Chcete historický autobus nebo traktor? I těch se na Retro Classics nabízí hodně

Jiří Švamberk - 10. 03. 2019
Součástí je také prodejní výstava zemědělských strojů.
Součástí je také prodejní výstava zemědělských strojů.
BMW 850 CSi zde bylo několik, všechny v manuálu.
+ 84
Ukázka nemodernější nanotechnologie. Co kdyby náhodu zapršelo, že ano…
Téměř okamžitá rezervace nepřekvapila, takových aut je jako šafránu. Alpina B6 3.5S je postavená na základech M3 a vzniklo pouze 62 kusů. 150 tisíc eur je ovšem i tak velká palba.
Ne ale tak velká, jako 900 tisíc eur za M1 se 13 tisíci najetých kilometrů.
Zahanbit se nenechalo ani Mercedes-Benz Museum.
CLK-GTR je jeden z nejextrémnějších Mercedesů, který kdy vznikl.
Na své si přišli také sběratelé dětských hraček.
Renovace v podání Mercedes-Benz Classic. Když to chcete mít jako z výroby.
Stříbrný „Yellowbird“ vypadá nenápadněji, než žlutý kousek, který Stefan Rosser proslavil na Ringu. Naživo vypadá úchvatně i v této barvě.
Na prodej byly i tak extrémní stroje, jako je Porsche 911 GT2 (993). 435 koní, 540 Nm, hmotnost 1215 kg. Cena na vyžádání, ale odhadem něco mezi 35 až 40 miliony Kč.
Překrásný Skyline GT-R, který nebyl na prodej. Vlastně možná i byl. Za správnou cenu je vše na prodej.
Mitsubishi Galant Turbo z roku 1986.
Na své si přišli a milovníci autobusů.
Že je E30 mánie poněkud přehnaná je dobře známý fakt. Tohle kabrio 325i Final Edition byla nabízeno za více jak 1,1 milionu Kč. Stav pochopitelně 1A.
Sbírka závodních monopostů s motory BMW.
Placka BMW ze severoamerických vytrvalostních závodů.
Tak tomuhle se prostě nedá odolat.
Maserati v stavu lepším, než v jakém vyjely z továrny.
Pro někoho nejlepší Porsche všech dob – Carrera 2,7 RS.
Úchvatná práce, ale 54 tisíc eur není málo? Za to si na výstavě kupíte opravdové.
Sexy zadečky.
Přece jsme se dočkali.
Mnoho vystavovatelů používalo pro co nejlepší ukázku své práce zrcadla.
Úplně nový Mercedes-Benz W114 s 532 kilometry byl hodně působivý, nicméně pochybujeme, že se prodá za cenu 160 tisíc eur, tedy přes 4 miliony korun.
Až vám někdo zase bude říkat, že to nelze sehnat, pošlete ho výstavu Retro Classic.
Repase starých čerpadel Bosch. A pak nemají auta vypadat jako nová.
Repasované startéry.
Motorek bylo také všude spousta, a to i závodních.
Nejčastěji nabízeným automobilem bylo SL R107.
Mercedes-Benz E500, jehož původní cena byla 154 tisíc DM.
Málo místa v garáži se dá řešit různě.
Některé exponáty vypadaly na první pohled nádherné, jako Poláky vystavovaná T1 Westfalia.
Bližší ohledání už tolik radosti nepřineslo. Takhle zfušovanou renovaci jsme na výstavě ještě neviděli.
Do posledního šroubku renovovaný E-Type.
Asi nejošklivější Mercedes-Benz posledních let v úpravě od Lorinser.
Majiteli tohoto Ferrari 308 GTB jsme přišli na únik chladicí kapaliny. Místo poděkování, že jsme ho ušetřili nepříjemným dotazům zájemců, nás italsky poslal hezky daleko a hluboko…
Nechyběl ani stánek ZF.
Sehnat koberečky na vašeho veterány může být u výrobců velký problém, případně drahý problém. Řešením by mohla být jeho nová výroba v menším počtu dílů.
Leštičky jsou také nedílnou výbavou všech renovátorů a součástí všech výstav historických vozidel.
Pokud to myslíte s renovací vážně, musíte karoserii nechat chemicky zbavit staré barvy. Tohle je výsledek tohoto chemického postupu.
Pagoda atakuje cenu hodně přes 3 miliony Kč.
Nechyběla ani historická Ferrari.
Velké zastoupení měla také řada E24.
Tenhle Citroën DS 21 Decapotable z roku 1968 je jedním z 95 vyrobených kusů a cenovkou přes 4 miliony korun.
Je libo nový motor pro vaše Porsche?
Ne všechny vozy byly naleštěné. Ferrari 330 GT v nálezovém stavu.
Felicia na serveru bazos.cz dosahuje až milionu korun. Pokřivenost českého trhu dokazuje trojice kusů, kdy nejdražší byl za 23 tisíc eur.
Ferrari Superamerica bylo svého času nerychlejší vůz se stahovací střechou. Vzniklo jich pouze 559 kusů a oproti 575M byl výkon o něco vyšší. Tahle verze s manuálem (vzniklo pouze 43 kusů) měla cenu na vyžádání.
Koupit lze v podstatě jakýkoliv díl či detail. Tady seženete opravdu téměř vše.
Stánek měl i Unimog. Expediční kamion vzadu byl na prodej.
Pořád nevíme, co si o tomhle myslet.
Překrásné EVO s turbem velkým jak z náklaďáku. Opět předmět k dlouhé debatě.
Jestli jste nikdy neviděli Gullwing, tak tady se pomějete. Nejdražší auto výstavy s veřejně dostupnou cenou – cca 35 milionů korun.
Lotus Esprit Mk.I v nádherném původním stavu.
Alfa Romeo Giulietta Sprint Speciale „Muso Basso“ od Bertone, to je v současnosti okolo 10 milionů Kč na kolech.
145 km/h v tomhle? Díky, raději ne.
Stejně jako u nás letí stroje JAWA nebo ČZ, je celoevropsky v kurzu Vespa. Cena je ale opravdu vysoká. Průměr za 125 tisíc Kč, hezké kousky za 250 tisíc.
Na prodej byly také jukebox či čerpací stojany.
Kromě jedné krásné „hatchiroku“ a tohoto Land Cruiseru jsme další Toyotu neviděli.
Výstava Retro Classic je skvělou příležitostí, jak prodat třeba vířivku.
Interiér s barem nejdražšího automobilu své doby - Mercedes-Benz 600 Pullman, která měří na délku ohromujících 6240 mm.
Někdo si doma buduje akvárium, jiný po večerech vyrábí „akvárka“ pro autaře. Detaily a preciznost byly dechberoucí.
Monopost, který sedlal Gilles Villeneuve počátkem 80. let minulého století. Světlá výška je odhadem tak 3 cm!
DKW Type 30 Schnellaster se dá označit za pradědečka všech minibusů/MPV. Dvouválec však už tehdy byl zoufale pomalý.
Tohle byly jediné ostré Escorty na celé výstavě…
Lidská fantazie nezná mezí.
Závodní Capri 2600 RS jako upomínka závodních úspěchů tohoto legendárního vozu. Do příchodu BMW 3,0 CSL neměl absolutně žádnou konkurenci.
Lotus Omega možná byl svého času nejrychlejším sedanem světa, ale jeho interiér byl ve srovnání s ostrými BMW a Mercedesy propastně daleko.
Při pohledu na Commodore GS/E prostě jednoho musí mrzet, jak to s Opelem dopadlo. I ten automat bychom mu odpustili.
Opel Manta GT/E jako dobové rychlé šípy.
Někteří prodejci rovnou ukázali, jakého zajíce v pytli si kupujete.
V době, kdy všichni velcí hráči na poli sportovních vozů z pragmatických důvodů volili kulisy řazení „psí noha“, Chevrolet Corvette vyznával standardní „háčko“. Protože původně to zase tak sportovní auto nebylo, rozhodně ne jízdními vlastnosti.
Maserati mělo poměrně četní zastoupení.
Capri letos slaví 50 let, což si zasloužilo minimálně vlastní stánek. Na prodej nebylo ani jedno.
Imola rot je mezi fanoušky M3 E46 velmi oblíbená barva. K vidění bylo hned několik. Cena takovýchto kusů přesahovala 750 tisíc Kč.
Volkswagen Caravelle Carat pro 6 lidí je nejluxusnější T3, kterou jste tehdy mohli mít. Tradici byznys transportérů Volkswagen drží dodnes.
Velmi zajímavé srovnání – tehdy se závodní monoposty vešly na T2 Pritsche, která opravdu velká není. Valník v původním stavu si majitel cenil na 11,5 tisíce eur.
Modrá je dobrá, už je to tak – Porsche 964 Speedster.
Potkat originální Mustang Boss 302 první série z roku 1969 je vzácnost. Velká vzácnost. Tento konkrétně byl sice kompletně restaurován, ale to na věci nic nemění.
Packard Super 8 je obrovský automobil. O to víc překvapí, že je pouze pro 2. Vzadu totiž nechcete sedět ani za trest. Nastupuje se přes stupátka na nárazníku a blatníku.
Některé detaily amerických strojů byly jednoduše úchvatné.
Corvette nepatřila mezi časté exponáty.
Jestli chcete nejoblíbenější americké auto tamější hip-hopové scény, potřebujete Chevrolet Impala z roku 1964.
Amerických aut bylo na veletrhu vidět minimum. Když už ano, stál to za to. Tohle Camaro SS mělo například původní lak.
Kdo potřebuje SUV se sedmimístným uspořádáním, když v Americe se už před více než 60 lety běžně jezdilo v 8 lidech. Ten zavazadelník prostě nepochopíte.
Přestože jde spíše víceméně o design, limitovaná edice z roku 2001, která vznikla k oslavě 100 let působení v motoristickém sportu mladoboleslavské automobilky, bude jednou horké zboží. Už teď stojí „veletržních“ 17 tisíc eur.
Od roku 2001 se na stuttgartském výstavišti koná prodejní výstava, která každoročně láká desítky tisíc návštěvníků z celé Evropy. Současně také ukazuje, jakým směrem se aktuální trh s veterány a youngtimery vyvíjí. Jeli jsme se přesvědčit na vlastní oči.
Prakticky vše, co je schopné pohybu pomocí motoru z celé automobilové historie, mohl i letos vidět návštěvník výstavy Retro Classics v německém Stuttgartu. Kromě vystavených automobilů, které jsou většinou na prodej, zde najdete motocykly, autobusy, zemědělské stroje, obrovské tržiště, kde seženete úplně vše, umělce, fotografy a firmy specializující se na renovaci historických vozidel. Koupíte zde prospekty, díly na v podstatě jakékoliv německé auto, oblečení, smaltované cedule, rádia, sportovní sedačky, repasované díly a samozřejmě hračky. Poslední možnost návštěvy je druhou březnovou neděli, tedy 10. března.

Z České republiky je cesta jednoduchá, prostě najedete na D5 a jedete směr Norimberk, Heilbronn a následně dolů na Stuttgart. Pokud zvládáte alespoň základní orientaci podle dálničních návěstidel, nemůžete minout. Už jen proto, že výstaviště se nachází hned vedle letiště. Pokud natankujete ještě v Čechách, máte velkou šanci, že nebudete muset tankovat za eura na drahých dálničních čerpacích stanicích.

S parkováním je to horší. Je totiž placené a jinde auto nenecháte. Ovšem parkoviště se nachází hned vedle Messe Stuttgart, a pokud byste přijeli svým veteránem, máte parkování nejblíž a zdarma. Už samotné parkoviště je takovou malou výstavou, protože na tuto výstavu se sjíždějí lidé z celé střední Evropy a mnohdy opravdu krásnými vozy. Navíc stačí chvilku stát venku před budovou výstaviště a uvidíte dobové autobusy, jak svážejí návštěvníky z města.

Vstupenky nejsou úplně levné, ale to, co vás čeká uvnitř, a investované peníze stojí. Dospělý „lupen“ vyjde na 20 eur (přes internet 18), dětský na 15 eur (přes internet 13), ale můžete si také koupit rodinné vstupné za 42 eur (40).



Vše je přehledné, dobře značené a zaměstnanci velmi vstřícní a ochotní. Výstavní plocha se rozkládá v 10 halách a pro lepší orientaci, kde se co nachází, doporučujeme za 2 eura dokoupit katalog. Protože na rozdíl od autosalonů, tady úplně neplatí rozdělní podle značek a kategorií. Spíš jde o to, kdo si jaké místo zaplatí. Takže v hale, kde jsou zemědělské stroje a autobusy, se vzadu krčí firma zabývající se individuálním dovozem japonských sportovních aut, naopak v halách blízko vstupu jsou ti největší hráči, atp.



A jak to vlastně vypadá na největším evropském veletrhu historických vozidel, kam ročně přijede na 60 tisíc lidí? Na to se můžete podávat v komentované galerii, která je však pouhým zlomkem toho, co vás ve Stuttgartu u letiště čeká za parádu.
Tagy