Řídili jsme nový Evoque: Tvůrci mysleli na milovníky terénní jízdy a vegany

Jan Markovič - 21. 03. 2019
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
+ 30
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Range Rover Evoque
Nejúspěšnější SUV britské automobilky ve druhé generaci jezdí tak dobře, že to jeho noví majitelé snad ani nevyužijí.
Range Rover Evoque byl hit. Za 7 let, po které se vyráběla jeho první generace, se ho prodalo na tři čtvrtě milionů kusů. Britové se trefili do chvíle, kdy tato kategorie zažívala největší boom. Teď přichází druhá generace a má dobře našlápnuto k zopakování svého úspěchu, ačkoliv si nyní na ni brousí zuby mnohem více konkurentů. Jaké zbraně proti nim má, jsme zjišťovali během prvních jízd v Řecku.

Nový Range Rover Evoque vypadá na první pohled jen jako designová evoluce předchozího modelu. Trénované oko ale odhalí, že nejsilnější inspirací se tentokrát stal stylový model Range Rover Velar. Nový Evoque působí jako jeho zmenšenina, ale v dobrém. Stopy najdete od masky chladiče nebo předních full-LED světlometů, po zadní brzdová světla či futuristické elektricky zasunutelné kliky dveří. Designéři zároveň zahodili některé staré detaily, třeba plastové lemy na obloucích nad koly. Díky tomu je Evoque víc městský než přírodní.

Každý takový krok ale musel znamenat dlouhé rozmýšlení. Odcházející model totiž vyhrál 217 cen za svůj design (hádáme, že to snad budou všechny na světě existující). Druhá generace musí mít minimálně stejný úspěch. Stylově seříznutá střecha, jakoby měděné ozdoby (ve verzích Dynamic) a nádherné designy disků kol mohou pomoci. Mimochodem, začíná se 17“, ale můžete mít i 21“ - na autě této velikosti by si tak obrovská kola ještě před pár lety nikdy ani nedokázal představit.

Více místa i luxusu

Nový Evoque má zhruba stejné rozměry jako starý. Šasi se ale proměnilo a podařilo se najít více prostoru pro posádku. Rozvor se prodloužil o dva centimetry, ale třeba díky lehce jinému umístění sedadel se podařilo vykouzlit dost místa i pro cestující vzadu. Uvnitř vůz působí vzdušně, což je důležité pro ty, kteří by jej chtěli užívat jako jediné auto do rodiny. Kufr nabobtnal zhruba o 10 procent na 591 litrů, což musí běžné rodině bohatě stačit.



Palubní deska jakoby opisovala vývoj karoserie. Svažující se pult navazuje na minulou verzi, ale zase tu najdeme prvky z Velaru, které se postupně rozšířily i do dalších modelů včetně velkého Range Roveru. Evoque tak dostal dva 10“ dotykové displeje s jemnou grafikou a lesklým povrchem. Horní se elektricky vyklápí směrem do prostoru a multimediální systém se ovládá perfektně. Spodní slouží klimatizaci nebo jízdním režimům a ovládá se nejen dotyky, ale i přidavnými „kolečky“, které díky možnosti zobrazovat různou grafiku mění svou funkci. Trefit se za jízdy do některých titěrných položek ale není právě nejsnazší. Zejména, když chybí haptická odezva na dotyk, kterou má například Audi.

Přístrojová kaplička může být také digitální, což je dnes v módě. V jednom z testovaných exemplářů jsme ale měli klasické ručičkové budíky. Ty měly sice řídké cejchování a hůř se z nich odečítalo, ale přišly nám v dnešní digitální době stylové. V budoucnu budou čím dál tím vzácnější. Evoque se chlubí i další řadou elektronických fines. Jednou z nich je i digitální zpětné zrcátko, které je vlastně další obrazovkou. To se hodí, když máte plný kufr a nevidíte z už tak malého zadního okénka ven. Pomáhá to, ale špatně se odhaduje vzdálenost. Obrazovku lze přepínačem vypnout a využít zrcátko jako běžně.

Ano, hybrid bude

Nový Evoque je už na českém trhu. Cenové rozpětí je zhruba mezi 1 až 1,8 miliony korun. Zatím se nabízí jen čtyřválcové benzinové a naftové motory a kromě základního modelu jsou všechny spojeny s pohonem všech kol a devítistupňovou automatickou převodovkou ZF. Později ale ještě dorazí novinky v podobě tříválcových motorů a také full-hybridu. Sluší se zmínit, že všechny dostupné jednotky s automatem jsou také „hybridy“, tedy jen „mild“, kdy sice nemohou jet na elektrický pohon, ale mají elektrickou pomoc při rozjezdu nebo zapnutí systému start-stop.

Testovali jsme hned několik motorů, nejvíce času jsme strávili za volantem benzinového provedení P250. To znamená střední výkon 249 koní, točivý moment 365 Nm a zrychlení z nuly na 100 km/h za 7,5 sekundy. Kombinovaná spotřeba pak 7,9 litrů paliva a naše realita na řeckých silnicích a při zkoušení jízdní dynamiky okolo 10 až 11 litrů na 100.



První, co nás zaujalo, byla naprostá tichost vozu za každé situace. Podvozek i motor jsou skvěle odhlučněny, aerodynamika vozu pracuje v prospěch ticha také a to i ve vyšších rychlostech. Navíc se k tomu přidal pocit, kterému se říká „effortless driving“. Těžko se to popisuje – prostě jedete, přidáváte plyn a auto perfektně reaguje jako by se nechumelilo. Odezva na pedál byla opravdu návyková a to ve voze chyběla možnost volit sportovní jízdní režimy, protože byl vybaven standardními a nikoliv nastavitelnými tlumiči.

Po svezení s nastavitelným systémem (tuhost se mění podle jízdního režimu) nám nezbude než konstatovat, že inženýři odvedli svou práci skvěle a pokud chcete co nejlépe jezdící Evoque, za nastavitelné tlumení si nepřiplácejte. Auto je výrazně komfortnější než odcházející generace a to i když máte 20“ kola s nízkými plášti. Je fakt, že při našem ostrém průletu klikatou silnicí jsme se dočkali větších náklonů a nedotáčivosti hezky přes zakleknuté přední kolo, ale to je situace, do které se dostanete jen pokud budete opravdu hledat divokou projížďku. Řízení je ještě strmější než dříve a máte pocit, že vás auto dokáže vtáhnout dovnitř. Přesedněte pak třeba do konkurenční Audi Q3 a doje vám, že německý vůz postrádá charakter a je takový, no jak to říci dobře, takový mdlý. Ano, jede rychle, ale chce se vám zívat.

Pořád je to pravý Land Rover

Když jsme u toho charakteru, je až nedocenitelné, jak se vývojáři snažili zachovat DNA Land Roverů u vozu, který pravděpodobně bude viděn hlavně v centru velkých měst a před domy v bohatších satelitech. Pořád tu je systém Terrain Response 2, který dokáže sám poznat, jestli jedete po bahně, písku nebo kamení a změní tak své nastavení. Pořád tu je systém pro sjíždění a vyjíždění kopců a auto zvládne přebrodit 600 mm hlubokou řeku. Zástupci značky si pro nás připravili hned několik terénních vložek, u kterých jsme museli uznat, že normálně bychom do nich s autem, za které bychom nesli více zodpovědnosti, nevjeli. Až se zdálo, že byla snaha inženýrů přílišná a je škoda, že schopnosti vozu 99,99 procenta jeho majitelů nikdy nevyužije.

To už víc ocení třeba možnosti výběru luxusních materiálů do interiéru. Nejenže si můžete volit z nejrůznějších kožených dekorů, hliníku nebo dřeva, ale podobně jako u Velaru se myslelo i na stále se rozšiřující komunity vegetariánů, veganů a nejrůznějších hipsterů. Ti si mohou pořídit sedadla potažená odolnou látkou Kvadrat a na volantu a řadící páce mít místo kůže alcantaru, což je velmi příjemná věc na dotyk. Jen by nás zajímalo, jak bude vypadat třeba po 50 tisících ujetých kilometrech.

Range Rover Evoque se ve druhé generaci povedl. Posunul se přesně tam, kde ho všichni čekali. Z pojetí luxusního kompaktního SUV z roku 2010 do luxusního kompaktního SUV pro nové desetiletí - s moderními látkami, futuristickými klikami a hybridními motory. Jaguar Land Rover po zveřejnění špatných ekonomických výsledků nyní potřebuje úspěch jako sůl. A Evoque může být klíč. Má na to, už jen proto, že nepůsobí tuctově, jako řada jiných vozů z jeho třídy.
Tagy