Řídili jsme Alfu Romeo Stelvio, první SUV značky. Jako SUV ale nejezdí...

První "esúvéčko" v historii značky přitom využívá platformu Giorgio (pro pohon zadních nebo všech kol a motorem uloženým vpředu podélně), kterou má i dříve představený sedan Giulia, s nímž ale Stelvio sdílí i další techniku. A samozřejmě sází na podobné designové prvky, které však byly přizpůsobeny bachratějším tvarům karoserie.

SUV tak zaujme například výraznou přídí s charakteristickou maskou chladiče či velkými a úzkými světlomety. Na délku Stelvio měří 4680 milimetrů, vysoké je 1650 mm a široké 2160 mm, rozměry tedy zapadá do skupiny prémiových crossoverů jako například Audi Q5, BMW X3, Mercedes-Benz GLC nebo třeba Porsche Macan a Jaguar F-Pace.

Uvnitř pak najdeme spíše minimalistický interiér, který vypadá přehledně a na první dojem působí kvalitně. Zavazadlový prostor se může pochlubit kapacitou 525 litrů a možností dalšího rozšíření při sklopení zadních sedadel.

Alfa Romeo tvrdí, že vytvořila SUV, které nejezdí jako SUV. Mluví o dokonalém rozložení hmotnosti v poměru 50/50, odlehčené konstrukci, jež hojně využívá hliník (z něj jsou vyrobeny části karoserie, například kapota, oba páry dveří nebo blatníky, ale i zavěšení kol), o hnací hřideli z uhlíkových vláken nebo o zvláštním systému odpružení a strmém převodu řízení.

Čtěte také: První jízda: Land Rover Discovery je skvělé rodinné auto. A nebojí se ani terénu

Jenže říkat o slušně odladěných SUV či crossoverech, že svými jízdními vlastnostmi připomínají hatchback či jiné běžné auto, patří dnes k oblíbeným a zavedeným klišé.



Pravdou ale je, že jejich zvýšené těžiště v kombinaci se značnou hmotností ve skutečnosti tvoří mix, který fyziku obelstít neumí. Tedy alespoň dosud tomu tak bylo, protože Stelvio svým chováním a charakterem zcela odporuje tomu, co byste od stroje s výškou skoro 1,7 metru a hmotností téměř 1,8 tuny očekávali.

Výrobce vážně nelhal: za fantastickou ovladatelností stojí především odladění podvozku, cítíte i ono ideální rozložení váhy mezi nápravami a velmi rychlé řízení. Italský crossover jakoby opravdu chtěl celým svým bytím dokázat, že odkaz na legendární průsmyk v Alpách není pouze velkohubým marketingovým klišé, ale že se na podobných místech umí Stelvio pohybovat jako ryba ve vodě. A vskutku tomu tak je.

Pod vrcholy Vysokých Tater, kde jsem vůz poprvé vyzkoušel, vede spousta zakroucených silniček s ne vždycky ideálním povrchem, velkou Alfu ale takové prostředí absolutně nevyvádí z míry.

Zatáčí a její příď sleduje povely volantem s ochotou vozu, který se zdá být o půl tuny lehčí, tlumiče za všech okolností udržují kontakt kol se silnicí, přičemž geometrie s tuhými silentbloky zajištují naprosto výtečnou směrovou stabilitu.

Nepřehlédněte: Proč rychlé Alfy Romeo zdobí čtyřlístek? Je za tím příběh o štěstí a smrti

Opravdu to bude znít jako jeden z nejhloupějších novinářských obratů, ale přísahali byste, že Stelvio má místo pneumatik lepivé žvýkačky a v podbězích místo konvenční techniky cosi z oddělení motorsportu. Zavěšení naprosto bohorovně polyká nerovnosti, skvěle potlačuje náklony karoserie, zkrátka projevuje se jako něco, co skoro nemá právo s ohledem na své zařazení chovat se takto způsobně.

Stejně tak by mohl někdo říci, že pouze čtyřválcové pohonné jednotky nemůžou v tak velkém automobilu fungovat, jenže ony fungují. Diesel o objemu 2,2 litru a maximálním výkonu 210 koní (154 kW) pochopitelně má své limity, pokud jde o kultivovanost a hluk, v dynamické oblasti ale příliš nestrádá. Naftové Stelvio umí zrychlit na stovku za velmi příjemných 6,6 sekundy, znamenitě mu při tom sekunduje osmistupňová automatická převodovka, nicméně benzínová varianta, konkrétně přeplňovaný dvoulitr, je ještě o pořádný kus dál.

S 280 koňmi (206 kW) a maximálním točivým momentem 400 newtonmetrů zvládne sprint z místa na 100 km/h za 5,7 sekundy a hravě se dostane až na nejvyšší rychlost 230 kilometrů v hodině. Zajímavé přitom je, že si oba zmíněné agregáty příliš nepotrpí na otáčky.



Jejich síla je především ve středním pásmu a zatímco 2.0 Turbo graduje při 5250 otáčkách a nemá smysl jej hnát až k šesti tisícům, naftová jednotka končí se zátahem kolem čtyř tisíc a těch dalších pět set k dobru je zde spíše pro parádu.

Další výhodou zážehového dvoulitru je samozřejmě jeho vyšší vytříbenost. Ne že by se diesel nedal poslouchat, utlumený je docela dobře, jeho akustická izolace ale nýtování zcela potlačit neumí. Naproti tomu benzín při ustálené jízdě běžnými rychlosti prakticky neregistrujete a ani pod plným plynem nezní rušivě. Logicky mu schází příjemnější hlubší basové linky víceválcových agregátů, každopádně jeho zvuk rozhodně není plochý a nudný.

Nejostřejší verze Quadrifoglio se šestiválcem nepochybně bude hrát po dynamické stránce jinou ligu, provedení 2.0 Turbo a 2.2 Diesel ve spojení s pohonem všech kol Q4 jsou ale nadmíru uspokojivé. Přestože většinu čtyřkolek při rychlé jízdě po suchém a zahřátém asfaltu příliš neregistrujete, technika v Alfě velmi příjemně vystrkuje růžky a ukazuje, co to znamená naladit systém 4x4 s důrazem na záď.

Pokud řidič nedělá nesmysly, Stelvio prakticky není nedotáčivé a po všech stránkách převládá jeho neutralita. Přidejte ale v ostrých vracečkách na důrazu při práci s plynem a objevíte další úžasnou vrstvu jeho širokého charakteru. Nechci tvrdit, že tahle Alfa je stoprocentní sporťák tělem i duší, na limitu se zkrátka někdy dostanete do situace, kdy jeho váha bude limitujícím faktorem, opravdu ale neznám moc SUV, která by ze zatáček pochodovala bokem v jemném a snadno odhadnutelném driftu, jako je tomu u Stelvia.

Přečtěte si: Vyprodaná za půl minuty. V Číně se strhnul boj o první kusy Alfy Romeo Giulia

Tím zkoumání nového italského crossoveru pochopitelně nekončí. Rádi bychom jej vyzkoušeli v různých režimech, abychom zjistili, jak je na tom s provozní efektivitou, spotřebou a schopnostmi podvozku při dlouhodobějším soužití. Prostě abychom zhodnotili auto jako celek.

Na to ale bude potřeba víc času a klasický test.

Přesto přese všechno ale musím uznat, že pokud jde o jízdní vlastnosti a první dojmy, je Stelvio skvělým překvapením, které naznačuje, že sportovní SUV možná nebude pouze vybájeným přeludem.

První SUV od Alfy už si u nás můžete objednat. Zatím sice nejsou k dispozici všechny motorizace a výbavy, dostupný není ani konfigurátor, ale koupit si můžete například zaváděcí verzi First Edition za 1 460 000 korun.



Ta je spojena výhradně s 280koňovým benzinovým motorem, pohonem všech kol a osmistupňovou automatickou převodovkou. Výbava zahrnuje například 20palcová litá kola, lakované brzdové třmeny, zadní okna s tmavou fólií, přední bixenonové světlomety, couvací kameru a elektricky ovládané páté dveře.

Uvnitř najdete standardně elektricky nastavitelné a vyhřívané kožené sedačky, dekory ze dřeva a infotainment s 3D navigací, 7palcovým displejem a příjmem digitálního vysílání rádia. Nechybí ani bezpečnostní funkce jako hlídání jízdy v pruhu, automatické brzdění, automatická dálková světla a varování před nadcházející nehodou.

Zatím nejlevnější variantou - do příjezdu zadokolkových motorizací - je 210koňový diesel s pohonem 4x4, 8stupňovým automatem a výbavou Super. Stojí 1 265 000 korun.

Stelvio však nebude jediným SUV s logem Alfy Romeo. V roce 2018 by měl dorazit větší model, zřejmě technicky spřízněný s Maserati Levante, který má oslovit zájemce o Audi Q7, BMW X5 nebo Mercedes-Benz GLE.

A mluví se také o třetím do party - podle britského magazínu Autocar jsou ve hře dvě varianty: první je kupé-SUV odvozené od modelu Stelvio, druhou pak malý crossover odvozený od příští generace hatchbacku Giulietta.