Před 100 lety se narodil Ferrucio Lamborghini. Muž toužící po dokonalém autě

Ferrucio Lamborghini se po válce prosadil jako producent traktorů či klimatizačních systémů. Výrobě aut předcházel údajný spor se šéfem další prestižní italské značky Enzem Ferrarim. Lamborghini nebyl spokojený s kvalitou zakoupeného Ferrari, a proto se na jaře 1963 rozhodl začít vyrábět vlastní sportovní auta v továrně nedaleko Boloni.

Výrobce proslulých traktorů, které změnily tvář celého italského venkova po druhé světové válce, se narodil ve vesnici Renazzo, která dnes patří k městu Cento v provincii Ferrara. Jeho rodiče byli rolníci a obchodníci s dobytkem, syn však odmalička tíhl ke strojům.

Za druhé světové války pak sloužil v letectvu jako opravář, na ostrově Rhodos byl posléze zajat Brity. Po návratu se v roce 1946 oženil a o dva roky později založil ve městě Cento firmu na výrobu traktorů. V roce 1959 pak začal vyrábět klimatizaci, hořáky, kamna či větráky.

Ferrucio Lamborghini.

Stále ale toužil po odpovídajícím luxusním autě. Maserati ho zklamalo, zdálo se mu těžké a pomalé. Spokojen nebyl ani s britskými sportovními automobily Aston Martin či Jaguar či s německým Mercedesem. Pořídil si několik modelů značek Alfa Romeo a Lancia, ale na každém našel nějaký nedostatek. A tak si po roztržce s Ferrarim založil vlastní automobilku.

Sázka na luxus

Lamborghini přeplatil schopné Ferrariho konstruktéry v čele s Giottem Bizzarinim. První model nové společnosti byl představen v roce 1964 a nesl typové označení 350 GT. Oproti vozům Ferrari, které v té době měly značně spartánský interiér, působila kabina novinky luxusnějším dojmem. Průlomovým modelem pak byla legendární Miura z roku 1966.

V roce 1969 obdržel Lamborghini nejvyšší italské státní vyznamenání udělované za rozvoj průmyslu a hospodářství, poté ale postupně odešel do ústraní. Lamborghini totiž musel kvůli velkým ztrátám továrnu na zemědělské stroje prodat koncernu Fiat, který ji přenechal firmě SAME. Dnes je původní podnik součástí velké nadnárodní skupiny SDF s centrálou v italském Trevigliu, která stále nabízí i traktory Lamborghini.

Lamborghini Miura SV (1971).

Osud automobilky byl ještě složitější. Produkci supersportů převzal v roce 1972 švýcarský podnikatel Georges-Henri Rossetti. Zbývajících 49 procent akcií pak Ferruccio prodal v roce 1973 po ropné krizi, úpadek značky totiž pokračoval dál. Slávu automobilky oprášilo až Diablo z roku 1990, poslední významné "lambo" zkonstruované za Ferrucciova života.

Po složitých peripetiích včetně bankrotu v roce 1978, revitalizace, podvázaného rozvoje v područí Patricka Mimrama (1980-1987), Chrysleru (1987-1994) a indonéského Megateku (1994-1998) Lamborghini roku 1998 zakotvilo v přístavu koncernu Volkswagen. A pod jeho vládou se značce daří.

Zakladatel se po prodeji automobilky stáhl na svůj statek La Fiorita v Umbrii. Věnoval se pěstování révy a výrobě vína. Také byl jedním z prvních průkopníků agroturistiky. Zemřel 20. února 1993 ve věku 76 let na následky infarktu. Jeho syn Antonio prodává pod označením Tonino Lamborghini oděvy, módní doplňky a parfémy. Dcera Patrizia se věnuje statku a vínu.