Vyzkoušeli jsme nový Volkswagen Polo. Konkurenci hodně potrápí

V první řadě je nutno podotknout, že Polo, ač pochopitelně stále spadá do segmentu B, tedy mezi takzvaná supermini, už vůbec není malým vozem. Na platformě MQB A0 narostla délka vozu o 72 mm, ovšem rozvor se díky zkráceným převisům natáhl rovnou o 94 mm. Suma sumárum tak Polo vůbec poprvé překonalo hranici čtyř metrů a na délku měří už 4053 mm.

Vskutku už na Polo nelze příliš pohlížet jako na malé auto, což dosvědčuje fakt, že Polo v rozměrech přerostlo třeba starší Golf třetí generace. Design je spíš než úplnou novinkou hlavně evolucí předešlé verze. Přesto však vypadá o kus moderněji a zejména výrazné boční prolisy, opticky snižující auto při pohledu z boku, vypadají nadmíru dobře.

Interiér s lakovanými dekory je také krokem vpřed, ale některé jeho části působí výrazně lépe na pohled, než na dotyk. Příliš nepotěší třeba tvrdé výplně dveří z levného tvrdého plastu, doplněné dutými plastovými madly. Na druhou stranu vrchní část palubní desky je kompletně z měkčeného plastu, ačkoliv s ní nepřijde posádka do styku zdaleka tak často.

Co se ovšem v interiéru vyloženě povedlo, to je displej infotainmentu, umístěný výrazně výše u zorného pole řidiče, a elegantně zapuštěný do jednolitého lesklého čela - tedy v případě, že si ho zvolíte v příplatkové výbavě, stojí 18 300 korun. Druhý displej může být za příplatek přímo před řidičem. Polo totiž vůbec poprvé dostalo celodigitální přístrojovou desku, navíc v novém a svižnějším provedení.

Jedná se pouze o jeden z mnoha nových technických prvků dostupných v šesté generaci Pola. Z těch dalších lze zmínit třeba LED světlomety, adaptivní tempomat, automatický parkovací asistent a celou řadu jízdních asistentů.

Prostornost interiéru, jak koneckonců napovídají větší rozměry a hlavně rozvor, není vůbec špatná. I se 184 centimetry se na zadní sedadla „sám za sebe“ vcelku bez problému posadím a místa nad hlavou mám s rezervou. Zavazadelník o objemu 351 litrů velikostně postačuje, má nízkou nákladovou hranu a oproti předešlému Polu je větší o 71 litrů.

K první testovací jízdě volím motorizaci, která by mohla být snadno vůbec nejprodávanější. Jedná se o tříválcový přeplňovaný agregát 1.0 TSI ve slabší verzi o výkonu 95 koní (70 kW), spárovaný s pětistupňovou manuální převodovkou. Velká síla motoru tkví v jeho pružnosti.

Už od relativně nízkých otáček začíná motor příjemně táhnout a jeho 175 Nm, dostupných podle technických specifikací od 2000 otáček za minutu, dovolí Polu důstojně zrychlovat. Při síle zůstává motor skrz celé střední spektrum, ovšem spolu se zátahem, dostavuje se i vyšší hluk přenášený do interiéru. Drnčení, charakteristické pro některé tříválce, se bohužel tentokrát nevyhnulo ani Polu.

Co je však odhlučněno až pozoruhodně dobře, to je práce podvozku. Zavěšení je celkově výborně nastavené a snadno bych jej považoval za dost možná nejlepší prvek celého auta. Menší nerovnosti skryje vůz docela dobře, přitom ale neztrácí jistotu při průjezdu zatáčkami a s litrovým motorem v přídi působí lehkonohým dojmem.

Zkrátka ideální kompromis do všech myslitelných situací. Nezbývá než doufat, že očekávaná čtvrtá generace Škody Fabia, která se postaví na stejnou platformu jako Polo (a také současný Seat Ibiza), bude jezdit stejně dobře. Právě Polo by mohlo být v tomto směru velmi dobrým ukazatelem.

Shrnuto podtrženo, Polo má velmi slušně našlápnuto k potrápení konkurence v segmentu B. A při svých rozměrech a prostornosti možná přiláká i zákazníky, dosud jezdící v autech o segment větších. Základní cena nového Pola je nastavena na 292 900 korun za základní atmosférický tříválec 1.0 MPI o výkonu 75 koní (55 kW) a výbavu Trendline.

Já jsem v rámci prezentaci vyzkoušel slabší variantu 1.0 TSI ve výbavě Highline, která v ceníku vychází na 376 900 korun. Kompletní ceník najdete zde.