Šrotovné v Česku – vydáme se evropskou cestou?

Jiří Vaculík - 23. 09. 2009
Šrotovné - co je pro nás připraveno, kde jsme se inspirovali, co už přineslo?
Hospodářská krize v loňském roce zapříčinila propad v odbytu automobilů snad na všech světových trzích. Vlády různých zemí se pokusily automobilkám pomoci a jedním z receptů na cestu k lepším zítřkům mělo být i takzvané šrotovné. Co přineslo na trzích, kde bylo zavedeno, a dočkají se jej i čeští motoristé?
Šrotovné. Tento pojem sice oficiální jazykové příručky češtiny neznají, přesto se za poslední měsíce etabloval nejen v tuzemských médiích. Někomu se líbí, jinému ne, stejně jako jeho vysvětlení – příspěvek na koupi nového automobilu za splnění určitých podmínek, především trvalého vyřazení z evidence jiného vozu.
Jako východisko z krize automobilového průmyslu bylo šrotovné zavedeno v mnoha evropských státech, ale také v zámoří (například v USA nebo Mexiku). Jeho příznivci kvitují oživení trhu s novými automobily, odpůrci argumentují selektivní podporou ze státních kas a nedostatečně průkazné pozitivní výsledky v oblasti podpory domácích firem té které země. Skepse panuje i ohledně počtu prodejů v období po vyčerpání státních dotací. Naopak jedním z nezanedbatelných pozitiv je omlazení vozového parku, jehož stáří je u nás v porovnání se zeměmi Evropské unie nadprůměrné.

Šrotovné v Česku
V České republice se o šrotovném hovoří prozatím v abstraktní rovině. Již na jaře sice byly známy hrubé rysy plánu na jeho zavedení, získalo si podporu vlády, poslanců i senátorů, nakonec jej ale zamítnul prezident Václav Klaus. Na svých internetových stránkách uvedl, že se jedná o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem. Prezidentovo veto ovšem nebylo definitivní, nedávno jej přehlasovala poslanecká sněmovna. Podle jejího místopředsedy Bohuslava Sobotky je stále možné program spustit ještě letošní podzim. Přesto zatím nemá šrotovné definitivní zelenou.
Ale jak by tedy česká verze šrotovného měla vlastně vypadat? Příspěvek výši 30 000 korun na likvidaci auta staršího deseti let by vyplácel Státní fond životního prostředí při nákupu nového vozu s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500 000 korun. Zvýhodněni budou zájemci o vůz s alternativním pohonem, kterým by stát přispěl až 60 000 korun, cena kupovaného vozu navíc může být do výše 700 000 Kč. Mezi takovéto automobily patří například vozy s hybridním pohonem nebo spalující stlačený plyn či elektromobily.
Na podporu budou mít nárok pouze jednotlivci, s firmami ani podnikateli se v návrhu nepočítá. Celkem by mělo být uvolněno ze státní pokladny nejvýše 2,5 miliardy korun, dostane se tak maximálně na zhruba 83 tisíc motoristů.
Přestože „oficiální“ šrotovné zatím zelenou nedostalo, brzy se rozjely pod jeho hlavičkou různé marketingové akce, a to nejen u prodejců automobilů nových, ale také ojetin. Asi nejblíže k připravovanému legislativnímu opatření měla akce českého zastoupení automobilky Hyundai. V polovině července schválilo třicetitisícovou slevu na nový automobil své značky pro 200 kupujících, kteří nechají na náklady Hyundaie sešrotovat svůj vůz vyrobený před 1. červencem 1999 a jehož vlastníky jsou déle než od počátku letošního roku. Nabídka se vztahovala i na živnostníky a firmy a byla pro velký zájem vyčerpána již po dvou týdnech, přestože nakonec zastoupení automobilky program rozšířilo o další stovku aut.

Šrotovné v cizině
Za hranicemi je už šrotovné dobře známé. Ze sousedních zemí jej zavedlo Německo, Rakousko i Slovensko. A většina peněz již byla vyčerpána. Například na Slovensku byl pro velký zájem program spuštěn ve dvou vlnách. První přispěla celkovou částkou přibližně 900 milionů korun, druhá necelých 600 milionů, celkem na více jak 40 tisíc aut. A zatímco suma z první etapy vydržela na dva týdny, balík pro druhou fázi se vyčerpal již po devíti dnech.
V Rakousku byla situace o poznání lepší, vládní peníze vystačily na tři měsíce. Dotace tam činila od dubna 1 500 eur, tedy asi 38 000 korun dle červencového kurzu, kdy program skončil při podání 30 000 žádostí. Rakouská vláda tak do něj vložila asi 1,15 miliardy korun. Podmínky zde byly poněkud tvrdší, například vůz musel být starší třinácti let.
Asi nejštědřejší je k motoristům Německo, které počítá s investicí 5 miliard eur, tedy více jak 127 miliard korun. Od února tam platí příspěvek ve výši cca 64 000 korun na koupi nového energeticky úsporného automobilu výměnou za sešrotování nejméně devět let starého vozu. V polovině srpna ale přišlo oznámení, že se peníze brzy vyčerpají.
Šrotovné bylo spuštěno v Evropě také například ve Velké Británii, Itálii, na Kypru, ve Francii, Španělsku nebo v Portugalsku. Poněkud odlišnou formu pak praktikovalo Švýcarsko, které zavedlo ekologickou prémii – v některých kantonech odpustilo pro automobily energetické třídy A silniční daň, třída B ji má sníženou. Každý ve Švýcarsku nově prodávaný vůz má přitom takzvanou energetickou etiketu podobnou té u elektrospotřebičů, která udává energeticko-ekologickou bilanci. Jak na tom je ten který automobil si mohou obyvatelé ověřit na webu www.energieetikette.ch.
A jaké tedy mělo šrotovné v Evropě výsledky? Prokazatelně se zvednul zájem o nová osobní auta – například na Slovensku se trh s nákladními vozy a autobusy propadnul meziročně o 60 %, zatímco osobní vozy se prodávají víceméně stejně. Červen byl přitom rekordní v počtu nových registrací. V Německu se prodeje v porovnání s loňským rokem dokonce zvýšily o téměř 30 %, přičemž právě Německo je největším automobilovým trhem v Evropě.
O pozitivním vlivu šrotovného může mluvit i domácí automobilka Škoda. Ve Velké Británii po zavedení tohoto opatření i přes propad trhu zmírnila ztráty z prodejních čísel o zhruba 5 %. V Německu se pak škodovek prodává o dvě třetiny více než loni.
Tagy