Ferdinand Porsche právem patří mezi nejslavnější postavy automobilového průmyslu, dnes je podobnou legendou jako Ettore Bugatti nebo Enzo Ferrari. Konstruktér, který se narodil před 140 lety v severočeských Vratislavicích nad Nisou, stál za vznikem řady přelomových konstrukcí včetně populárního Volkswagenu Brouk. Porscheho jméno je však dnes známé hlavně díky továrně, kterou založil jeho syn Ferry a jež vyrábí luxusní sportovní vozy.
Právě kvůli svému nejslavnějšímu výtvoru, lidovému vozu, ale Porsche spolupracoval s nacisty, což ho po válce přivedlo do vězení. Konstruktér se za války věnoval i vývoji tanků a další obrněné techniky, jednomu stíhači tanků se na jeho počest říkalo Ferdinand.
Porscheho působení v nacistickém Německu má dodnes trpkou příchuť. Stál totiž v čele společnosti Volkswagenwerk, založené sice původně pro výrobu Brouka, která ale za války přešla na vojenskou výrobu.
Prototyp Volkswagenu z roku 1935.
V továrně muselo pracovat na 20 000 lidí - nuceně nasazených z východní Evropy, sovětských válečných zajatců i Židů. Nuceně nasazení ale tehdy působili i v Porscheho vlastní konstrukční kanceláři. A neslavná minulost není zapomenuta ani 70 let po válce (a 64 let po Porscheho smrti). Nedávno se například stala ve Vratislavicích předmětem politických sporů, po kterých byla například uzavřena expozici v místním kulturním centru a dnešní městská část Liberce navíc Porscheho přestala propagovat.
Syna klempíře zaujala elektřina
Vratislavice přitom Ferdinand Porsche opustil již v 18 letech a později se ke svému rodišti příliš nehlásil; na druhou stranu ale díky tomu získal po první světové válce československé občanství, které měl až do roku 1935. Syn klempíře měl sice původně pokračovat v otcově řemesle, od dětství ho ale bavila elektřina a nakonec mohl navštěvovat libereckou průmyslovku. V roce 1893 pak odešel na zkušenou do Vídně, hlavního města mocnářství, kde nakonec působil dalších 30 let.
Poprvé se Ferdinand Porsche proslavil v roce 1900 na světové výstavě v Paříži, kde představil elektromobil Porsche-Lohner s revolučním řešením pohonu: každé kolo mělo v náboji vlastní elektromotor.
V roce 1906 nastoupil jako technický ředitel do společnosti Austro-Daimler. Tam konstruoval letecké motory i automobily - a za první světové války se věnoval také armádním zakázkám, takže pozdější práce pro hitlerovský válečný stroj pro něj vlastně nebyla vstupem do neznámého prostředí.
Místo Brouků Kübelwagen
Po první světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska působil Porsche nadále v Rakousku, ve 20. letech pak přesunul těžiště své působnosti do Německa. V druhé polovině 20. let pracoval pět let ve vedení společnosti Daimler Benz, kde zkonstruoval například závodní Mercedes SSK. V roce 1929 se nakrátko vrátil do Rakouska vést technické oddělení firmy Steyer. Na začátku 30. let pak ve Stuttgartu založil vlastní konstrukční kancelář, kde vznikly první návrhy na lidový vůz, základ pozdějšího Brouka.
Ferdinand Porsche ukazuje Adolfu Hitlerovi model lidového vozu.
Automobil pro široké masy zapadl do plánů nastupujícího nacistického režimu. Po rozhlasovém přijímači pro každého - Volksempfängeru - měl přijít dostupný automobil - Volkswagen.
Smlouva mezi kanceláří Porsche a Říšským svazem automobilového průmyslu na jeho výrobu byla uzavřena v červnu 1934, v roce 1938 se začala rodit továrna. Statisíce Němců spořily na vysněný vůz na vkladních knížkách, Přišla ale válka a místo kulatého Brouka vyráběla automobilka hranaté vojenské vozy KdF Kübelwagen.
Volkswagen na Großglockneru v roce 1937.
K civilní výrobě se továrna vrátila hned po válce, ale bez Porscheho, který byl ve vězení. O rodinný podnik se staral syn Ferry, který v Rakousku chystal výrobu sportovních vozů.
První Porsche neslo označení 356 a používalo řadu dílů z Brouka. Ferdinand Porsche se dočkal sériových aut i přesunu firmy zpět do Stuttgartu. Sportovních úspěchů a světové proslulosti firmy se už ale nedožil, zemřel 30. ledna 1951. Porscheho rodina ale neodešla ani z Volkswagenu, kde má dodnes hlavní slovo.