Spotřeba pohonných hmot v ČR klesá

Na českém trhu se loni prodalo celkem 2,2 miliardy litrů benzínu a 4,8 miliardy litrů nafty. Zatímco roční objem prodané nafty se v posledních letech příliš nemění, objem prodaného benzínu stále klesá. Může za to zejména fakt, že benzín se používá v osobních autech, která jsou jednak stále úspornější a jednak lidé v důsledku ekonomické krize omezují provoz svých vozidel. „Lidé šetří, roste nezaměstnanost, stoupají výdaje za elektřinu, vodu i další služby, provoz soukromých aut se omezuje,“ přibližuje podmínky na trhu zástupce České asociace petrolejářského průmyslu Václav Loula. Naopak firemní flotily a zejména nákladní vozidla včetně kamionů používají dieselové motory, prodej nafty je tedy stále konstantní. Distributoři pohonných hmot se snaží výpadek benzínu kompenzovat nabídkou alternativních paliv, která se také stávají stále oblíbenějšími, i když ne tak oblíbenými, jak by jejich prodejci a konec konců i výrobci vozidel na alternativní pohon rádi zaznamenali. „Spotřeba benzínu klesá v celé Evropě. Pokud 60 procent prodejů nových automobilů tvoří firemní zákazníci a ti kupují většinou auta na naftu, musí se to někde projevit,“ říká tajemník Svazu dovozců aut Pavel Tunkl.

Ceny budou letos opět atakovat rekordní hodnoty

Co bude určitě pokračovat i v letošním roce, je po zimní přestávce růst cen nafty i benzínu. Ceny benzínu se zvyšují už od února a někteří odborníci se obávají, že se vyšplhají až nad loňská maxima. Padnout by tedy opět měla hranice 40 korun za litr benzínu. „Pro letošní rok se předpokládá postupný nárůst ceny ropy. Výraznější zdražení paliv ale bude zčásti eliminovat kurz koruny, která vůči dolaru dlouhodobě spíše posiluje. Ceny benzínu a nafty postupně porostou, možná budou jen stagnovat na úrovni loňska,“ předpovídá analytik společnosti Colosseum Boris Tomčiak, který se dlouhodobě specializuje na analýzy trhů s palivy. Podle jeho slov ceny pohonných hmot nesouvisejí jen s vývojem ceny ropy na světových trzích, negativní dopad mají i vyšší ceny biosložek, které se přidávají jak do benzínu, tak do nafty. Proti rychlejšímu zvyšování cen stojí tvrdá konkurence na českém trhu, který hlásí přibližně 3 700 veřejných čerpacích stanic a další tři tisíce firemních pump.

O dopadu plánovaných kaucí se vedou diskuse

Další pohroma se valí na distributory, provozovatele čerpacích stanic a přeneseně i na všechny motoristy v podobě povinné kauce ve výši 20 milionů korun pro všechny distributory paliv. Malé firmy se obávají o vlastní existenci a oprávněnost jejich obav potvrdil i antimonopolní úřad; postavení velkých firem by se díky krachu menších mohlo posílit. Každopádně je téměř jisté, že by se zaplacená kauce přenesla do konečné ceny benzínu či nafty.

Navrhovaná kauce se má sice týkat jen distributorů a nikoliv přímo provozovatelů čerpacích stanic, nicméně řada malých prodejců si zajišťuje distribuci sama a těch by se kauce dotkla velmi výrazně. Velcí distributoři se kaucím nijak nebrání a naopak v tom vidí šanci pro vyčištění trhu. V České republice je totiž registrováno celkem 1 700 distributorů pohonných hmot, v sousedním Slovensku třeba jen 30. „Tak vysoká kauce způsobí, že z trhu zmizí část dlouhodobě a poctivě fungujících firem a místo nich posílí velké koncerny a případně i podvodníci, kteří si na kauci stihli už dávno nelegálně vydělat,“ míní šéf Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček. Každopádně ministerstvo financí je ochotno ještě jednat o konečné výši kauce, celého záměru se ale rozhodně vzdát nechce.

Za nekvalitní pohonné hmoty padaly vysoké pokuty

Samostatnou kapitolou je kvalita prodávaných pohonných hmot. Pracovníci České obchodní inspekce (ČOI) v loňském roce odebrali a zkontrolovali celkem 3 172 vzorků pohonných hmot, z nichž nevyhovělo jakostním požadavkům 98. To je o 1,3 procenta méně v porovnání s rokem 2011. Celkem pak bylo uloženo provozovatelům jednotlivých čerpacích stanic za nejrůznější prohřešky 93 pokut ve výši přes 23,2 milionu korun. Podle mluvčí ČOI Miloslavy Fléglové se loni na inspekci obrátilo přímo 687 spotřebitelů, kteří měli podezření z nákupu nekvalitního paliva. „Při následných odběrech prokázaly rozbory porušení jakosti u 37 vzorků,“ uvedla mluvčí. Celková jakost pohonných hmot odebraných a kontrolovaných ČOI loni kolísala. Nejvyšší procento nevyhovujících vzorků pohonných hmot bylo zjištěno v červnu a v dubnu. Naopak nejméně v červenci a říjnu. „V roce 2013 bude Česká obchodní inspekce v kontrolách jakosti a v monitorování trhu s pohonnými hmotami pokračovat. Cílem je další zvýšení provozní kázně celého distribučního řetězce pohonných hmot od výrobců po prodejce a tím i účinnější ochrana práv spotřebitelů,“ dodala Fléglová.

Ceny PHM bude sledovat Česká pošta

Nový webový portál s aktualizovanými cenami pohonných hmot v současné době testuje Česká pošta ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ceny na stojanech budou pravidelně monitorovat poštovní doručovatelé a pošta je bude následně zveřejňovat na internetu. Řidiči by tak v budoucnu mohli mít efektivní nástroj, jak ve svém okolí vybrat čerpací stanici s nejnižšími cenami. Projekt, který má podle vyjádření České pošty přispět k lepší informovanosti řidičů i k větší transparentnosti trhu, bude spuštěn do konce dubna.
Ceny pohonných hmot v současné době zveřejňuje společnost CCS, jde ale o průměrné ceny v jednotlivých krajích.

Rámeček: Zajímavosti z trhu:

- V roce 2012 se na českém trhu prodalo 2,2 miliardy litrů benzínu a 4,8 miliardy litrů nafty. Zatímco objem prodané nafty se meziročně prakticky nezměnil, objem prodaného benzínu klesnul o 0,2 miliardy litrů.

- V roce 2012 bylo na českém trhu zaregistrováno celkem přes 174 000 nových vozidel, z toho bylo 55,8 procenta na benzín a 41,4 procent na naftu. Zatímco benzínové motory vévodí osobním automobilům, na naftu jezdí drtivá většina dodávek, nákladních aut a autobusů.

- Zájem o benzín či naftu se liší podle ročního období – v letních měsících se prodá více benzínu než v zimě, protože někteří řidiči na zimu svá auta odstavují, případně jezdí v zimě méně. Prodej nafty díky flotilám a provozu užitkových vozidel v každé roční době žádné větší výkyvy nezaznamenává.

- Zatímco na českém trhu má licenci k distribuci pohonných hmot celkem 1 700 firem, na Slovensku je to jen 30 a v Maďarsku jen 20. Tato čísla jsou vodou na mlýn tvrzení MPO, že řada firem je založených účelově a neplatí daně.

ROZHOVOR:

Trh s pohonnými hmotami ničí nejen ekonomická recese
Největšími problémy, se kterými musí bojovat provozovatelé čerpacích stanic na území České republiky, jsou pokračující ekonomická recese, nešťastné zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty za vlády premiéra Jana Fischera a ne příliš efektivní opatření, která mají potlačovat šedý trh. Tvrdí to šéf Společenství čerpacích stanic ČR Ivan Indráček.

Jaký je podle vás současný stav českého trhu s palivy?

Mizerný. Je to dáno především rozbujelostí šedého trhu, o kterém se roky mluví, ale stále se nedaří jeho růst zastavit. Když tento velmi negativní vliv připočteme k obecnému evropskému trendu poklesu prodejů souvisejícímu s ekonomickou recesí a k nešťastnému rozhodnutí Fischerovy vlády o zvýšení spotřebních daní, vyjde vám, že pumpaři přišli v posledních letech zhruba o více než desetinu svých prodejů.

Jakou část zaujímá šedý trh a co si slibujete od dalších opatření vlády směřujících proti daňovým únikům?

Odhadujeme, že jde asi o 15 procent veškerých prodávaných pohonných hmot v České republice. V posledních dvou letech byla přijata řada zákonných opatření, povětšinou ne příliš efektivních. Další „balíček" návrhů, jak limitovat daňové úniky, vstoupil v platnost spolu s novelou zákona o DPH v lednu tohoto roku, ale na posouzení, zda-li přinese nějaký viditelný efekt, si musíme ještě chvíli počkat. Já sám jsem v tomto směru umírněným optimistou.

Je už český trh nasycený hustotou čerpacích stanic nebo je zde ještě místo pro další?

Český trh patří k nejpřesycenějším v Evropě - a to ať jde o počet čerpacích stanic na hlavu, na rozlohu, nebo na počet registrovaných vozů. To, že nejsme na úplné špici, je dáno specifikou „rekordmanů". Například, pokud jde o počet čerpacích stanic na hlavu, vede Řecko - prostě proto, že pumpa je potřeba na každém obydleném ostrově. Pokud jde o počet pump na rozlohu, poráží nás zase Lucembursko, které je díky své daňové politice jednou velkou čerpací stanicí, kde tankují snad všechny kamiony jedoucí ze severozápadu Evropy na jihovýchod a opačně.

Kolik je vůbec nyní v ČR čerpacích stanic?

Veřejných pump (tedy těch, kam může zajet jakýkoli řidič), je asi 3 700. Další tři tisíce čerpacích stanic slouží pro vnitřní potřebu vlastníků (firem), případně jde o pumpy, na které mají přístup pouze vlastníci a jimi „autorizovaní" zákazníci (například formou lokálních tankovacích karet).

Jak mohou malí provozovatelé čerpacích stanic konkurovat velkým?

Konkurence cenou příliš nezabírá. Český zákazník je na cenu velmi citlivý, a proto větší firmy těm malým cenovou výhodu dovolí pouze v omezené míře. Konkurence je tedy většinou o nějaké "přidané hodnotě", tedy o službách, o vztahu k zákazníkům a péči o ně…

Velké diskuse se stále vedou kolem marží provozovatelů čerpacích stanic. Dá se říci, kolik procent průměrně tvoří marže provozovatelů čerpacích stanic na ceně pohonných hmot a jak je možné, že se i poměrně výrazně liší ceny pohonných hmot u stejných provozovatelů v rámci jednoho města či jednoho regionu?

V zemích, kde není regulovaná cena, se marže ustálila na úrovni kolem dvou korun z litru prodaného benzínu či nafty. Pro vysvětlení - marží rozumíme rozdíl mezi cenou, kterou vidíte na stojanech čerpacích stanic, a tou, za kterou je zboží naloženo do cisterny v rafinerii (nebo velkoskladu). Z této částky se musí vykrýt náklady na přepravu, na provoz čerpací stanice, teplotní ztráty, poplatky za akceptace karet - a samozřejmě musí zbýt na marži provozovatele čerpací stanice a jeho distributora. Zásadní rozdíly v cenách jsou dány - pokud se zmíním jen o těch největších - dvěma důvody. Tím, který rozevírá cenové nůžky směrem dolů, je již zmíněný šedý trh, který umožňuje těm čerpacím stanicím, které s nezdaněným zbožím pracují, prodávat za ceny, za které poctiví pumpaři zboží ani nenakoupí. A ten, který je rozevírá směrem nahoru, je lukrativní lokalita čerpací stanice, typickým příkladem je dálniční pumpa.