Smutný primát. Před 120 lety zahynul první chodec po srážce s autem

Automobil, který 17. srpna 1896 před londýnským Křišťálovým palácem nebohou ženu srazil, se na ni podle svědků vyřítil "hroznou rychlostí čtyř mil (asi 6,5 kilometrů) za hodinu". Čtyřiačtyřicetiletá matka dvou dětí zemřela na zranění hlavy.

Bridget Driscollová šla osudný den se svou šestnáctiletou dcerou May a jejím přítelem na katolickou slavnost do Křišťálového paláce. Právě když přecházela ulici, vyjela zpoza rohu tři auta, která byla zrovna na předváděcích jízdách. Podle dcery May matka proti jednomu z vozů, který podivně kličkoval, vykročila a na obranu instinktivně zdvihla deštník.

Automobil, který Driscollovou zabil, řídil tehdy dvacetiletý Arthur Edsall. Ve voze seděly ještě dvě ženy. Edsall později vypověděl, že na Driscollovou marně troubil a volal. Při soudním vyšetřování byl případ prohlášen za "smrt způsobenou nedopatřením."

V Británii, která je nyní v čele žebříčku zemí s nejmenším počtem úmrtí na silnicích na počet obyvatel, přitom dělali pro bezpečnost na silnicích mnoho. Již v roce 1865 země vyhlásila slavný praporkový zákon, který nejenže snižoval rychlost vozů na čtyři a dvě míle za hodinu (6,4 a 3,2 km/h), ale stanovil, že před vozidlem ve vzdálenosti nejméně 20 yardů (asi 18 metrů) musí kráčet muž s červeným praporkem a varovat tak před jízdou automobilu, aby okolí vědělo, že se blíží nebezpečí. Platnost zákona byla zrušena krátce před úmrtím Driscollové.

Při vyšetřování smrti Bridget Driscollové koroner prohlásil, že doufá, že něco takového se již nikdy nestane. Jeho zbožné přání se však nesplnilo. Dopravní experti odhadují, že od vynálezu automobilu zemřelo na světových silnicích více než třicet milionů lidí.

Po celém světě umírá na silnicích denně kolem 3500 lidí. Za celý loňský rok to bylo 1,25 milionu obětí dopravních nehod (v ČR to bylo 660 mrtvých). Nejvíce, 33 procent, připadá na posádky automobilů, následují motorkáři (23 procent), chodci (22 procent) a čtyři procenta připadá na cyklisty. Devadesát procent úmrtí má na svědomí doprava v rozvojových zemích. Dopravní nehody jsou ve světě devátou nejčastější příčinou úmrtí.

Vůbec první obětí automobilismu se v roce 1869 stala Irka Mary Wardová, kterou přejel parní vůz, z něhož vypadla. Druhou obětí mezi chodci byl burzovní makléř Henry Bliss z New Yorku, kterého srazilo auto v roce 1899 ve chvíli, když se rozběhl přes vozovku.

První smrtelná automobilová nehoda, při které zahynul řidič, se stala v roce 1898 v Anglii. Její obětí byl dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield, který se osudný den vydal se svým osmnáctiletým synem z Londýna do Brightonu, kde se narodil a kde také žil.

V kopci na území Velkého Londýna ztratil kvůli selhání brzd i řízení při v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině nadvládu nad svým automobilem a nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu. Lindfield zůstala noha mezi motorem a stromem a v nemocnici mu pak musela být amputována. Následkem pooperačního šoku následující den zemřel.