Pražský okruh - podívejte se v čem je nej

Stavba celého okruhu je rozdělena do částí označených Stavby 510 až 520. Každý z těchto úseků je po technické stránce nezávislý a schopný samostatného provozu. Z deseti částí jsou v současné době v provozu pouze čtyři úseky o celkové délce 18 kilometrů. Dalších 65 kilometrů je v různém stádiu přípravy. Dva úseky se právě dokončují a na dalších třech nyní probíhají přípravné práce.

Otevření jižní části Pražského okruhu spojující brněnskou dálnici D1 s plzeňskou D5 máme za sebou. Dle vyjádření ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic) zvládne běžný řidič mimo špičku přejezd z jedné dálnice na druhou za fantastických devatenáct minut, což je oproti současným nekonečným kolonám na Jižní spojce časový údaj z říše snů. V minulém období trval zmíněný přejezd od 37 minut po několik hodin v závislosti na hustotě provozu. Z nového úseku Pražského okruhu tak profitují lidé cestující na pražské letiště, stejně tak se zkrátila dojezdová doba cestujícím z Moravy či jižních Čech.

Jelikož podle plánů projede po nově otevřeném úseku na 60 až 90 tisíc vozidel za 24 hodin, je nutné zajistit vysokou bezpečnost a plynulost dopravy. Zaměřili jsme se na všechna „NEJ“, kterými se stavba může pochlubit.

• Nový úsek měří 23 km (Slivenec-Modlenice). Na ten se napojuje kompletně zrekonstruovaná část 7 km dlouhého úseku Třebonice-Slivenec.
• Most přes Berounku a Vltavu je nejdelším v Česku, dosahuje totiž úctyhodné délky 2,5 kilometrů a chlubí se maximální výškou 65 metrů.
• Na Pražském okruhu se setkáme s dalším 425 metrů dlouhým mostem přes Lochkovské údolí, tunel Cholupice (1,9 km) a Lochkov (1,7 km) a dvěma velkými mimoúrovňovými křižovatkami u Modletic a Zbraslavi.

Otevření každé části okruhu je velkým přínosem pro dopravce, kterým při průjezdu Prahou stojí kamiony a nákladní vozy v nekonečných kolonách a nevydělávají. Například pan Vladimír Hrubý, majitel autodopravy, otevření nového úseku vítá a vysvětluje problematiku nedokončené infrastruktury, která mu přináší jen starosti a zvýšené náklady: „Naše firma ujede každý měsíc po silnicích v Česku kolem 2 milionů kilometrů, přičemž zásobujeme více jak 70 prodejen potravinového řetězce v Praze. Hodin co řidiči prostojí v zácpách na Jižní spojce a na sjezdu z D8 na Prahu je více, než kolik stráví jízdou i manipulací se zbožím. Když uvážíte, že firmu mzdy těchto řidičů stojí každý měsíc 13 milionů Kč, pak více než polovinu platíme za čas řidičů, který tráví ve frontách v Praze a okolí. Při popojíždění v Praze spálíme více jak 100 tisíc litrů nafty každý měsíc. Všechny takto zbytečně vynaložené prostředky nakonec platíme všichni v ceně potravin, které vozíme na prodejny“.

Dokončení Pražského okruhu by mělo být prioritou číslo jedna. Přínosný není totiž jen pro Pražany, ale i pro obyvatele ostatních částí ČR. Řada z nich se tak po 20. září dostává bezpečněji a rychleji například na již zmíněné pražské letiště. Dokončení dalších části okruhu, zejména té severní je však v nedohlednu a přejme si, aby se jižní varianta severní části (Suchdol – Březiněves) postavila co nejdříve. Do roku 2013 na ni totiž může stát čerpat prostředky z EU.

Rozhovor s Mgr. Ninou Vápeníkovou o novém systému liniového řízení dopravy:

1. Co si řidiči mají představit pod "systémem liniového řízení dopravy?
Na Pražském okruhu vznikl telematický systém řízení provozu, který přenáší do provozu aktuální dopravní informace a reguluje plynulost dopravy. Je jedním z prvků pro zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu a dále umožňuje efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, jakými jsou například nehody, odstavená vozidla, problematické situace v tunelech a další. Systém funguje automaticky, pod dohledem dispečera. Cílem systému liniového řízení je i harmonizování dopravního proudu, tj. usměrnit vozidla do stejné rychlosti. A díky tomuto opatření došlo ke snížení vzdálenosti mezi vozidly a celkově došlo ke zvýšení kapacity komunikace. Toto řešení zvýšilo plynulost i bezpečnost provozu. Zároveň je možné zakázat vjezd nákladních vozidel nad určitou hmotnost do levého (rychlého) pruhu dálnice a varovat řidiče o nebezpečí námrazy, smyku, nehody, kolony, práce na silnici apod. Systém vyhodnocuje on-line data z detektorů dopravy, které jsou na Pražském okruhu rozmístěny v pravidelných intervalech. Po překročení zadané hodnoty intenzity dopravy, kdy hrozí kolaps a kongesce, dojde k postupnému omezení rychlosti dopravy.
Systém řízení dopravy na Pražském okruhu je složen z následujících prvků dopravního značení:
- informační portály (textová tabule)
- portály pro liniové řízení dopravy (omezení rychlosti, zákaz předjíždění nákladních automobilů)
- proměnné orientační dopravní značení
- plánována je meteostanice, sčítače dopravy, hlásky tísňového volání, technologické vybavení tunelových staveb, řídící systém a další prvky

2. Jaké výhody řidičům systém LŘ dopravy přináší a čím je celá stavba unikátní?
Výhodou je sdělení aktuálních dopravních informací motoristům, regulace plynulosti dopravy, zvýšení bezpečnosti provozu při standardním provozním stavu, efektivnější řešení nestandardních provozních stavů, harmonizace dopravního proudu, zvýšení kapacity komunikace, varování motoristů před nebezpečím námrazy, smyku, nehody, kolony, práce na silnici apod. Celá stavba je unikátní svou technickou vybaveností, důležitostí propojení dálnic D1 a D5, přesměrování tranzitní dopravy z Prahy na dálniční obchvat.