Před 25 lety vláda rozhodla, že škodovku "dostane" Volkswagen

O tom, kdo se stane majitelem automobilky Škoda se v té době živě diskutovalo i v nejzapadlejších vesnických hospodách. Vláda nakonec dala přednost německému koncernu Volkswagen před nabídkou francouzského Renaultu. Nyní je mladoboleslavská Škoda Auto tahounem českého exportu a dlouhodobě patří k nejvýkonnějším českým průmyslovým firmám.

V komunistickém Československu automobilka Škoda vyráběla osobní vozy hojně rozšířené ve většině tehdejších satelitů Sovětského svazu. Popularita zastaralých automobilů však byla dána především absencí konkurence v uzavřeném světě tehdejšího sovětského impéria.



Po pádu komunistického režimu bylo jasné, že v otevřené ekonomice nemá firma příliš šancí uspět, byť v té době již vyráběla nový model modernější koncepce Favorit. Proto vláda v roce 1990 začala pro automobilku hledat silného zahraničního partnera. Kromě výše investic bylo jednou z rozhodujících podmínek privatizace zachování tradiční značky Škoda.

Z původních 24 a později 12 možných partnerů vybrala v srpnu 1990 koncern VW a francouzsko-švédské konsorcium Renault/Volvo. V prosinci 1990 se vláda na doporučení hospodářské rady přiklonila k variantě spolupráce s Volkswagenem.



Rozhodnutí bylo tehdy velmi citlivě vnímáno veřejností a vzbudilo řadu nesouhlasných reakcí i vlnu emocí. V té době totiž panovaly v zemi různé obavy z ekonomicky silného západního souseda a zvláště mezi starší generací hrály roli i vzpomínky na německou okupaci Československa. Rovněž byl rozšířen názor, že západní kapitál vstupuje do českých podniků proto, aby je zavřel a zbavil se tak konkurence.

Vláda se pro VW rozhodla především díky přislíbeným investicím. V březnu 1991, kdy představitelé české vlády a firem Škoda a VW podepsali smlouvu o ustavení společné automobilové akciové společnosti, se koncern zavázal k miliardovým investicím, mimo jiné výstavbě nové motorárny. Ze strany VW prý výrazně ovlivnil rozhodnutí koupit mladoboleslavskou firmu kromě potenciálu nově otevřených trhů i úspěšný model Favorit.



V rámci koncernu se Škoda rychle modernizovala a začala se zbavovat nelichotivé pověsti, kterou měla především na západoevropských trzích.

Prvním výsledkem spojení Škodovky s VW byl model Škoda Felicia, následovaly octavie, fabie a superby, jejichž názvy s výjimkou fabie odkazují na úspěšné modely minulosti. Nyní firma vyrábí šest modelových řad (Fabia, Octavia, Superb, Yeti, Rapid, Citigo; výrobu sedmé řady Roomster ukončila letos) a je i v rámci koncernu významným výrobcem motorů a převodovek.

Volkswagen do rozjezdu Škody Auto investoval značné sumy, další potřebný kapitál na investice do rozvoje si firma vydělala či vypůjčila sama. Automobilku také formou investičních pobídek podporuje český stát. Pobídky sehrály roli například v rozhodnutí vybudovat slíbenou motorárnu, od jejíž stavby chtěl VW v polovině 90. let v době hospodářské recese odstoupit (mnozí komentátoři poté varovali před ztrátou identity značky), nebo při rozšíření závodu v Kvasinách. Rozmach automobilky také pomohl rozvoji či vzniku mnoha dodavatelských firem, které poskytují významnou část pracovních míst v průmyslu.



Podíl automobilky Škoda Auto na celkové výrobě koncernu VW se během 25 let, kdy je jeho součástí, zdvojnásobil. Zatímco v roce 1991 se mladoboleslavská automobilka na produkci skupiny podílela 5,5 procenty, v současnosti je to více než deset procent. 

Škoda Auto v roce 1991, kdy se stala součástí koncernu, vyrobila 171 900 aut. Na trh dodávala v podstatě jedinou řadu, kterou byl Favorit s odvozenými modely Forman a Pick-up. Skupina VW Group ve stejném roce celkově vyrobila 3,1 milionu aut. Loni Škoda celosvětově vyrobila 1,04 milionu aut v sedmi modelových řadách, celá skupina pak přes deset milionů vozů.

Tržby mladoboleslavské automobilky se zvýšily z 15 miliard v roce vstupu VW do podniku na loňských 320 miliard korun. Loňský čistý zisk se meziročně zvýšil téměř o polovinu na 18,4 miliardy Kč. Byl tak vyšší, než tržby v době zásnub s Volkswagenem, kdy byla česká automobilka ve ztrátě.