OBRAZEM: Ostré Renaulty na okruhu v Mostě. Mégane R.S. umí chytnout za srdce

Závodní okruh s dostatkem únikových zón totiž nabízí jedinečnou šanci, jak důkladně otestovat nejen auto, ale také sebe. Můžete hledat limity, dostat se až na hranu, zkoumat, co všechno vůz vydrží, jak se chová a hlavně zjistit, jak ve vypjatých chvílích reagujete vy za volantem. Ale hlavně je to obrovská zábava, to je hlavní důvod. Přiznávám.




I když zpočátku akce s Renaulty zrovna radostně nevypadala. Mosteckou trať totiž pár minut před zahájením jízd vydatně pokropil déšť. Takže když jsem pak v boxové uličce seděl ve "svém" Mégane R.S., v podstatě cizím, neosahaném autě, a čekal na start, měl jsem trochu obavy. Zvlášť když jsem se ještě ohlédl kolem sebe a uviděl sedmnáct dalších ostrých Renaultů (mezi nimi také Clia R.S.), s nimiž jsem se měl o mokrou dráhu podělit. Vystoupit už nešlo.



A bylo to nakonec dobře. Po první zaváděcím kole jsem si v hlavě oživil trať, s vozem se seznámil a zjistil, že tahle přemotorovaná předokolka s výkonem 265 koní funguje i na mokru velmi uspokojivě. Měl jsem navíc štěstí, ze jsem usedl do verze Cup, která má - narozdíl od základní varianty Sport - na přední nápravě poctivý samosvorný diferenciál. Bylo znát, jak moc v zatáčkách pomáhá.



A také při výjezdech z nich: Mégane se totiž urputně pral s trakcí a samosvor dělal, co mohl. Točivý moment dvoulitrového turbomotoru vrcholí už při 3000 otáčkách hodnotou 360 N.m, takže není divu, že si přední kola klidně hrábla i při zařazené trojce. Vždy se ale chytla a Renault vypálil vpřed. Byl jsem docela překvapený, jak si auto s mokrým okruhem poradilo. Očekával jsem neochotu složit se do zatáčky a bezradné klouzání víceméně přímým směrem, ale kdepak.




To ale neznamená, že by Mégane byl úplně "blbuvzdorný" a neuměl překvapit. Na vodě totiž vynikla jeho vrozená touha po vyhazování zádi. Stačí v zatáčce náhle ubrat, nebo nedejbože šlápnout na brzdu, a zadek se už už chystá předběhnout příď. Upřímně přiznávám, že se to stalo i mně. Auto je naštěstí díky skvělému řízení tak čitelné, že víte, co se pod koly zrovna děje a lze včas zareagovat - v tomto případě rychle zatočit volantem na druhou stranu, přidat plyn a vůz srovnat. S chladnou hlavou prostě žádné velké drama.


Skutečné schopnosti však "eReSo" úplně odhalí až na suché trati, která dovoluje ještě víc "přitopit". A je to opravdu kalup, Mégane je hodně hodně rychlý, fantasticky ovladatelný, v obloucích jistý a dokonale suverénní v ostrých šikanách. Potěší také přesné a na dnešní dobu poměrně "upovídané" řízení, příjemné řazení a zvlášť na okruhu hodně trvanlivé brzdy, které ani po dvaceti minutách divoké jízdy v podstatě "neodcházely". Výborný dojem zanechaly i nové pneumatiky Michelin Pilot Sport 2, které měly společně se samosvorem zásluhu na výtečné trakci při výjezdech ze zatáček. Díky tomu se z oblouku může vyrážet pod plynem skutečně brzy. A mocný záběr předních kol vám přitom netrhá volant z ruky, řidič má vše pod kontrolou.



Líbil se mi taky charakter motoru. Jeho dynamické schopnosti jsou obdivuhodné, zvlášť ve sportovním režimu pak potěší i sympatickým zvukovým projevem, který občas ještě vyšperkuje odfrknutí výfuku. Tohle auto prostě dokáže velice snadno chytnout za srdce. Alespoň v mém případě se mu to na mosteckém autodromu dokonale povedlo. Už dlouho jsem se za volantem tak nepobavil.



Platí to však jen o provedení s podvozkem Cup. Z verze bez něj jsem tak nadšený nebyl. Ano, je také rychlá, ale absence samosvorného diferenciálu a jednodušší konstrukce přední nápravy se bohužel negativně projevuje na jízdních vlastnostech. Proti "cupovému" R.S. nepůsobí tak hbitě a do zatáček se musí mnohem víc nutit. Takže jestli po rychlém Renaultu Mégane toužíte, doporučuji si 40 tisíc korun za podvozek Cup připlatit. Cena vozu startuje na 740 900 Kč. Kompletní ceník najdete zde.