Srážky se zvěří: Kde teď hrozí nejvíce? A neprobíhal náhodou blízko hon?

Radek Pecák - 27. 10. 2020
Riziko srážky se zvěří se v tomto období zvyšuje
V našem materiálu přinášíme informace o tom, jak s vysokou pravděpodobností srážce zabránit, jak minimalizovat škody, pokud už je neodvratná, i co dělat po ní.
Pokud nechcete riskovat srážku s divokou zvěří, tak v těchto týdnech kolem polí a skrze lesy jezděte pomaleji než obvykle a plně se soustřeďte na řízení. "Zejména to platí v době, kdy se začíná stmívat nebo se naopak rozednívá," říká přední tuzemský odborník na bezpečnost silničního provozu Jiří Patera. 

"Pokud již střet odvrátit nelze, tak je důležité si uvědomit, jaké zvíře se proti vám nachází," dodává Patera. Jestliže je totiž malé, typově zajíc, bažant a podobně, pak je podle něho nejlepším řešením lehce zabrzdit a teprve po srážce auto plynule zastavit. "Je totiž třeba si uvědomit, že v současné době se taková nehoda nejspíše stane na vlhké nebo mokré silnici, která bývá často pokrytá blátem nebo tlejícím listím. A tam se, při prudkém brzdění, samozřejmě zvyšuje riziko smyku.

Intenzivní brzdění Patera doporučuje v případě, že se před vaším čelním sklem zjeví srnka, divočák nebo dokonce jelen. "I v takovém případě je ale třeba zachovat chladnou hlavu, zvíře trefit v ideálním případě středem přídě a tudíž držet volant přímo. Rozhodně ho nestrhávejte do strany. V příkopu totiž může číhat kmen stromu, kamenný můstek nebo jiné osudové předměty," dodává.

Tento typ nehody postihne každý rok velké procento řidičů. Například v loňském roce byly srážky se zvířaty příčinou 15 928 nehod, což představovalo 15 % z celkového počtu. Za prvních 9 letošních měsíců evidují policisté již 10 837 případů.

Letos, se také v souvislosti se zvýšeným pohybem lidí v přírodě (kam je vyhání koronavirus), mění chování zvěře. "Je totiž velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveˇm ale před turisty uniká i přes komunikace a kvůli tomu dochází ke srážkám během celého dne, tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce," říká Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Zejména po střetu ve vyšší rychlosti třeba s divočákem, může dojít k vážnému poškození vozidla a občas i ke zranění členů posádky. Přitom, jak upozorňuje Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia, odškodnění se velká část vlastníků poškozeného vozu nedočká. Klasické povinné ručení totiž následky srážky se zvěří nekryje. 

Zvěř policie neobviní..
"Nepříjemná je pro řidiče i skutečnost, že je v těchto případech vždy považován za viníka. To má dopad i na odškodnění zdravotních následků. Zatímco při klasické nehodě dvou aut se posuzuje míra zavinění a pojišťovna kompenzaci za úraz proplácí, u srážek se zvěří se tak neděje," vysvětluje. Přitom velmi často nejde o vůbec malé peníze. Průměrná škoda podle dat Generali České pojišťovny, je 42 000 Kč

Výrazně lepší pozici má v tomto ohledu zbytek posádky havarovaného vozidla. „Pokud se při nehodě se zvěří zraníte jako spolujezdec, je vaše situace odlišná. Jste klasickým poškozeným a nárok na kompenzaci vám vzniká. Uhradí ho pojišťovna, a to z povinného ručení viníka,“ uvádí rozdíl Beck. Výhodu mají ti, kteří mají uzavřené havarijní pojištění, případně povinné ručení s připojištěním na toto riziko.

A pak je tu podle Becka ještě jedna, avšak poměrně málo pravděpodobná možnost získání odškodnění. „Podle naší zkušenosti má řidič šanci na odškodnění, pokud prokáže, že v čase srážky se zvěří probíhal na místě organizovaný lov. Splašenou zvěř mu tak pod kola v podstatě poslali myslivci. Důkazní břemeno ale leží na straně řidiče, musí věrohodně prokázat například to, že byla v daný den a lokalitě opravdu vyhlášena honitba. Pokud by se mu to povedlo, odškodnění úrazu bude proplaceno z odpovědnosti místního mysliveckého sdružení,“ říká Beck z Vindicia.

Přestože divoká zvěř žije na celém území republiky, v některých oblastech je riziko srážky s ní větší a jinde menší. Podle takzvaného SRNA Indexu, který pravidelně zpracovává Generali Česká Pojišťovna se největší množství stává ve Středočeském a Ústeckém kraji a rovněž v krajích Vysočina a Moravskoslezský. 

Vůbec nejhoršími lokalitami z hlediska pravděpodobnosti středu s divokým zvířetem jsou obce Bílá Kostel v Libereckém, Janov u Horního Jiřenína v Ústeckém a Radíkovice u Benešova ve středních Čechách.

Na závěr ještě přinášíme rady expertů pojišťovny Allianz o tom, jak se zachovat po takové nehodě:

1. Snažte se předejít vzniku sekundární nehody. Zastavte u krajnice, zapněte výstražná světla, oblečte si reflexní vestu a umístěte na zem výstražný trojúhelník. Došlo-li ke zranění osob, samozřejmě neprodleně kontaktujte zdravotníky.

2. Při střetu s divokou zvěří je vždy nutné zavolat policii, a to bez ohledu na výši škody. Při zranění nebo úhynu zvířete totiž vzniká škoda mysliveckému sdružení, kterému policie tuto skutečnost nahlásí.

3. Proveďte důkladnou fotodokumentaci místa nehody a škody na vozidle, ale dbejte při tom zásad bezpečnosti. Policie vytvoří záznam o nehodě, který zároveň bude sloužit jako důkaz pro pojišťovnu.

4. Máte-li vozidlo v nepojízdném stavu, můžete kontaktovat asistenční službu vaší pojišťovny. 

5. Pamatujte, že řidič si nesmí poraněné či usmrcené zvíře odvézt. Mohlo by to být kvalifikováno jako přestupek proti majetku, či jako krádež.
Tagy