha ve zpětném zrcátku.

Počítáme, že francouzská kupátka ještě víc prověří zítřejší cesta legendárním průsmykem Stelvio.