Stanislava Lekešová: Za volantem mě nejvíce rozčiluje můj manžel

Přežila jste děsivou autonehodu. Co se tenkrát stalo?
Stalo se to před několika lety, když jsme se vraceli z Rakouska z hor po silvestru. Manžel usnul za volantem. Protože se v autě bojím, tak pořád kontroluju situaci. Rozhodně nespím. Najednou jsem uviděla, že míříme ke svodidlům. Manžela jsem probudila, ale bylo už pozdě. Už se to nedalo zvládnout. Přepadli jsme přes svodidla a skončili na střeše.

Byly v autě i děti?
Vzadu seděla dcera, která chodila v té době do druhé třídy. Byl to strašný pocit. Mně se jako zázrakem nestalo nic, ale dcera měla zlomenou nohu a manžel byl v bezvědomí. Chvíli jsem si dokonce myslela, že nežije. Byly to strašné okamžiky.

Jak dlouho jste čekali na pomoc?
Čas jsem moc nevnímala, ale pomoc přišla velmi brzy. Naštěstí se manžel probral z bezvědomí. Pamatuji si, že jsem chtěla ještě rychle zavolat synovi, který s námi nebyl, a nemohla jsem vůbec na telefonu vymačkat číslo. Pak jsem si až s odstupem času říkala, že bylo štěstí, že se mi to nepovedlo, protože by se strašně vylekal.

Jak dopadl manžel?
Měl propíchnutou plíci, takže nás všechny tři odvezli do rakouské nemocnice, kde jsme zůstali týden. Ale mě tam nechali z psychologických i praktických důvodů. Proto, abych se na pokoji postarala o rodinu a podpořila je, protože mám být v takové situaci s nimi. Pojišťovna neustále telefonovala, proč tam ještě jsem, ale oni to brali jako samozřejmost. Byla to přitom venkovská nemocnice, ale chovali se k nám neuvěřitelně krásně.

Nemáte od té doby problém řídit?
Jezdím, ale jsem přeopatrná. A bojím se jako spolujezdec. Předpisy dodržuji velice pečlivě, jen občas mi uletí rychlost.

Co vás za volantem nejvíce rozčiluje?
Za volantem mě nejvíce rozčiluje můj manžel, který mi pořád říká, co mám a nemám dělat, a řidiči jeho povahy.

Kam nejdál jste se jako řidička podívala?
Řídila jsem všude možně po Evropě, dokonce i v Anglii, kde se jezdí jinak a byl to velký nezvyk. Nicméně nakonec jsem si zvykla.

V kolika letech jste si udělala řidičský průkaz?
Řidičský průkaz mám od 23 let a zkoušky jsem zvládla hned na poprvé. Vzpomínám si, že jsem se svým instruktorem objížděla po Praze všechny možné obchody a místa, kde měl různá vyřizování, což byla pro mě ta nejlepší průprava.

Jaké auto jste si pořídila?
Jezdím Hondou Accord, protože mám slabost pro japonská auta.

Musela být ve vašem autě nějaká speciální výbava?
Žádnou speciální výbavu nepotřebuji, auto má být hlavně bezpečné. Jediné, co jsem vyžadovala, byl couvací signál.

Potkala vás na cestách někdy nějaká porucha?
Poruchy na cestě se asi bojí každý řidič, i když dnes vás z bryndy mohou vytáhnout asistenční služby. V 60. letech jsem byla s rodiči několikrát Wartburgem v Bulharsku. Pokaždé jsme měli nějakou závadu, ale můj tatínek byl neskutečně šikovný a vždy si se vším poradil. Já bych si nevyměnila ani píchlé kolo.

Za co jste naposledy platila pokutu?
Pokutu jsem dlouho neplatila a body mám všechny. Jak jsem říkala, předpisy dodržuji, takže je obtížné mě nachytat.

Máte nějaký sen, kam byste se jako řidička ráda vypravila?
Nemám už ráda dlouhé cesty autem. Jediné, kam cestuji trochu dál, jsou v zimě Alpy kvůli lyžování. Člověk stejně nemá jinou možnost, jak se tam dostat.

Vizitka:
-Narodila se 29. května 1956 v Praze.
-Vystudovala Právnickou fakultu v Praze.
-Od roku 1985 do roku 1997 pracovala jako programová hlasatelka České televize.
-Externě spolupracovala s rádii City a Frekvence 1.
-Nyní uvádí pravidelný program Dopoledne s Dvojkou na Českém rozhlase 2.
-Rovněž moderuje polední pořad pro ženy na ČT Sama doma.
-Je vdaná a má dvě děti.
-Baví ji práce na zahradě, sjezdové lyžování, jízda na kole a kolečkových bruslích.
Foto: Český rozhlas