Toto tvrzení vyplývá ze studie, již provedl dr. Tom Schweizer, výzkumník z nemocnice sv. Michaela v Torontu. Ta velmi úzce spolupracuje s místní univerzitou.
Výzkumníci testovali zdravé mladé řidiče na novém simulátoru řízení, který byl vybaven volantem, brzdovým i plynovým pedálem. V průběhu testu byli pod dohledem magnetické rezonance. Stojí za to připomenout, že všechny dosud provedené studie o nepozorném chování řidičů byly založeny pouze na simulaci ovládání vozu pomocí joysticku či trackballu.
Díky umístění simulátoru s plně funkčním volantem a pedály do místnosti s magnetickou rezonancí bylo možné v reálném čase sledovat, jaké části mozku se aktivují nebo naopak deaktivují v průběhu toho, jak simulátor nutí řidiče řešit stále složitější dopravní situace.
Vůbec poprvé tak bylo možné dokázat, že odbočování vlevo je velmi náročné na mozkovou aktivitu a pracuje při něm daleko více oblastí mozku než během jízdy po rovné silnici nebo jiných manévrech.
V případě, že řidič navíc ještě hovoří, část mozku zodpovědná za řízení zraku značně sníží svoji činnost, zatímco se aktivuje část mozku řídící konverzaci a soustředění.
"Odbočení vlevo je z pohledu zraku velmi náročné. Řidič musí zároveň sledovat vozidla z protisměru, pohyb chodců a signály na semaforech. Pokud navíc telefonuje, oblast mozku zodpovědná za zrak značně utlumí svoji činnost, čímž se z odbočení vlevo stává velmi nebezpečný manévr," řekl doktor Schweizer.
Průběh testu byl takový, že každý řidič musel na simulátoru šestkrát odbočit vlevo na křižovatce s hustým provozem, což vyžadovalo, aby správně vyhodnotil moment, kdy může tento manévr bezpečně provést. Jeho pozornost při tom rozptylovaly otázky, na které odpovídal buď ano, nebo ne, jako například: má trojúhelník čtyři strany?
Magnetická rezonance následně ukázala, že krev ze zrakové kůry, která řídí vidění, se přesunula do prefrontální kůry, jež je zodpovědná za rozhodování.
"Aktivita mozku se dramaticky přemístila ze zadních, vizuálních a prostorových oblastí do prefrontální kůry," řekl Schweizer, neurolog a ředitel programu pro výzkum neurologie v nemocnici Li Ka Shing.
Studie poskytuje v reálném čase důkazy o tom, že pokud řidič současně dělá několik věcí, může tím být negativně ovlivněno jeho vidění a pozornost. Technologie HandsFree nám sice dovoluje mít při telefonování volné ruce, stále však zaměstnává náš mozek," vysvětlil dále Schweizer.
V České republice se o tuto problematiku zajímala organizace Besip. Její výzkum ukazuje, že pokud řidič telefonuje za jízdy, lze to srovnat s jízdou pod vlivem alkoholu. Přitom většina lidí za volant v opilosti nikdy neusedne, těm samým lidem ale nečiní problém protelefonovat třeba i většinu své cesty. Z výzkumů vyplývá i ta skutečnost, že telefonování za jízdy s pomocí HandsFree je prakticky srovnatelně rizikové jako telefonování s přístrojem v ruce - v obou případech totiž telefonování odvádí pozornost řidiče.