Patří k nejčastějším důvodům bouraček. Víte, jak dodržovat bezpečnou vzdálenost?

Nedodržení bezpečné vzdálenosti obsazuje na žebříčku nejčastějších příčin dopravních nehod čtvrtou příčku. Ne každý má tak dobrý odhad vzdálenosti, aby dokázal říct, jak daleko se auto před ním nachází. Stejně tak má ne každý představu o tom, jak dlouhá je brzdná dráha jeho vozu a jak rychle dokáže coby řidič reagovat. Příliš nepomáhá ani zákon, který uvádí, že „...Řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.“ Velikost odstupu nestanovuje. Ze všech zmíněných důvodů tedy plyne, že více je lepší než méně.

Aby byla vaše volba bezpečné vzdálenosti co nejpřesnější, musíte si uvědomit, co všechno vstupuje do hry. V první řadě je to reakční doba řidiče, tedy časový úsek od chvíle, kdy si všimnete, že auto před vámi brzdí, až po okamžik, kdy zareagujete. „Řidič, který je odpočatý a náležitě se věnuje řízení vozidla, zareaguje na změnu situace v silničním provozu asi za jednu sekundu,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0. V případě, že zrovna koukáte do mobilu nebo si nastavujete klimatizaci, vaše reakční doba násobně stoupá. A to není všechno. „Je třeba počítat i s časem sešlápnutí brzdového pedálu a technickou prodlevou brzd,“ pokračuje Budský a upozorňuje, že celá řada řidičů zpočátku nebrzdí plnou silou, což může znamenat další metry brzdné dráhy navíc. Zkusili jste někdy ve svém autě ze všech sil dupnout na brzdu? Instruktoři školy smyku často uvádějí, že i takto zdánlivě banální věc dělá spoustě lidí problém. Najděte si plácek bez aut a vyzkoušejte to.

Výsledná brzdná dráha závisí samozřejmě i na stavu vašich pneumatik a vozovky. Sjeté nebo staré gumy se nezakousnou do asfaltu, ale budou po něm klouzat vpřed. A zatímco na suché silnici v padesátikilometrové rychlosti činí brzdná dráha v průměru 14 metrů, na mokru je to 19 metrů a při námraze až 64 metrů. Bezpečný odstup bude tedy za deště podstatně delší.



Většina odborníků dnes považuje za bezpečnou vzdálenost dráhu, kterou při dané rychlosti auto ujede za dvě vteřiny. Při padesátce to tedy bude 28 metrů, při stovce 56 metrů a při stotřicítce zhruba 72 metrů. Základní pravidla si můžete zopakovat na názorném videu z edukativní série Etiketa na silnici, které připravila automobilka Toyota:

Jasné pravidlo pro správný odstup se praktikuje například v sousedním Německu:  řidič si má udržovat vzdálenost rovnou alespoň polovině hodnoty rychlosti. Při rychlosti 50 km v hodině je to tedy 25 metrů, při stovce 50 metrů. Výsledky jsou podobné jako u předchozí metody, lidem se však výpočet může provádět snáze.

Nacvičit si odhad vzdálenosti na některých úsecích silnic a dálnic pomáhají dopravní značky označující bezpečný rozestup. Znáte je jako šipky namalované přímo v jízdním pruhu, indikující správnou vzdálenost mezi vozidly. Pokud řidič ze svého výhledu vidí jak šipku před sebou, tak šipku za autem, které jede před ním, jede s dostatečným odstupem.

Na bezpečnou vzdálenost myslete i v případě, že jste plně soustředění a provoz před vámi vypadá plynule a hladce. „Zejména řidiči vozidel s vysokým posezem často spoléhají na to, že ze své výšky mají dokonalý přehled o dění na silnici,“ upozorňuje Roman Budský. „Nepočítají s tím, že řidič před nimi může začít prudce zpomalovat zdánlivě bez příčiny, třeba proto, že se mu v cestě objevila nečekaná překážka. Vpředu jedoucí automobil může mít také lepší brzdné vlastnosti, než si vzadu jedoucí motorista připouští.“

Bohužel, v praxi se objevuje i další nešvar, s nímž je nutno počítat, totiž že někteří řidiči vnímají váš bezpečný odstup jako vhodnou mezeru pro předjetí či zařazení. Jakkoli je chyba na jejich straně, v případě srážky to budete policii vysvětlovat velmi těžko. Trest v podobě až desetitisícové pokuty a čtyř trestných bodů dostane v drtivé většině případů řidič vzadu jedoucího auta, a to právě za nedodržení bezpečné vzdálenosti.