Policejní kontrola. Ilustrační foto. Policie ČR
Nabídka
Vozy k pronájmu a leasingu
Nejoblíbenější hledání
Vozy k pronájmu a leasingu
Opilé řidiče odhalí jazykolamy. Čeští policisté však změnu testování nechystají
Petr Vaňous
-
31. 01. 2024
Naše téma
Jako scéna z oblíbeného snímku Pupendo by mohla podle výzkumu amerických vědců vypadat policejní kontrola. Ve filmu musí jedna z postav třikrát rychle zopakovat slovo rododendron, aby jí ostatní uvěřili, že není pod vlivem alkoholu. Právě podobné jazykolamy by mohli, alespoň podle výzkumu, využívat policisté při silniční kontrole. Ovšem podle zástupců ministerstva dopravy by to byl krok zpět do minulosti.
Jakkoliv se může využívání jazykolamů při silniční kontrole jevit spíše komicky, podle výzkumu amerických vědců, pozorování výslovnosti odhadne, zda člověk alkohol požil s 98procentní přesností. Vědci své poznatky publikovali v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs.
V Česku pro odhalení alkoholu v dechu policisté využívají alkoholtestery. A i když nemají přesné statistiky, kolik ročně provedou zkoušek, vědí, že jen v roce 2022 nakoupili ke svým testerům jednorázové náhubky za bezmála dva a půl milionu korun. „Nakoupili jsme 589 tisíc kusů těchto náhubků v celkové částce 2 411 000 korun,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
I když jeden náhubek vyjde na cirka čtyři koruny, jedna kontrola stojí daleko více. „V případě alkoholu se cena jednoho orientačního testu pohybuje kolem 300 korun. Dražší jsou testy na drogy v řádech několika tisíců korun. A i když nakonec stejně rozhodne krevní rozbor, pokud bychom uměli tuto indikaci povést bez přístrojů, bylo by to šikovné a určitě by to fungovalo i v Česku,“ míní soudní znalec a expert v oblasti lidského faktoru v dopravě Matúš Šucha z Univerzity Palackého v Olomouci.
Odkázal se na fakt, že v zahraničí, například v Německu, Kanadě, Velké Británii či v USA, používají například chůzi po čáře či pokyn strefit se prstem na nos a podobně. Čeští policisté na takové úkony nemají pravomoce. „Řídí se platnou legislativou, kde se o vymýšlení jazykolamů či jiných alternativních praktikách nepíše,“ uvedla mluvčí prezidia Rubášová.
S otázkou, zda by v době velkých úspor státních výdajů k takové praxi nepřistoupilo, Deník oslovil i ministerstvo vnitra. To o změnách neuvažuje. „Policie při detekci alkoholu v dechu nebo v krvi postupuje podle platného zákona. Jiné metody nedokážou přesně určit, nakolik je člověk ovlivněn alkoholem a nezohledňují ani to, že lidé mohou mít určitý hendikep. Na základě takových metod pak policie, respektive správní orgán, nemohou ukládat sankce, včetně zákazu řízení,“ vzkázal mluvčí ministerstva Adam Rőzler.
Podle ministerstva dopravy by takové testy byly návratem do minulosti. „Při silniční kontrole je důležitá přesnost a průkaznost. A protože jsou na to vhodné dostupné digitální technologie, není třeba z tohoto pohledu dělat krok zpět. O změně tak neuvažujeme, není to potřeba,“ řekl mluvčí ministerstva František Jemelka.
V Česku pro odhalení alkoholu v dechu policisté využívají alkoholtestery. A i když nemají přesné statistiky, kolik ročně provedou zkoušek, vědí, že jen v roce 2022 nakoupili ke svým testerům jednorázové náhubky za bezmála dva a půl milionu korun. „Nakoupili jsme 589 tisíc kusů těchto náhubků v celkové částce 2 411 000 korun,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.
I když jeden náhubek vyjde na cirka čtyři koruny, jedna kontrola stojí daleko více. „V případě alkoholu se cena jednoho orientačního testu pohybuje kolem 300 korun. Dražší jsou testy na drogy v řádech několika tisíců korun. A i když nakonec stejně rozhodne krevní rozbor, pokud bychom uměli tuto indikaci povést bez přístrojů, bylo by to šikovné a určitě by to fungovalo i v Česku,“ míní soudní znalec a expert v oblasti lidského faktoru v dopravě Matúš Šucha z Univerzity Palackého v Olomouci.
Odkázal se na fakt, že v zahraničí, například v Německu, Kanadě, Velké Británii či v USA, používají například chůzi po čáře či pokyn strefit se prstem na nos a podobně. Čeští policisté na takové úkony nemají pravomoce. „Řídí se platnou legislativou, kde se o vymýšlení jazykolamů či jiných alternativních praktikách nepíše,“ uvedla mluvčí prezidia Rubášová.
S otázkou, zda by v době velkých úspor státních výdajů k takové praxi nepřistoupilo, Deník oslovil i ministerstvo vnitra. To o změnách neuvažuje. „Policie při detekci alkoholu v dechu nebo v krvi postupuje podle platného zákona. Jiné metody nedokážou přesně určit, nakolik je člověk ovlivněn alkoholem a nezohledňují ani to, že lidé mohou mít určitý hendikep. Na základě takových metod pak policie, respektive správní orgán, nemohou ukládat sankce, včetně zákazu řízení,“ vzkázal mluvčí ministerstva Adam Rőzler.
Podle ministerstva dopravy by takové testy byly návratem do minulosti. „Při silniční kontrole je důležitá přesnost a průkaznost. A protože jsou na to vhodné dostupné digitální technologie, není třeba z tohoto pohledu dělat krok zpět. O změně tak neuvažujeme, není to potřeba,“ řekl mluvčí ministerstva František Jemelka.
