Ruský GAZ před 20 lety stvořil nejošklivější SUV světa. Terénu se ale nebálo

Pontiac Aztec nebo SsangYong Rodius. To jsou auta, která kritici často řadí na špičku nejošklivějších SUV všech dob. Kdyby se ale ruský GAZ 3106 Ataman II dostal na evropské silnice, určitě by bylo všechno jinak. Stačí pohled na jednu z mnoha fotografií, který tento zpackaný vůz doprovází a je jasno - horší už to snad být nemůže!

Není zřejmé, kdo ho navrhoval. Asi se svou prací nechtěl pochlubit. Ale v roce 1999 stvořila významná ruská automobilka GAZ velké SUV. Překvapivě vystihla správný čas (i když to tehdy nikdo netušil), v tom samém roce například BMW teprve spouštělo své X5 a doufalo v jeho úspěch. Kategorie SUV ještě nebyla tak oblíbená jako nyní, ale v Rusku se její využití nabízelo. Na příšerné silnice se prostě auto s terénními schopnostmi hodí a trocha luxusu na palubě jistě neuškodí.

Ataman II měl oblé tvary, masivní balonové pneumatiky a velmi rozporuplně pojatou příď. Kombinace dělené masky chladiče s dvojitými světlomety dozdobenými chromovými rámečky je vyloženě odpudivá, stejně jako záď, kde se rámečky tentokrát opakují u brzdových světel. Auto vypadá, jako by si výrobce odskočil pro doplňky do regálu domácího tuningu na nejbližší benzinovou pumpu.



Za pozornost ale stojí i interiér. Kombinace tmavě zelené palubní desky, hnědého dřeva, černého volantu a páky, či šedivých sedaček je přímo lahůdková. Fotografie ale odhaluje i celkem přehlednou palubní desku a výhled jako z běžného off-roadu, který musel být docela příjemný.

Ataman II byl na dobové poměry velkým SUV. Zmíněné BMW X5 překonal svými rozměry. Na délku měřil 4690 mm, široký byl 1860 mm a vysoký 1850 mm. Nabízel tři řady sedadel a tedy možnost odvézt až sedm cestujících. Auto s rozvorem 2820 mm stálo na žebřinovém rámu s tuhou zadní nápravou, což bylo důležité do náročného terénu, stejně tak poměrně solidní světlá výška 215 mm. O jízdních vlastnostech dvoutunové obludy na 16“ kolech se dá jen hádat, že nebyly právě sportovní.

Konstruktéři navíc nasadili do práce poměrně lenivý motor. Šlo o atmosférický čtyřválec s výkonem 104 kW, tedy 141 koní. Měl objem 2,5 litru a podařilo se mu vůz rozhýbat až na rychlost 150 km/h. Údaj o zrychlení nikdy zveřejněn nebyl, protože se nezdál být důležitý. Naopak fakt, že auto bylo vybaveno připojitelným pohonem všech kol a redukční manuální převodovkou ano.



Vedení GAZu o produkci Atamanu II opravdu silně uvažovalo, ale nakonec se ukázalo, že by pro firmu nebylo ekonomicky přijatelné. Manažeři navíc ještě netušili, že SUV zažijí takový boom. I proto se o pět let později automobilka vrátila s novým SUV, které ji mělo reprezentovat v tu dobu už ve zvětšující se kategorii. Auto mělo stejný název jako prototyp, společná byla ale jen zákadní technika. Design už naštěstí nikoliv.

Hranatá karoserie, navíc vyrobena v několika variantách, byla vzhledově mnohem přijatelnější. GAZ 3106 Ataman II vlastně na snímcích vypadá jako poměrně běžné velké SUV nebo off-road z té doby. Nejvíc připomínal Toyotu Land Cruiser nebo Mitsubishi Pajero. Vůz měl vyplnit mezeru mezi Ladou Niva a velkým UAZem 3162. Byl proto menší, rozvor měl hodnotu jen 2670 mm, délka pak 4570 mm.



Ataman z roku 2004 stál samozřejmě opět na žebřinovém rámu s tuhou zadní nápravou. Na výběr už bylo několik motorů, včetně velkého pětiválcového turbodieselu, který GAZ mohl vyrábět pod licencí od rakouské firmy Steyr. Do hry se mohly zapojit i italské jednotky Iveco. Překvapením je poměrně bohatá výbava. Na palubě už bylo ABS od Bosche. Vůz měl mít centrální zamykání, palubní počítač, elektricky ovládaná zpětná zrcátka a také všechna čtyři okénka. Na přání mělo být možné vyměnit manuální převodovkou za automat.

Bohužel ani tohle auto se do produkce nikdy nedostalo, jakkoliv se chlubilo solidními schopnostmi v terénu i díky přídavné redukční převodovce nebo uzamykatelnému mezinápravovému diferenciálu. GAZ opět zjistil, že na stavbu auta, které novinářům předváděl hned v několika provedeních (včetně vtipné kamufláže), není dostatek peněz a že jde o risk. A tak ruská automobilka zůstala u toho, co jí jde nyní asi nejlépe – u nákladních aut.

Laskavého čtenáře jistě napadne otázka, proč se GAZ 3106 označoval názvem Ataman II. Kdo byl Ataman první? Šlo o projekt pick-upu z poloviny devadesátých let, který také příliš krásy nepobral. A podobně jako jeho následovník byl neúspěšný, i když se ho prý na rozdíl od něj vyrobilo o něco více kusů. To už je ale jiný příběh...