Remarketing vozidel – jak neudělat chybu?

Antonín Imlauf - 16. 01. 2015
Operativní leasing se pro řadu společností stává čím dál tím oblíbenějším nástrojem správy vozového parku. Jak však správně vracet automobily po ukončení leasingu?

Skutečně výhodným může být operativní leasing (OL) pouze v případě adekvátně nastavených smluvních podmínek. Ačkoli dnes na našem trhu působí řada firem, jež se profilují jako poradenské a nabízejí zákazníkovi zprostředkování kontraktu, je vhodné věnovat obnově vozového parku pozornost a jednat s poskytovateli OL přímo. Zprostředkovatelé jsou totiž často hnáni nejen předem stanovenou provizí, ale také vlastními, zákazníkovi pochopitelně skrytými pohnutkami.

Přednosti OL není třeba opakovat, ale aby byl pro zákazníka skutečně výhodný a plnil všechny požadavky, je nutné soustředit se už na samotnou smlouvu. Klíčové je optimálně nastavit poměr mezi celkovým kilometrovým nájezdem a dobou trvání leasingu v kombinaci se stanovenou zůstatkovou hodnotou. Ačkoli zvláště větší firmy umí tento poměr odhadnout poměrně dobře, měl by být tento odhad za všech okolností co nejpřesnější. Solidní poskytovatel OL v průběhu trvání leasingu poměr mezi časem a najetými kilometry sleduje a na jejich výraznější odchylky provozovatele upozorní. Přednost má kilometrový nájezd, od jehož stanovení na samotném začátku se odvíjí zůstatková hodnota a tím také výše měsíčních splátek. Dobu leasingu lze v případě potřeby zákazníka zkrátit nebo prodloužit, počítejte však s komplikacemi.

Otázka adekvátního stanovení zůstatkové hodnoty je v této trojčlence zásadní. „Výše zůstatkové hodnoty je pro nájemce důležitá tím, že ovlivňuje celkovou výši zaplaceného nájemného a tím i náklady na provozování příslušného vozidla,“ připomíná Jiří Vintr, manažer oddělení řízení produktů UniCredit Leasing. „Je však nutné uvědomit si, že slepé navyšování zůstatkových hodnot nemá smysl. Proto je realistické vyčíslení zůstatkové hodnoty klíčové pro úspěšnost obchodu jak na straně nájemce, tak i pronajímatele.“

Vrácení vozu po skončení OL není až takovou formalitou, jak by se mohlo zdát. Specifické parametry OL totiž v mysli zaměstnanců, a to včetně vedení společnosti, budí nesprávné dedukce. Jistě, auto není zaměstnance, ale ani firmy, proto není třeba nijak svědomitě se o něj starat. Z toho důvodu přistupují často zaměstnanci k obsluze vozu laxně, což může stát firmu nemalé peníze. Vůz patří leasingové společnosti a věřte tomu, že ta si svůj majetek ohlídat umí. Vše začíná pravidelným servisem, údržbou či přezouváním pneumatik, za jejichž nedodržování nájemce řádně zaplatí.

Druhým momentem, který v souvislosti s OL může nájemci neočekávaně a výrazně pustit žilou, je vracení vozu po skončení leasingu. Oblíbenou formulací leasingovek je heslo „nadměrné opotřebení“, na základě jehož stanovení mohou představovat náklady na jeho uhrazení v některých případech i bezmála 20 % ze zůstatkové hodnoty vozu. Jde o populární způsob, jakým se poskytovatelé OL pokouší zvýšit na poslední chvíli svůj zisk. Řada zákazníků navíc vozy po vypršení operativního leasingu vrací skrze zprostředkovatele, kteří jsou často motivováni poskytovatelem, s nímž se „dohodnou“ na nadměrném opotřebení. Proto je vhodné svěřit vrácení vozu leasingové společnosti buď přímo odpovědnému a zkušenému zaměstnanci, nebo přímo soudnímu znalci. Jednorázový náklad je jistě vhodnou minimální prevencí proti případně na vysoké částky vyčíslené pokutě. Zároveň je třeba již při podpisu smlouvy o OL trvat na co nejpřesnější formulaci pravidel pro stanovení nadměrného opotřebení. Prevencí proti potenciální úhradě nadměrného opotřebení je také důsledné školení zaměstnanců a uživatelů vozů provozovaných v rámci operativního leasingu.

Tagy