První elektromobil překonal stovku už v předminulém století

Historie elektromobility sahá do první poloviny devatenáctého století. Už v roce 1835 sestrojil první elektromobil holandský profesor Sibrandus Stratingh a jeho asistent Christopher Becker. První auto na spalovací motor přitom světlo světa spatřilo až o celých 50 let později. Češi vděčí za svůj první elektromobil Františku Křižíkovi, který už v roce 1895 přestavil elektromobil poháněný stejnosměrným elektromotorem.

Jeden ze světových zlomových okamžiků v rámci elektromobility má na svědomí Belgičan Camille Jenatzy, belgický automobilový závodník, konstruktér a podnikatel. Jako první pokořil 29. 4. 1899 magickou hranici rychlosti 100 km v hodině.

Jaký byl jeho život?

Jenatzy byl ve světě znám pod přezdívkou 'Red Devil' - Rudý ďábel. Ta ho skutečně i s odstupem vyloženě vystihuje pro jeho výrazný zrzavý plnovous a nezměrný temperament. Neobyčejně divoká jízda a technické znalosti ho ostatně dovedly k trojnásobnému překonání rychlostního rekordu na silnici. Poprvé to bylo 17. ledna 1899 poblíž Paříže s vozem CGA Dogcart. Tehdy rekord pokořil rychlostí 66,66 km/h. O pár dní později, 27. ledna, už dosáhl rychlosti přes 80 km v hodině. Oba tyto rekordy ale záhy překonal jeho sok hrabě Gaston de Chasseloup-Laubat. Pak už nastal den. Se svým proslulým elektromobilem ve tvaru připomínajícím doutník nebo torpédo exceloval 29. 4. 1899. Konkrétně z útrob vozu, který dostal jméno La Jamais Contente („Věčně nespokojená“), vytáhl něco málo přes 105 km/h. Pro srovnání s dnešními elektromobily dodejme, že automobil vážil 1450 kilogramů. Karoserii nechal Jenatzy vyrobit z lehké hliníkové slitiny. Kola byla dřevěná s kaučukovými pneumatikami. Pokud byste si chtěli historický kousek prohlédnout, budete se muset vydat až na sever Francie na zámek Château de Compiègne. O tři roky později (1902) překonal rychlost 120 km/hod a později dokonce i z dnešního pohledu úctyhodných 160 km v hodině.

Jenatzyho závodní kariéru provázely firmy Mors a Mercedes. Pro německý tým dokonce získal historicky první mezinárodní triumf v irském Athy. Zásadní zlom v jeho životě se udál v roce 1904 při závodě v Bad Homburgu. Jeho život visel doslova na vlásku, když ho při předjíždění železnice o fous minul vlak. Tento zážitek jeho dravost doživotně utlumil, a tak už žádného zásadního závodnického triumfu nedosáhl. Jenatzy ovšem nebyl pouze závodník. Věnoval se konstruktérské profesi a jeho elektromobily se vyráběly na přelomu století ve dvou automobilkách.

Konec Jenatzyho života byl nečekaný. Při lovu v belgických Ardennách se mu stal osudným žertovný kousek. Schovaný v houštinách předváděl zvuk zvířat tak věrohodně, že na něj jeden z lovců ve víře, že míří na kance, vystřelil. Bohužel měl přesnou mušku a tak nespoutaný jezdec, konstruktér a průkopník elektromobility v roce 1913 nešťastnou náhodou zemřel. Shodou okolností jeho život vyhasl při převozu v sanitce jeho oblíbené značky Mercedes.

Dvacáté století – čas útlumu elektromobility

Až do počátku dvacátého století elektromobily zdatně válcovaly auta se spalovacím motorem. Elektřina se stále více rozšiřovala, dobíjení nebyl problém. Navíc elektromobily poskytovaly lepší komfort. Auta se spalovacím motorem se složitě startovala pomocí kliky, byla hodně hlučná, prašná a náročná na údržbu. Proč tedy nakonec auta na elektrický pohon neobstála a vracíme se k nim až v posledních letech? Velký podíl na změně měl vynález elektrického startéru Charlesem Ketteringem v roce 1912, který nahradil neoblíbenou startovací kliku. Pak tu máme kultovní model T Henryho Forda, který dokázal snížit pořizovací cenu auta ve srovnání s elektromobilem zhruba na třetinu. Do karet mu taky hrála situace na trhu pohonných hmot. Cena benzinu totiž výrazně klesala díky novým nalezištím ropy. Zranitelným místem elektromobilů byly a dodnes jsou také drahé vysokokapacitní a lehké baterie.

Elektromobilita zkrátka není v historii automobilismu ničím novým. Jen v posledních letech znovu objeveným...