Zkusili jsme novou generaci nejžádanějšího SUV na světě. Honda CR-V má až 7 mist

Od roku 1997, kdy Honda poprvé představila model CR-V (Comfortable Runabout Vehicle), vzniklo pět generací tohoto aktuálně neprodávanějšího SUV modelu na světě. Každá z nich posunula CR-V o další kus dál, nicméně tato nová má být naprosto průlomová z hlediska techniky, nabízeného infotainmentu a také jízdních vlastností.

Nová Honda CR-V na první pohled ctí design předchozí generace, ovšem je svěžejší, propracovanější, s širšími, svalnatějšími lemy kol, ostřejšími rysy na kapotě a v zadní části. Současně ale navazuje na designový jazyk posledních modelů Honda. Má tedy například charakteristické světlomety.

Při tiskové konferenci jsme se dozvěděli, že Honda momentálně neplánuje vznětovou motorizaci a pro Evropu bude dodíván pouze zážehový čtyřválec 1,5 i-VTEC, který později doplní ještě hybridní verze. O té se ale zástupci Hondy příliš bavit nechtěli. Je ale také dost možné, že Honda změní názor a stejně jako v případě Civicu vznětový motor v Evropě nabídne se zpožděním.

Pátá generace Hondy CR-V je na délku shodná se čtvrtou, ovšem nenechte se zmást, je to úplně jiné auto. Platforma je zcela nová a Hodna ji použije na dalších modelech, které však v Evropě neuvidíme. Změnil se především rozvor, který je nyní o 40 mm větší a nejvíce se projevil v oblasti kolen pasažérů na zadních sedačkách. Navíc se vývojářům povedlo implementovat třetí řadu sedadel, kam je ale velmi obtížné nastupování. Jinak se tam sedí překvapivě dobře.

 

JÍZDA

Honda vždy vynikala skvěle naladěnými podvozky a nové CR-V není výjimkou. Přestože se světlá výška zvýšila o nemalých 35 mm, těžiště vozu zůstalo shodné s minulou generací. Do zatáček se CR-V vrhá s nadšením a minimálními náklony. Řízení je progresivní a dobře vyvážené. Je ale taky pravda, že postrádá cit, což je vzhledem k dynamickým schopnostem podvozku docela škoda. Pak by totiž tvrzení marketingového oddělení o nejdynamičtějším SUV své kategorie neznělo tak lacině.

Honda CR-V je jako poslušný labrador. Řidičsky je mimořádně přívětivá a konejšivá. Za volantem tohoto vozu nemáte absolutně žádné nutkání jet rychle, přestože to není nejmenší problém. Prostě tak nějak nechcete. Kapalinou plněné silentbloky ramen přední nápravy přispívají k mimořádně komfortní jízdě, a to navzdory 19 palcovým kolům z lehkých slitin (základem jsou 17ky a 18 pak od vyššího stupně výbavy).

Na prezentaci jsme měli možnost vyzkoušet všechny nabízené kombinace, konkrétně předokolku s manuálem, čtyřkolku s manuálem a čtyřkolku s CVT převodovkou. Manuál má progresivní chod a možná až příliš natěsno poskládané rychlosti. Nestane se vám ale, že byste se netrefili. Ostatně málokdo dělá lepší manuály, než právě Honda.

Oproti přepravovanému CVT se sedmi předvolenými stupni nabízí dynamičtější svezení a alespoň nějaké vtažení do děje. CVT po prudkém sešlápnutí pedálu jakoby chvilku váhalo, jestli to s akcelerací myslíte vážně a teprve pak zareaguje. V kontextu běžných CVT převodovek vůbec není špatná, ale upřímně, ani skvělá. V každém případě bychom volili manuál. A to navzdory faktu, že s manuálem je CR-V slabší (173 vs. 193 koní a 220 vs. 243 Nm). Protože ve výsledku jsou obě auta stejně rychlá, respektive stejně pomalá (9,2 vs. 10 s).

Překvapivá byla také spotřeba, která se na rakouských přecpaných silnicích pohybovala lehce nad 7 litry v případě předokolky, po 7,5 l/100 km u CVT s pohonem všech kol.

Projev přeplňované 1,5 je velmi příjemný. Při běžné jízdě klidný a kultivovaný, ve vyšších otáčkách motor o sobě začne dávat vědět a například v kombinaci s CVT je jeho projev až nepříjemný. Stejně jako odřazení převodky CVT při prudké akceleraci a následném rychlém uvolnění plynového pedálu.

Standardní výbavou je Honda Sensing, což je systémem technologií aktivní bezpečnosti a podpory řidiče. Dnes tak nějak vítaný standard. Ovšem několikrát se nám stalo, že tento systém reagoval až příliš horlivě a například aktivace bezpečnostních pásů, upozorňující na hrozící nebezpečí třemi rychlými napnutími, posádku vyloženě poleká. Samozřejmě jde o zvyk a načtení si chování tohoto systému.  

UVNITŘ

 

Honda CR-V dospěla v mnoha ohledech a jako ukázkový příklad volíme polstrování pro pravé koleno řidiče. Tahle „nedokonalost“ předchozích generací byla poměrně kritizovanou záležitostí, nicméně nyní se vaše koleno opírá o měkký polštářek.

Auto je širší a větší ve všech směrech a díky dobře tvarovanému opěradlu předních sedadel je prostor pro cestující vzadu vyloženě velkorysý. Řidič i spolujezdec si mohou užívat o 5 mm vyšší prostor nad hlavou a o 16 mm širší prostor v porovnání s předchozí generací CR-V. Navíc díky tenčí a plošší palivové nádrži umístěné před zadními koly vzniká o 50 mm velkorysejší prostor na nohy pro cestující v druhé řadě sedadel. Honda dbala také na chytře řešené úložné prostory a velké kapsy ve dveřích. Na palubě jsou klasické USB zdířky a další konektor pro vaší techniku.

Volitelná třetí řada se sklápí do podlahy zavazadelníku. Jeho objem je v dané třídě vysoce nadprůměrný a je vůbec největším v historii modelu CR-V. Zvětšená výška o 160 mm a maximální délka nákladu 1 830 mm představuje prodloužení o 250 mm oproti předchozímu modelu (1 800 mm u 7místné verze).

Ergonomie je uspokojivá, ovšem některé prvky, jako třeba vyklápěcí head-up displej, tak nějak zastaralé, a třeba dřevěný dekor se vůbec nepovedl. Ve srovnání s tím, co aktuálně nabízí Mazda je Honda pozadu.

VERDIKT

Honda v případě CR-V vyladila hodně chybiček a nedostatků předchozí generace. Nové CR-V je větší, pohodlnější, jízdně opět na špičce, přestože sportování ve svém repertoáru rozhodně nemá. Infotainment na konkurenci lehce ztrácí, výklopný head-up displej je zastaralé řešení a jeden motor v nabídce evropské zákazníky také nenadchne. Na druhou stranu je to Honda, takže spolehlivost a dlouhověkost je její druhé jméno. A to může také sehrát svojí roli.

Jestli potvrdí pozici nejprodávanějšího SUV na světě, ukáže až čas. Předpoklady na to má.