Malý hatchback se šestiválcovým motorem je raritou a nejlepším ostrým kompaktem dneška. Jeho dny jsou ale s velkou pravděpodobností sečteny. A nám bude chybět.
Říká se, a věřte tomu, že to nejsou jen hospodské řeči, ale opakující se zákulisní informace od lidí blízkých přímo automobilce a vývoji, že příští jednička bude od základů jiný automobil. Vůz konkurující kromě jiného i Golfu předně otočí svůj motor o devadesát stupňů a primárně začne pohánět přední kola. Tím ale konstrukční zemětřesení nekončí.
Chystaná změna koncepce má přinést více místa vzadu pro cestující i zavazadla, umožní pohánět zadní nápravu kromě jiného také elektromotorem, a co bude pro konzervativně smýšlející fanoušky BMW ještě hůře stravitelné, definitivně skončí šestiválce.
Vstříc úsporám
Proč tohle všechno? Někdo už spočítal, že modulární platforma UKL, kterou používají vozy Mini či BMW X1, ušetří na každém vyprodukovaném voze přibližně 750 eur. To je hodně, otázkou akorát zůstává, jestli automobilka tímto na oltář změny neobětuje už příliš charakteru.
Sám na to odpověď neznám. Úspory ve výrobě jsou jedna věc, ztráta části klientely druhá, nicméně přiznejme si na rovinu, že "dvojka" Tourer, tedy rodinné MPV s pohonem předních kol, ukazuje, že si v Mnichově umí najít zákazníky jinde, i když tak "trochu" kašlou na tradice. To jim samozřejmě nechci vyčítat, je to jejich věc. Stejně tak ale můžu napsat, že pokud máte rádi BMW takové, jak jej znáte, bez váhání vám říkám, kupujte současné jedničky, dokud jsou.
Výkonných hatchbacků, někdy dokonce silnějších než řada 1 (tímto zdravím AMG a quattro), je na trhu spousta, žádný z nich se ale svým chováním už z podstaty nemůže ani jen přiblížit tomu, co už léta nabízí mnichovský zástupce nižší střední třídy.
Rychlejší než M2
Možná vám přijde poněkud mimo mísu orodovat zde za "starou“ řadu 1, když vám řeknu, že jsme si v tomto případě převzali na test verzi M140i se čtyřkolkou xDrive a automatickou převodovkou. Tedy ne zrovna tak pravověrné BMW.
Kdo se ale s nejmenším modelem bavorské značky svezl, ví, o čem mluvím. A jako přídavek tady mám pár informací o tom, jestli za to stojí přepracovaná nejvýkonnější varianta s přeplňovaným třílitrem divize M Performance.
Bez toho, abych chodil zbytečně dlouho kolem horké kaše, rovnou říkám, že stojí. Jistě by se mi více líbil manuál a čistě pohon zadních kol, už proto, že vím, jak tato kombinace fungovala v poněkud slabší verzi M135i před jinak nenápadnou mezigenerační modernizací jedničky. Jedním slovem fantasticky, pokud se ptáte. K zahození není ale ani stočtyřicítka.
Předně, je neuvěřitelně efektivní, pokud jde o rychlost. Na stovku se umí díky čtyřkolce a skvěle fungujícímu osmistupňovému automatu dostat svižněji než M2 s manuálem - jen za 4,4 sekundy. Takže jen o desetinku zaostává za eMkem s dvouspojkou. Má sice „jen“ 340 koní oproti 370, kontruje ale vyšším točivým momentem, který dosahuje až 500 newtonmetrů (oproti 465 Nm) už od 1520 otáček za minutu, a logicky lepší trakcí při rozjezdech.
Tím ale šíře dynamického potenciálu nekončí. Pokud opomenu skutečně nepatrný turboefekt, řadová šestka funguje fantasticky. Zabírá téměř od volnoběhu, bez váhání táhne skoro lineárně až k sedmi tisícím otáčkám a pořád má dost síly ve spojení s téměř jakýmkoli převodem, aby vás tohle auto nepřestávalo v jakékoli situaci udivovat svou rychlostí a chutí hnát se pořád vpřed.
Sprinter s nadváhou
Menší kaňkou na jinak čistém štítu, pokud jde o ovladatelnost a jízdní vlastnosti, je ne zrovna muší váha. M140i s xDrive a automatem váží i bez řidiče přes jeden a půl tuny, tedy skoro o metrák více než stejné auto s manuálem roztáčejícím jen zadní kola, pravdou ale je, že se tento handicap zase tolik neprojevuje a má to hned několik důvodů.
Tím je jednak zmiňovaný vynikající motor se spoustou výkonu a pak je tady samozřejmě podvozek. Výtečným způsobem kombinuje tuhé zavěšení ve všech směrech s dostatečnou mírou poddajnosti adaptivních tlumičů, aby si hravě poradil s nerovnostmi i v kombinaci s velkými osmnáctipalcovými koly a zároveň neztrácel jistotu v zatáčkách.
Tomu přispívaly rovněž výtečné lepivé pneumatiky Michelin Pilot Super Sport, takže subjektivně byste mnichovskému hatchbacku hádali o sto až sto padesát kilo méně.
Špatně na tom M140i není ani v otázce spotřeby, i když trochu kecá. BMW říká, že tohle auto umí v kombinovaném provozu jezdit za 7,4 litru, reálně je ale o dost žíznivější. Za udávaných 7,4l/100 km vás sveze na okresce plynulými rychlostmi kolem devadesátky, běžným stylem však počítejte něco málo pod deset.
Pochopitelně nároky na benzín se začnou stupňovat s přibývající chutí zjistit, co tohle auto umí. Dejte si svou oblíbenou silnici za městem a pojede klidně za dvacet a více, svižnějším stylem si pak z nádrže vezme na každou stovku kolem čtrnácti litrů.
Manuál dostal červenou
V jedničce si tedy můžete užít šestiválec naposled, už tohle auto má ale jistá omezení vyplývající z nutnosti šetřit na komplikovanějších technických řešeních. Zatímco verzi s pohonem zadních kol můžete mít pořád i s manuální převodovkou, v případě varianty xDrive se musíte spokojit s automatem. Až na evidentně záměrné lehké cukání při odřazování nahoru pod plným plynem mu není co vyčítat, v jiných situacích o něm na palubě ani nebudete vědět. Je ale trochu škoda nemít tohle auto plně pod kontrolou i pomocí spojky.
Ačkoli zde pracuje systém pohonu všech kol, nedělá z jedničky sterilní, na čistou stopu zaměřený vůz. Permanentní rozdělování točivého momentu mezi nápravami a jednotlivými koly vám sice divoké průjezdy zatáčkami s plným kontra nedovolí, přesto si plynem směr zádě upravovat můžete. Na výjezdech s důrazně sešlápnutým pravým pedálem jasně cítíte snahu zadních kol pomoct vám zatočit, a přestože řízení je spíše tuhé než citlivé, přináší to za volantem značné uspokojení.
Nechci samozřejmě předjímat a začít teď spekulovat, jestli bude nástupce tohoto vozu stejně obratný a zábavný. Čtyřkolky, jako třeba ta ve Focusu RS či v dřívějších Lancerech EVO, jsou důkazem, že napříč uložený motor hravost automaticky nezkazí. BMW však není jen o xDrive.
Stejně jako kdysi verze 130i a M135i, je rovněž M140i jedním z nejlepších hatchbacků dneška. Se čtyřkolkou především efektivní, drtivě rychlé a skvěle ovladatelné. To možná bude i nástupce. Za pár let si ale povíme, jestli i tak charakterově čisté.
Druhý pohled BMW M140i klame tělem, je to dokonalý sleeper:• Nemá cenu to zdržovat. BMW M140i mě bavilo, i s pohonem všech kol a automatem. A nejde jen o to, že je brutálně rychlé. Tak třeba řadový šestiválec má skvělý a přirozený zvuk, což je dnes vzácné. V nízkých otáčkách zní klidně a sametově, jen naznačuje, že pod pravou nohou máte kopec výkonu.
• V těch vysokých se zase hezky rozeřve, ale ne moc, tak akorát, nepředvádí se. Jen hlásí, že má šest válců a je rád, když je řidič využije.
• Příjemné jsou jízdní vlastnosti. Řízení je sice trochu odtažité, ale hlavně díky skvělému podvozku i vyvážení hmotnosti můžeme mluvit o "řidičském" autě. Věřím, že s pohonem zadních kol a manuální převodovkou by byl dojem ještě lepší. Takovou M140i bych zvolil já.
• Akcelerace by možná nebyla tak drtivá, ale jednička s šestiválcem by i tak byla hodně rychlá. Přitom se na ni podívejte, řekli byste, že zrovna tenhle hatchback, který v červené barvě vypadá možná i jako "holčičí auto", dá stovku pod pět vteřin?
• I to je mi svým způsobem sympatické. Pod nenápadným zevnějškem, který až na dvě koncovky výfuku - umístěné dokonce v celkem normálním nárazníku - postrádá jakékoli sportovní výstřelky, se ukrývá 340 koní, což je na docela malý hatchback opravdu hodně. Jde o dokonalý sleeper.
• Jen škoda té ceny, základní M140i vyjde na 1 180 400 Kč. Obávám se, že tolik peněz za podobné auto (tedy kompaktní hatchback s poměrně malým kufrem a spíše skromným místem na zadních sedadlech) moc lidí nedá, bohužel. I když v BMW s tím asi počítají, M140i je prostě taková lahůdka pro nadšence. Jen doufám, že stejní nadšenci budou mít po čem sáhnout i v dalších letech.
Kompletní ceník najdete zde.| BMW M140i xDrive: Hodnocení a technické údaje |
| + | kultivovaný a výkonný řadový šestiválec |
| + | skvělá trakce i naladění čtyřkolky |
| + | jízdní vlastnosti a dynamika |
| - | s pohonem všech kol lze mít jen automat |
| - | poněkud odtažité řízení |
| - | méně místa na zadních sedadlech |
|
| motor | zážehový šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem |
| objem | 2998 cm3 |
| max. výkon | 250 kW (340 k) při 5500 ot/min |
| max. točivý moment | 500 Nm při 1520-4500 ot/min |
| převodovka | automatická, osmistupňová |
| max. rychlost | 250 km/h |
| zrychlení 0-100 km/h | 4,4 s |
| kombinovaná spotřeba | 7,4 l/100 km |
| délka | 4324 mm |
| šířka | 1765 mm |
| výška | 1411 mm |
| rozvor | 2690 mm |
| pohotovostní hmotnost | 1615 kg |
| zavazadlový prostor (min./max.) | 360/1200 l |
| cena od | 646 386 Kč (116i 5dv.) |
| cena testovaného vozu | 1 290 900 Kč |
