OBRAZEM: 10 rekordů ze světa silnic. Víte například, jak dlouhá je ta nejdelší?

Nebudeme teď brát v potaz naše oblíbené okresky, ale spíše se podíváme na silnice, které z celosvětově rozvinuté silniční pavučiny nějakým způsobem vyčnívají.

Většina adeptů v našem žebříčku je pak za své vlastnosti přímo uvedená v Guinnessově knize rekordů. Zahrnuty jsou lokace z opravdu nejrůznějších koutů planety. Kdo by však v seznamu čekal nějakou silnici z Česka, bude zklamán, ačkoliv u takové dálnice D1 by si určitě každý z nás nějaký ten rekord vybavil. Nelichotivý povětšinou.  

Celý žebříček rekordních silnic si prohlédněte níže.



Se svými 14 484 kilometry je nejdelší souvislou silnicí na světě síť dálnic a rychlostních úseků Highway 1, která v podstatě obepíná celé pobřeží Austrálie. Mimo jiné propojuje i velkoměsta jako Melbourne, Sydney a Perth. Pokud byste celý „okruh“ zajeli najednou, vlastně byste tak ujeli vzdálenost jednoho standardního servisního intervalu.



Představte si, že 257 km dlouhou trasu jedete přes dvě hodiny stále rovně. Navíc uprostřed nezajímavé pouště, kde máte kolem sebe pořád tu samou písečnou krajinu. Takový úsek silnice najdete v Saudské Arábii, přičemž jde o soukromou silnici postavenou pro tamního krále Fahda.



Pro někoho to může být překvapením, ale nejzakroucenější silnicí na světě podle všeho není nějaká alpská serpentina, ale poměrně krátký úsek silnice v San Franciscu na ulici Vermont Street. Ve srovnání s dalšími silnicemi má totiž naměřenou sinusoidu 1,6, tudíž se jejich sedm „vracáků“ v podstatě ihned klikatí z jedné strany na druhou bez většího rovného úseku. Přitom má silnice ještě více než 40stupňové stoupání a délku jen kolem 200 metrů.

 



Via Appia v Itálii se považuje za vůbec nejstarší silnici na světě, jelikož některé její části nebyly dodnes rekonstruovány a sahají až do roku 312 před naším letopočtem. Samozřejmě tak jde o povětšinou kamenitý úsek. I přesto je ale v současnosti normální veřejnou komunikací, přestože někdo by ji mohl považovat za historický artefakt. Původně byla postavena jako armádní cesta k přesunu vojsk. Začínala za městskými hradbami Říma a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii.



Podle Guinessovy knihy rekordů je nejstrmější silnicí a zároveň i ulicí Baldwin Street na Novém Zélandu, a to díky průměrnému sklonu 35 procent. Na délku má silnice 350 metrů a její rozpětí nadmořské výšky čítá od 30 po 100 metrů. Ve 161,2 metrech překonává silnice výškový rozdíl 47,22 metru, čímž je udáváno stoupání 1:3,41. V nejprudším místě má silnice sklon 1:2,86, takže každých 2,86 metru vystoupáte o jeden výškový metr nahoru.



Vůbec nejdále na jihu položená silnice je možná trocha rozporuplná, neboť jde vlastně o cestu vyježděnou ve sněhu a ledu. Jedná se o trasu mezi americkou výzkumnou stanicí McMurdo a samotným středem jižního pólu, od něhož se nachází 100 metrů vzdálená polární stanice Amundsen-Scott. Cesta je dlouhá pouhých 1,6 kilometru, značí ji pouze zapíchnuté vlajky a plně vybavenému zásobovacímu náklaďáku trvá ujetí trasy i 40 dní, to kvůli nepřístupnému a stále se měnícímu terénu.



S délkou celých 24,5 kilometru spojuje Laerdalský tunel města Laerdal a Aurland v kraji Sogn og Fjordane, přibližně 220 km od Osla. Stavba nejdelšího silničního tunelu světa vyšla na v přepočtu skoro 3 miliardy korun a projekt výstavby trval celkem 5 let od roku 1995 do roku 2000. Některé železniční tunely s délkami okolo 50 kilometrů sice velikostí Laerdalský tunel předhánějí, nicméně v rámci silniční dopravy nemá tento norský konstrukční zázrak přemožitele.

 



Podvodní tunel v norském kraji More og Romsdal je s hloubkou 287 metrů pod hladinou moře vůbec nejhlouběji umístěným tunelem na světě. V přepočtu asi 1,5 miliardy korun stojící projekt byl vytvořen k rychlému propojení ostrovu Hareidlandet s norským pobřežím u města Orsta. Zajímavostí je, že tento 7,7 kilometrů dlouhý tunel má od nejhlubšího místa k výjezdu stoupání 9,6 procent, což je skoro dvakrát tolik, než je u podobných tunelů povoleno v EU.  



Díky konstrukci s  výškou celkem 343 metrů je tento viadukt ve Francii vůbec nejvyšším silničním mostem na světě, pokud se tedy bavíme o velikosti struktury mostu. Pro srovnání, od nejnižšího bodu mostu po jeho maximum je dokonce o 19 metrů vyšší než Eiffelova věž. Most měří na délku 2,46 kilometru a je součástí dálnice spojující Paříž s oblastí středomoří Francie. Vytvoření trvalo dlouhých 11 let od samotného návrhu po otevření v roce 2004, přičemž stavba vyšla na v přepočtu 10,6 miliardy korun.  



Ačkoliv se to nemusí zprvu zdát, nejdelším silničním mostem je část dálnice Bang Na Expressway v Thajsku. Nelze ovšem čekat nějaký přenádherný vysutý most v horách, jde totiž spíše o zvýšenou silnici na pilířích jen desítky metrů nad zemí. Stále je ovšem považována za most a s délkou 55 km je tato šestiproudová dálnice tedy nejdelším silničním mostem na světě. Její délku v celkových žebříčcích už překonávají pouze železniční mosty z Číny, které dosahují délky až 164 km. Na výstavbu Bang Na Expressway bylo použito kolosálních 3,84 milionu tun betonu a konstrukce nakonec stála v přepočtu asi 30 miliard korun.

Inspirace: Auto Express