Tesla Model S a zkušenosti majitelů

MILOVNÍK ELEKTROMOTORŮ Před budovou, v níž se vyvíjí nová světelná technika pro diskotéky a divadla celého světa, se vyjímají dvě nablýskaná BMW řady 5, jedno dokonce ve sportovní úpravě s označením M5. František Kubiš na ně hledí s pobaveným úsměvem: „Kolegové jsou prostě klasičtí spalováci.“ Jeho vůz je bavorským manažerským ikonám v mnoha směrech blízký – je krásný, má pod kapotou více než čtyřsetkoňový výkon, je maximálně luxusní. Na rozdíl od nich ale Tesla Model S P85 neprodukuje emise a jezdí výhradně na elektřinu, takže žádná fosilní paliva. Proto ten lehce pohrdlivý výraz „spalováci“. František Kubiš je v podstatě neoficiální guru Tesly v Česku, inicioval tuzemský fanklub, jezdí na výstavy, v jeho vínovém autě se už svezly desítky, možná stovky lidí, včetně několika těch, kteří si je pak objednali sami přes internet. „Já ji dostal 22. září 2013, byl jsem majitel Tesly v Česku číslo dvě,“ vypráví třiapadesátiletý elektrotechnik, který je vývojářem a současně menšinovým spolumajitelem společnosti Robe Lighting. Ta vyrábí osvětlovací techniku, dává práci více než třem stovkám lidí a její loňské tržby překročily 1,6 miliardy korun. K tomu, aby byl prvním majitelem Modelu S v Česku, mu chyběly čtyři dny – o tolik jej předhonil znojemský podnikatel Jaroslav Vlasák, který měl ovšem velký náskok už tím, že v garáži parkoval i první model Tesly roadster. „Já se posledních 20 let věnuji pracovně elektromotorům, takže jsem dávno věděl, že jsou lepší než spalovací motory,“ říká muž, který zkušenosti s Teslou sbíral už před revolucí, ovšem s tou rožnovskou, v níž pracoval jako servisní technik, navíc tam proslul řadou zlepšováků. Kolem roku 2008 se rozhodl, že za každou cenu chce jezdit elektromobilem. Podle svých slov pochopil, že je třeba hledat novou cestu místo nafty a benzínu, neboť ropa lidstvu dříve nebo později dojde. „Začal jsem psát každé automobilce, která představila nějaký koncept či model elektromobilu, že bych ho chtěl,“ vzpomíná. Musel si ale počkat další tři roky, než se mu splnil sen – v září 2011 mu přivezli z Portugalska Nissan Leaf. Má jej dodnes, rodina ho používá jako druhé auto. O svých zkušenostech pravidelně píše na vlastní web, o Tesle dokáže zaníceně hodiny hovořit. „Když jezdíte hodně opatrně, s plným nabitím ujedete 500 kilometrů, když jezdíte normálně, ujedete 400 kilometrů, když uháníte rychle po dálnici, je to maximálně 300 kilometrů,“ vypočítává své poznatky a dodává, že jeden kilometr vyjde při domácím nabíjení s běžným tarifem zhruba na korunu, tedy méně než polovinu oproti klasickým motorům. Pro elektromobily už nadchl nejen svoji ženu (s níž bydlí stylově ve Sluneční ulici a na střeše rodinného domku mají samozřejmě solární elektrárnu), ale i svého staršího syna. Ten si dokonce s otcem založil firmu inChaNet a vyrábějí mimo jiné napájecí kabely právě pro vozy, jako jsou Nissan Leaf, Tesla S či BMW i3.

WEBOVÝ GURU Majitelé luxusních elektromobilů Tesla dostali v létě od zakladatele značky Elona Muska sympatický dárek. Když se ráno probudili a nasedli do svého vozu, jejich Model S P85D byl rychlejší než předchozího večera, na stovku se dostal za 2,8 vteřiny, o tři desetiny vteřiny rychleji. A to bez zásahu automechanika, stačil internet a noční upgrade operačního systému auta. „Tehdy mi došlo, že to je fakt budoucnost,“ usmívá se Tomáš Čupr. Dvaatřicetiletý zakladatel úspěšných serverů Slevomat, DámeJídlo.cz či Rohlík.cz byl tou dobou čerstvým majitelem vrcholné verze Tesly. „Koupil jsem si ji v černé barvě, nechci být nápadný a upozorňovat na sebe,“ říká podnikatel, který o výměně spalovacího motoru za elektrický přemýšlel už delší dobu. Ani po třech měsících ježdění z něj prý nevyprchalo nadšení, od června už má na tachometru sedm tisíc kilometrů. „Mám ještě pro zábavu kabriolet Jaguar XK, ale vytáhl jsem ho až v září,“ dodává pro dokreslení, jak moc jej to za volantem Tesly baví. S automobilkou z Palo Alta se poprvé seznámil už před lety v Kalifornii, kde se zúčastnil testovací jízdy jejího prvního modelu roadster: „Bylo to neskutečně zábavné, fenomenální auto. Ale pro potřeby denního užívání dost nepraktické.“ Zatímco roadster s plnou baterií ujel něco přes 200 kilometrů, Model S dokáže při šetrné jízdě zvládnout více než dvojnásobek. „Já se do toho ale rád opřu, takže dojezd mívám menší,“ vysvětluje Čupr s tím, že když to jde, dá své „esko“ nabíjet doma, v práci či ve velkých městech u stojanů, které po republice buduje ČEZ. Jako automobilový fanoušek si před Teslou vyzkoušel i další průkopníky elektromotorů – Toyotu Prius, Nissan Leaf, dokonce i dvojici BMW i3 a i8. Ostatně dříve řídil manažerské BMW řady 5 a mnichovské značce zůstává věrná jeho manželka. S tou žijí oba v Praze, Tesla S je ale tak trochu přiblížila přírodě – rázem začali mnohem víc přemýšlet o spotřebě elektřiny a o tom, jak si časem zařídit domácnost tak, aby většinu energie získávala ze solárních panelů či prostřednictvím tepelného čerpadla. Nejsou ale jen samé výhody, slabinou je pořád ještě nedostatečná síť nabíjecích vysokonapěťových stanic. Tesla své superchargery staví v USA či západní Evropě, pár by jich mělo vzniknout během roku 2016 i v Česku. Něco buduje ČEZ, hlavně ale ve městech, a ve srovnání s benzínovými nebo plynovými stanicemi jsou ty elektrické pořád výjimečné. „Už jsem promýšlel, zda v tom něco nepodniknout, ale je to zatím příliš nákladné a komplikované,“ říká Tomáš Čupr. Věří ale, že rostoucí počet elektromobilů postupně vybudí zájem i mezi dalšími investory.   OD ROADSTERU PO TROJKU První vůz uvedla Tesla na trh v roce 2008, byl to malý sportovní roadster. Vyráběla jej do roku 2012, celkem se jich prodalo kolem dvou a půl tisíce kusů. V Česku jezdí minimálně dva. Tesla jej později nahradila větším, luxusnějším sedanem S, který se vyrábí doposud. Letos jich firma Elona Muska hodlá prodat přes 50 tisíc. Cena začíná zhruba od 1,8 milionu korun. Dnes se oficiálně představí úplně nový model X, který zároveň dostanou první zákazníci. Jde o SUV s výklopnými dveřmi. Během roku 2017 by Tesla měla začít prodávat také další, dostupnější model 3.   PRŮKOPNÍK JÍZDY NA PROUD Radovan Hasala na své Tesle nejvíc miluje ten pohled do tváří lidí na zadních sedadlech, které se právě rozhodl svézt ve svém luxusním voze. „Oni takové zrychlení, zvlášť od elektromobilu, rozhodně nečekají. Takže někteří v úžasu začnou ječet a dělat různé grimasy jako na horské dráze,“ směje se Hasala. Aby pocit umocnil, rád přepne tlačítko na režim Insane (Šílený), kdy má k dispozici všech 700 koní místo „klidnějšího“ režimu se sníženým výkonem 400 koní. „Překvapuje mě, kolik lidí je při objednávání vozu ochotno si připlatit 8.900 eur za mód Ludicrous, který zajistí o 0,3 vteřiny rychlejší zrychlení,“ říká Hasala. Vylepšení akcelerace znamená, že dvoutunový vůz zrychlí z klidu na sto kilometrů v hodině za 2,8 vteřiny místo 3,1 vteřiny. Radovan Hasala patří v Česku k průkopníkům elektromobility. Je šéfem rodinné firmy Trend Park, sídlící v pražském Karlíně, která disponuje bohatou flotilou elektromobilů – a ty nabízí zákazníkům v operativním leasingu. „Tesla je akcelerátorem zájmu o elektromobilitu. Její velkou výhodou je, že nabaluje zajímavé lidi, kteří projevují o tato auta zájem. I já ji zbožňuji, byla to láska na první pohled, je dokonalá. Ale trochu mi vadí, že všechna ostatní elektroauta jsou v jejím stínu,“ říká Hasala a ukazuje na dvoře lacinější Nissan Leaf, Ford Focus Electric nebo Mercedes B Electric. Podnikatel kvůli tomu rád přirovnává fenomén Tesla k jablečnému světu Apple, jenž už dokázal změnit chování lidí a vývoj celého odvětví. Podobně se z teslařů také stává náboženská sekta: v čele uctívaný guru (Elon Musk místo Steva Jobse) a vlastnictví jako symbol statusu. Vůbec nevadí, že produkt je výrazně dražší než konkurence. Je totiž samozřejmě nejlepší, nejkrásnější, nejrychlejší, nejsilnější, nejchytřejší, nejluxusnější – a zároveň vždy o dost kroků před ostatními. „Teslu si kupují většinou technologičtí nadšenci, kteří se pohybují v byznysu s obnovitelnými energiemi, hlavně manažeři. Rozhodně to není masová záležitost, jde o luxusní vůz,“ uvádí Hasala v kanceláři své firmy, která jednoduchým zařízením připomíná spíše studentský start up. On sám na Tesle nezbožňuje nejvíc sílu a zrychlení, ale naopak pocit z klidné jízdy. „Je to úplně jiné svezení než u aut s konvenčními motory. Ticho, nic nedrnčí, neskřípe, nehoupe, těžiště vozu je skvěle posazené uprostřed.“ Jako problém Hasala vidí, že v Česku je zatím málo dobíjecích stanic, proto jeho firma výstavbu těch veřejných podporuje. Druhou komplikací je servis. Pokud jde o závadu softwaru, opravuje se přes internet na dálku, stačí připojit k autu datový kabel. Pokud se ale porouchá „hardware“, v Česku zatím žádný oficiální servis společnosti Tesla Motors neexistuje, takže Češi musejí nejčastěji do Mnichova nebo do Vídně. „Tesla je technologická revoluce. Všechny ostatní automobilky se to teď snaží dohnat a vyvíjejí své elektroverze, ale Elon Musk v Kalifornii také nespí,“ usmívá se Hasala.   HLEDAČ JINÉ ENERGIE Pár kilometrů od Kroměříže, na okraji vesničky Postoupky, ční k nebi sněhově stříbrná, téměř 14 metrů vysoká pyramida. Postavil ji zlínský podnikatel Karel Pálka a návštěvy vítá slovy: „Vítejte v moravské Gíze.“ Podobně jako v egyptské Gíze i zde je pyramid víc, druhá menší stojí v zákrytu a využívá se na pokusy jako skleník. „Slouží to tu jako letní sídlo, ale pořádáme tady také soukromé meditace – pyramidální energie má blahodárné účinky. Když v ní chvíli pobudete a uvolníte se, začnete cítit tu část těla, která potřebuje léčit – a pyramida vám v tom pomůže,“ popisuje sílu stavby, která zatím nefunguje na úředníky otálející už třetí rok s vyřízením kolaudace. To, že před impozantní stavbou stojí titanově lesklá Tesla S, je prý logické – splňuje Pálkovu představu o hledání alternativy. „Mám ji od konce listopadu 2013 a je to můj miláček,“ ukazuje na model s označením 85. A rovnou přidává několik nápadů, jak by mohl Elon Musk auto ještě vylepšit: „Například tam chybí madla nad okny, za něž by se mohl třeba spolujezdec chytnout nebo na ně pověsit věšák s oblekem. Je to hodně dynamické auto, když na to šlápnete, hodilo by se to.“ A pokračuje: „Také je tam málo ukládacích prostor. Když vedle sebe položím na zem nebo na sedadlo lahev, lítá pak všude kolem. A v kufru chybí síťový systém, jímž byste upevnil třeba nákupní tašky.“ O nedostatcích už také zpravil Otto Fabriho, českého designéra Tesly, s nímž se nedávno potkal na Slovensku při srazu teslařů. Pálka do roku 1996 pracoval v kroměřížském Magnetonu a pak se nějakou dobu živil jako obchodní zástupce. V roce 2000 začal s prvními zaměstnanci vyrábět ozdobné řezané svíčky, později k nim přidal i různé dekorativní krabičky. Jeho firma fungovala současně jako chráněná dílna, měl v ní několik desítek zaměstnanců. Letos v červnu ji ale začal utlumovat, už se prý chce plně oddat svému životu a pyramidě: „Kdyby v téhle zemi nebujela byrokracie, podnikal bych dál. Ale už mě to nebaví, nemám na to sílu, i když nápadů a možností k podnikání je dost.“ Přiznává ale, že jeho garáž není výlučně elektromobilní – žena jezdí s benzínovou Hondou Civic, pro delší cesty, na nichž bude nouze o nabíjecí stojany, pak vlastní také octavii kombi. „Než jsem si koupil Teslu, měl jsem samé škodovky, postupně octavii, fabii i superb. A byl jsem spokojený,“ vypráví. A hned přidává jednu poznámku, co by se mělo změnit, aby užívání vozů na baterie bylo v Česku příjemnější – ČEZ, E.ON i další distributoři, kteří postupně staví u silnic ve městech nabíječky, by je měli vybavit terminály na platební karty: „Teď to funguje tak, že od každého z nich musíte mít čip nebo kartu a účet, které mezi sebou nejsou kompatibilní. A můžu vám říct, že pro elektromobilistu je to nejhorší, co znám, stát s vybitým autem u nabíjecího stojanu a nemoct si z něj nabít, protože k němu nemáte přístup.“