Příběh automobilového klíčku: Víte, jak vzniká a co musí vydržet?

Některé z nich jsou poměrně obyčejné, jde vlastně o relativně malý kousek plastu s tlačítky na ovládání některých funkcí auta na jedné, a s logem příslušné automobilky na straně druhé.

Pokud ono logo náleží značce vyrábějící sportovní nebo luxusní auta, pak i klíček vypadá zajímavěji. Je tedy logické, že občas máme tendenci se s ním na veřejnosti pochlubit. Zejména v devadesátých letech bývalo časté, že někteří pánové, kteří si díky úspěšnému podnikání dokázali vydělat třeba na "audinu nebo bavorák", rádi pokládali při pracovním obědě klíček okatě na stůl....

Je ovšem otázkou, zda klíček v podobě, jaké ho známe dnes, přežije i další desetiletí. Neshodnou se na tom ani odborníci. "Myslím si, že už je to překonaná věc a je zbytečné ho neustále nosit u sebe," říká například Miloslav Mráz, výrobní ředitel jedné z divizí výrobního závodu Continental ve Frentštánu pod Radhoštěm. Je to trošku paradox - právě zde se klíčky pro řadu automobilek vyrábějí.

"Já si zase myslím, že zejména v případě prestižních značek se lidé této věci jen tak nevzdají. Používají ho totiž i ke své reprezentaci," vysvětluje jeho kolega Matěj Bartecký. Ten je zase ve stejné firmě zodpovědný za výzkum a vývoj. Navíc budou mít podle něho takovéto klíčky v budoucnosti, v porovnání se současnými, i řadu dalších přidaných funkcí.

I Bartecký ovšem připouští, že u masově vyráběných modelů tento díl zřejmě časem nahradí příslušná aplikace v chytrém telefonu. Už dnes je u řady automobilů tímto způsobem možné ho odemknout, zamknout, zapnout světla, klakson, přesvědčit se o stavu paliva v nádrži a podobně.



Ve Frentštátu klíčky a další elektronické součástky pro osobní i užitkové automobily vyrábějí již od začátku tisíciletí. Hlavními odběrateli jsou značky Ford, Volkswagen, General Motors, Mercedes-Benz. Největší série (přes milion kusů) ročně odebírá Ford, ale klíčky vyrobené zdejšími lidmi často svírají v rukou i majitelé různých typů vozů Volvo nebo Jaguar.

Sice se to nezdá, ale i klíček, stejně jako celé automobily, prodělal v posledních letech obrovský vývoj. Dnes už se nevyrábějí klíčky s viditelnou čepelí, které vám byly rychle schopné proděravět podšívku v kalhotách nebo saku. "Existují vlastně jen dva typy – jeden pro bezklíčkové odemykání a startování, a druhý, který má sklopnou planžetu a stále se zastrkuje do skříňky zapalování," vysvětluje Miloslav Mráz. I ten pro bezklíčkové odemykání v sobě ovšem obsahuje planžetu pro nouzové odemčení auta s vybitou baterií. Jen nemusí být na první pohled vůbec patrná.

"Ve Frentštátu máme na starosti i vývoj a testování nových typů. Hodně práce dalo třeba vymyslet mechanismus pro klíčky se sklopnou planžetou, aby správně fungoval po celou dobu životnosti auta," vysvětluje Bartecký.

Přitom z továrny Continentalu k finálním výrobcům automobilů odcházejí klíčky bez kovové planžety. "To je klíčový bezpečnostní prvek, a proto se klíčky kompletují a párují s příslušnými spínacími skříňkami až v automobilkách," vysvětluje. Každý kupující nového auta v současnosti dostává dva či tři exempláře klíčků. Lidé z Continentalu ubezpečují, že dnes již není třeba v obavě před tím, že zloději aut speciálním zařízením zachytí a zesílí signál z klíčku a pak v klidu odjedou, uschovávat v ledničce nebo je balit do alobalu. "Kód v signálu se mění tak rychle, že i kdyby ho zloděj dokázal načíst, v okamžiku, kdy bude chtít vůz odemknout a nastartovat, už bude auto vyžadovat zcela jiný," ubezpečuje Bartecký. Navíc spolupracující řídící jednotka v autě pozná, že se náhle změnila vzdálenost signálu, ze které k autu přichází a dálkové odemykání zablokuje.

Také při vývoji klíčků se musí zohlednit požadavky různých výrobců. "Někteří třeba chtějí, aby klíček bez újmy přežil pád z půldruhého metru, jiní totéž vyžadují po dopadu ze čtyř metrů," říká. Jsou i speciální požadavky na to, jakou sílu musí klíček vydržet, pokud si s ním někdo hraje a jeho planžetu různě kroutí nebo páčí proti plastové schránce.

Všechny vyráběné klíčky jsou v současné době vodotěsné. Jsou dimenzované tak, aby přežily i teploty od mínus 40 stupňů Celsia po plus osmdesáti. Budou tedy fungovat i poté, když je zapomenete v kalhotách a vyperete v automatické pračce.

Jejich baterie buď musí být možné vyměnit nebo jsou dimenzované na celou dobu životnosti auta. "Ty, které se zastrkují do spínací skříňky, se pak můžou touto cestou i dobíjet," informuje Bartecký.

Až neuvěřitelně zní další údaj o výdrži tlačítek, které se nacházejí na povrchu, a které slouží pro dálkové otevírání dveří či zavazadlového prostoru. "Jsou dimenzovány tak, aby přežily stovky tisíc cyklů. V případě, že se s nimi bude zacházet normálně, tedy, že je budeme normální silou mačkat bříškem prstu nebo nehtem, vydrží i půl milionu stisknutí," uzavírá šéf výzkumu a vývoje.