Nejen taxikáři budou spokojeni: Test dieselové verze nového Mercedesu třídy E

„Éčko“ se dá jednoznačně považovat za klasický model střední třídy, nebo také manažerský vůz. Tomu samozřejmě odpovídají také rozměry. Exempláře nejnovější generace s karosérií sedan se již přiblížily k pětimetrové délce na pouhých pět centimetrů.

V posledních verzích je téměř pravidlem, že nová verze třídy E je jakousi zmenšeninou vlajkové lodi, kterou je pro tohoto německé výrobce vozů v prémiovém segmentu třída S. A tak má také nový sedan podobnou boční siluetu jako právě „esko“ a do výbavy si od něho vypůjčil řadu zajímavých prvků. Například kliky vysunující se z hladkého okolního povrchu dveřních panelů nebo přístrojovou desku, ve které je kromě obrovského středového za příplatek ještě jeden speciální displej pro spolujezdce.

I ten, stejně jako spoustu detailů nového vozu, si můžete prohlédnout v komentované fotogalerii.Mezi technologické vychytávky patří třeba také ještě světlomety, které nejenže v noci skvěle osvětlují vozovku, ale navíc ještě umí na asfalt promítnout piktogram upozorňující na nějaké blížící se nebezpečí. Třeba sněhovou vločku, pokud hrozí námraza nebo siluetu pracovníka s lopatou u místa prací na silnici.

Elektronika instalovaná v útrobách auta umí opravdu hodně věcí. Napříkad, pokud si tuto funkci v menu aktivujete, vytvářet pulzující ambientní osvětlení podle rytmu hudby hrající z reproduktorů. Před desítkami let se tomu říkalo prostě „barevná hudba“. Krátkou chvíli při uvíznutí v koloně na dálnici si lze krátit také hraním přímo do softwaru infotainmentu nahraných her typu pexeso.

Digitální světovou premiéru tohoto vozu si můžete připomenout v následujícím videu:

Uprostřed palubní desky je pahrbek a v něm objektiv kamery. Hlavním jejím smyslem je sledování řidiče, zda se mu již únavou neklíží oči, ale lze ji využít i jinak. Třeba se díky ní můžete vyfotit a odeslat přátelům fotografii nebo se zapojit do firemní videokonference. A přežijete i hodně dlouhou poradu. Vpředu v autě jsou totiž naprosto skvělé přední sedačky. Vyzkoušel jsem je i při cestě na otočku mezi Prahou a Zlínem a po vystoupení v hlavním městě jsem se necítil ani trošku rozlámaný. A to ještě testovaný exemplář nebyl vybavený masážní funkcí, kterou lze získat za příplatek.

I vzadu se dá cestovat opravdu pohodlně. Lavice ve druhé řadě má dostatečně dlouhé sedáky a příjemně skloněné opěradlo. S prostorem pro kolena i hlavu nebudou mít problém ani lidé narostlí třeba na 190 centimetrů.

Velmi použitelný je také zavazadlový prostor. Líbí se mi hodnota objemu a na poměry sedanů i velký nakládací otvor a vnitřní výška. Na podlaze jsou dokonce oka pro ukotvení těžších věcí, lyžaři budou spokojeni také s možností prostrčit své vybavení do kabiny díky rozdělení zadních sedaček v poměru 40:20:40. Drobnosti lze dát pod podlahu.

Pro test jsem získal motorizaci, která i přes stále klesající zájem o dieselové agregáty zaznamená nepochybně velmi solidní prodejní čísla. Šlo o 220d, což je označení pro čtyřválcový dvoulitrový turbodiesel. Nafta se dále dá tankovat do šestiválcového třílitrového 450d, případně do dieselového plug-in hybridu.

Zmíněný čtyřválec může být spojený také s pohonem všech kol, já jsem však usedal za volant exempláře, kde se točivý moment motoru přenášel výhradně na zadní kola. Motor je logicky spojený výhradně s devítistupňovou a sametově hladce řadicí převodovkou. Její páka se jako u všech jiných Mercedesů nalézá na sloupku volantu, na středovém tunelu tedy není žádný ovládací prvek, slouží jen jako úložný prostor. Navíc se vše dá zakrýt.

Tlačítkům již v novém „éčku“ odzvonilo. Třeba i klimatizaci, pokud se nechcete dohadovat s hlasovou asistentkou, musíte nastavovat pomocí tlapkání na hlavním displeji. Pod ním je jen drobná a opět dotyková lišta s ikonkami pro přístup k nejdůležitějším funkcím auta. Hodně věcí naštěstí lze ovládat na celkem čtyřech ramínkách na volantu.

Jízdní pohodlí v novém Mercedesu E rozhodně nezaostává za očekáváním. Odpružení využívající výhod adaptivních tlumičů zvládá i při dosti svižném tempu jízdy na všech typech silnic vyrovnat téměř všechny typy nerovností a žádné důvody ke stížnostem jsem nemohl mít ani při prověřování účinku brzd nebo nastavení posilovače řízení.

Jen klapot nezahřátého turbodieselu by mohl být o něco lépe odfiltrován, aby skrze motorovou přepážku neprostupoval s takovým množstvím decibelů. Po několika kilometrech jízdy ale tento jev zmizel.

Naprosto fenomenální byl u testovaného vozu dojezd. I díky příplatkové zvětšené nádrži se dá při běžném stylu jízdy na jedno natankování ujet třináct i čtrnáct set kilometrů. Když jsem totiž ukončil svoji cca šest stovek kilometrů cestu do Zlína a zpět, měl jsem ještě podle palubního počítače dost paliva, abych ji absolvoval ještě jednou. Dlouhodobá spotřeba určitě nepřekročí šest litrů a obvykle nebudete moc daleko od pětilitrové hodnoty.

Karosérie: pětimístný čtyřdveřový sedan

Motory/Spotřeba: Zážehový přeplňovaný čtyřválec 2,0/204koní - 6,4 litru, zážehový přeplňovaný zážehový přeplňovaný šestiválec 381 - 7,6 litru, vznětový přeplňovaný čtyřválec 2,0/ 197 koní- 4,8 litru, vznětový přeplňovaný šestiválec 3,0/367 koní- 5,8 litru, plug-in hybridy 313-380 koní – 0,5-0,6 litru

Převodovka: devítistupňová automatická

Vnější rozměry: 4949x 1880x1480 mm

Rozvor: 2961 mm

Zavazadlový prostor: 540 l

Max. rychlost: 238-250 km/hod

Zrychlení: 4,5-7,6 s

Ceny: od 1 519 760 Kč