Tachometru je letos 130 let. Původní princip vymyslel chorvatský vědec
Radek Pecák
-
21. 10. 2018
Jeden z příkladů tachometrů Tatry
Naše téma
V roce 1888 si chorvatský profesor Josip Belušič z Labinu na Istrii nechal patentovat takzvaný velocimetr.
To, jak rychle se ten či onen dopravní prostředek pohybuje, zajímalo lidi od pradávna. V samých počátcích automobilového věku se k měření rychlosti používaly například i vrtulky, které roztáčel proud vzduchu. I laikovi je ale jasné, že vypovídající hodnotu mohly mít pouze za absolutního bezvětří.
Existovaly také pokusy s upraveným hodinovým strojem (chronometrický rychloměr), to se ale pro změnu ukázalo jako příliš náročné a drahé řešení. A tak se nakonec do vozidel začal montovat přístroj, který funguje na principu vířivých proudů. Vymyslel ho chorvatský profesor Josip Belušič a v roce 1888 si ho nechal patentovat.
V podstatě jde o to, že lanko připojené k hnanému hřídeli převodovky se vede do rychloměru. V něm je pak umístěn permanentní magnet, který svojí rotací vytváří magnetické pole. Čím je rychlost otáčení větší, tím silnější magnetické pole vzniká. Magnet se otáčel v takzvaném kalíšku vyrobeném obvykle z nemagnetického hliníku. Vířivé proudy pak kalíšek, na kterém je umístěna ručička, unášejí silou úměrnou otáčení magnetu. Ručička je tak vychylována z nulové polohy, ve které ji udržuje pružina, náležitě velkým točivým momentem. Větší vychýlení tak ukáže na stupnici vyšší rychlost.
Tato metoda se využívala v osobních autech již od počátku minulého století a překonána byla až po zhruba osmdesáti letech. A to přesto, že naměřená rychlost nebývala úplně přesná. Během používání automobilu se navíc dále zhoršovala. Vliv na to měly nečistoty, které se usazovaly v přístroji, své udělal také slábnoucí magnet. Obvykle pak tachometr ukazoval o dost vyšší rychlost, než jakou auto skutečně jelo.
V současné době se již rychlost vozidel měří jiným způsobem. I když v některých (zejména těch levnějších automobilech) vypadají tachometry skoro stejně jako dříve, fungují na jiném principu. Rafičkou na ukazateli totiž hýbe krokový elektromotor. Rychlost vozu se také dnes již nemusí určovat z otáček v převodovce, ale lze pomocí snímačů měřit rychlost otáčení kol. Využívá se signál pro bezpečnostní systémy ABS/ESP. Současně tak lze určit i to, jakou vzdálenost vůz ujel a zobrazovat ji na počítadle kilometrů.
Existuje samozřejmě čím dál větší množství tachometrů, které už ručičky nepotřebují a údaj o rychlosti zobrazují digitálně. Navíc se rychlost, o níž úřady soudí, že to je to nejdůležitější, co by řidič měl při jízdě vědět, zobrazuje třeba i na čelním skle na "pravém" head-up displeji, nebo na plastovém štítku, který toto zařízení supluje.
Více se dozvíte při prohlížení naší komentované fotogalerie