Poprvé v obytňáku: Přinášíme rady a tipy pro začínající karavanisty

Některé zkušenosti se dají získat jen na vlastní kůži. Pořád je ale dost takových, které můžete načerpat od takzvaně starších a zkušenějších. Jednou z nich je i Klára Hájek Velinská, autorka úspěšného blogu All4Camper.

Začátečnickou fází si prošla v době, kdy dostupných informací nebylo ani zdaleka tolik, co dnes, proto se o své poznatky ochotně dělí s ostatními. Převážně z jejích zkušeností jsme tak sestavili stručný manuál pro všechny, kdo se na cestování s obytňákem chystají úplně poprvé. 

Toto dilema řeší v prvopočátcích karavaningu snad každý. Záleží v první řadě na tom, jaký typ auta si troufnete řídit. Bude to celkově větší obytný vůz, nebo přívěs, jehož ovládání má svoje specifika? Máte osobní auto, které přívěs utáhne? A položte si i další otázky. 

První z nich zní, zda chcete pobývat spíš v kempu, nebo se věnovat cestování a poznávání nových míst. Ryzí karavan neboli obytný přívěs je vhodný spíš do kempu, kde ho odstavíte, připojíte k elektřině, a pak se věnujete cestování po okolí.

Přívěsy mívají menší zásobník na pitnou i odpadní vodu, jste tedy více závislí na civilizaci. Myslete i na maximální povolenou rychlost, která bude s přívěsem nižší. Výhodou přívěsu je, že poté, co ho v kempu odpojíte, můžete s autem vyjíždět na výlety i tam, kam byste se s obytným vozem nedostali. 

Obytné auto nabízí větší svobodu, neboť jste vybaveni větším množstvím vody i velkou baterií, obejdete se tedy bez zázemí kempu. Výhodou je také pohodlnější cestování, což oceníte na dlouhých trasách, a velký úložný prostor - takzvaná garáž. Do ní naložíte kempingové vybavení, kola, nebo dokonce skútr.

Manévrování s obytným autem je také pro většinu řidičů jednodušší než s těžkým přívesem. Podle Kláry platí při rozhodování základní pravidlo: kemp rovná se přívěs, poznávací dovolená rovná se obytné auto.

Se zájmem o karavaning začalo růst i množství půjčoven a dnes je najdete i na malých městech. Ty větší nabídnou širší výběr vozů a novější modely, ty menší zase obvykle pružnější domluvu a nižší ceny. Hned na začátku si zjistěte, jaké služby jsou součástí půjčovného.

„Na první pohled se může pronájem zdát výhodný, ale pak zjistíte, že musíte dodržovat denní limit kilometrů, nedostanete výbavu, jako je stůl, židle či nádobí, a mnoho dalšího,” varuje Klára. „Osobně doporučuji si připlatit a vůz si pronajímat již s kempingovými potřebami a vybavenou kuchyňkou, ideálně i s dekami a polštáři.”

Pokud míříte do zahraničí, nezapomeňte se zeptat na dálniční známky, které mají některé půjčovny v ceně, jiné nikoliv. Včas si zjistěte i detaily převzetí a vrácení vozu - dopolední vracení vám zkrátí dovolenou, neboť poslední den už auto využijete jen na cestu do půjčovny. 

V každé půjčovně je třeba počítat se složením vratné kauce, která kryje případná poškození. „Důrazně doporučuji si při převzetí vůz dobře prohlédnout a jakoukoliv závadu si nechat zapsat do předávacího protokolu,” upozorňuje Klára.

„Náhradu později půjčovna může vymáhat po vás. Zaevidujte opravdu každou oděrku či uvolněný pant. Také si nechejte ukázat manipulaci s markýzou, zkontrolujte, že je plně funkční, a dodržujte pokyny pro její používání. Právě na markýze vznikají nejčastější škody, zejména za silného větru. Pokud je to možné, požádejte za tímto účelem o zapůjčení kurt.”

Obsluhu auta vám v každé půjčovně ochotně vysvětlí, stejně jako zacházejńí s elektřinou, vodou a plynem. Máte-li strach, že si všechno nebudete pamatovat, nestyďte se psát si poznámky. 

V případě, že vůbec netušíte, jestli vás tento typ dovolené chytne, začněte s prodlouženým víkendem. Stačí pár nocí, abyste si trochu osahali cestování, fungování v kempech a život v pohybu. Pokud však chcete mít hned napoprvé zážitek se vším všudy, doporučuje Klára vyrazit nejméně na týden.

„Za tu dobu už se dá poznat a nacestovat mnoho. My jsme si nejprve vyzkoušeli způsob, kdy jsme pobývali hlavně v kempech a vyráželi na výlety na kolech či po svých, teď jsme už pár let v módu poznávacího cestování. Oboje má své kouzlo. Mnoho lidí říká, že když má dovolenou, nechce se denně někam trmácet. Jenže v obytňáku je to jiné. Během dne například najdete hezké místo na zastavení, vyndáte si na dvě hodinky židličky, děti se proběhnou, vy si uvaříte dobrý oběd a pak jedete dál. I na cestě si můžete odpočinout.”

Nakonec se vám dost možná stane, že o délce vašeho pobytu rozhodne půjčovna. Řada z nich má totiž stanovené termíny, které musíte aspoň přibližně dodržet. 

Víc než kdekoliv jinde zde platí, že cesta je cíl. Trasa tedy záleží jenom na vás a vašich preferencích. Jediným zákonem, který se vyplatí dodržet, je dostatečná časová rezerva. Rozhodně se totiž nechcete honit a nechat si kvůli tomu ujít návštěvu zajímavých míst. 

Základními orientačními body se pro vás stanou nejspíš kempy a stellplatzy (speciálního parkoviště pro obytné vozy), které si dopředu najdete na mapě. Rozhlédněte se po webových stránkách, kde najdete jejich přehledy a mapky, například Stellplatz.cz nebo již zmíněný blog All4camper. Zajímavá místa v Česku, někdy se zázemím, někdy zcela v divočině, najdete na stránce Bezkempu.cz. A k cestování po celé Evropě využijte aplikace Park4night a StayFree.

Trasu plánujte spíš přibližně a buďte připraveni improvizovat. Plány vám může zhatit třeba obsazenost vyhlédnutého kempu nebo naopak náhodné nalezení místa, které si zamilujete a budete zde chtít zůstat. „Většinou cestujeme tak, že máme daný cíl trasy, ale po cestě se díváme například i na cedule na dálnicích oznamující národní park, památku a podobně,” říká Klára.

„Kdybychom jeli autem, asi bychom místo přejeli. Takhle nám nic nebrání tam zastavit, neboť když se zdržíme, vždycky máme kde hlavu složit a kde si uvařit kafe.”

Na ovládání velkého auta si pravděpodobně brzy zvyknete, přesto musíte neustále hlídat výšku a šířku. Na hlavních cestách vás zřejmě problémy nepotkají, na zapadlejšéích silnicích a malých vesničkách si ale dávejte pozor třeba na železniční viadukty nebo i nízké větve stromů. 

Vždycky radši počítejte s nižší cestovní rychlostí - s přívěsem kolem devadesáti, v polointegrovaném voze kolem stovky a ve voze s alkovnou kolem sto dvaceti kilometrů v hodině. Rychlejší jízda je zejména za větrného počasí nebezpečná a dramaticky se projeví také na spotřebě. 

Než vyrazíte na cestu, ujistěte se, že jsou všechny věci pečlivě uloženy na svém místě, jinak budou za chvilku létat po celém vnitřním prostoru, zkontrolujte zajištění těžkých předmětů v garáží a také zavřená okénka. 

Pro zastavení si vybírejte rovné místo, drovnější nerovnosti vyřešíte klíny, které v půjčovně dostanete do výbavy. Při parkování je nejlepší využít navádění jednoho z členů posádky. Většina aut sice disponuje parkovacími senzory či kamerou, skutečné oči však odvedou spolehlivější službu.

Myslete na to, že auto je velmi těžké, a pokud třeba v noci zaprší, můžete mít problém z některých míst vyjet. Nejeden karavanista takto zůstal trčet na louce a musel shánět traktor pro vyproštění. Když se vydáváte na výlet či se ukládáte ke spánku, raději stáhněte markýzu, aby nedošlo k jejímu poškození třeba náhlým větrem. 

Jedete-li do zahraničí, zjistěte si legislativní omezení dané země týkající se kempování mimo kempy. “Nováčkům rozhodně doporučuji nocovat alespoň na karavanových státních,” radí Klára. „Na internetu si sice přečtete, jak skvělé je kempovat takzvaně nadivoko, ale to bych jako začátečník nedělala. Ne všude je to dovoleno a nesprávným chováním uškodíte celé karavanistické komunitě. Místní samosprávy či ochránci přírody pak karavanisty vnímají jako něco, co poškozuje jejich zájmy i okolní prostředí, a to je veliká škoda. Naštěstí v Česku již čtvrtým rokem funguje Asociace kempování a karavaninku, která se této problematice intenzivně věnuje a harmonizuje soužití obou skupin."

• Určitě si vezměte s sebou zásobu pitné vody. Půjčovny nemohou garantovat, že do nádrže na pitnou vodu nenatankoval nájemce před vámi špatnou vodu a neporušil tak bezzávadnost nádrže. Vodu z nádrže používejte na vaření a hygienu.
• Pokud máte možnost, využívejte toalety na benzínce, v kempu, v restauraci a podobně. Vyhnete se tak přetěžování vlastního záchodu a jeho častému vylévání. 
• V Rakousku si dejte pozor na vážení. S obytným vozem se musíte vejít do 3,5 tuny, což bývá problém, neboť této hranici se blíží hmotnost samotného vozu. Stačí naložit pár lidí a tašek, a jste přes limit. Ve většině zemí ke kontrolám a vážení nedochází - s výjimkou Rakouska. „Pokud tušíte, že váhu přesahujete, doporučuji Rakouskem projíždět zejména v noci a vyhýbat se dálnicím. Pro průjezd co nejméně plňte nádrž s pitnou vodou - dá se tím ušetřit opravdu nemalá váha - a naopak vypusťte nádrž odpadní," radí Klára.
• Budete-li potřebovat jakoukoliv radu, kontaktujte Asociaci kempování a karavaninku, kde vám ochotně poradí.