TEST: Ojetý Ford Fusion je spolehlivé auto pro nenáročné řidiče

Ford Fusion, vyráběný v letech 2002 až 2012, lze považovat za předchůdce (nebo dokonce jednoho z prvních) dnes tak oblíbených malých crossoverů. Jako technický základ mu posloužil model Fiesta, Fusion však dostal vyšší karoserii, větší světlou výšku a vzdušnější interiér. 

Vzhled přitom neoplývá nápaditostí, Ford vsadil na jednoduchý a účelný design s hranatou karoserií. A podobně strohé je auto i uvnitř, takže interiér nabídne jednoduchou a přehlednou palubní desku bez výstřelků. V malém dostupném voze samozřejmě nelze očekávat luxusní kabinu a zcela dokonalé zpracování, Fusion není výjimkou.

Vnitřek tvoří většinou tvrdé plasty, které mohou po letech občas zlobit skřípáním či provrzáváním. Platí to zejména pro vozy do roku výroby 2005. V tomto roce Fusion prodělal facelift, který je v interiéru vidět i znát. Jistá strohost mu však zůstala i poté.

Hranatá a vysoká karoserie už na první pohled prozrazuje některé silné stránky auta. Například se do něj hezky nastupuje, někomu pak může vyhovovat vyšší pozice za volantem. Velká okna zase zajišťují skvělý výhled do všech stran a pravidelný tvar vozu podstatně usnadňuje parkování - díky němu se totiž brzy "naučíte" rozměry a celé auto tak snadno "dostanete do oka".



Škoda, že Ford Fusion nevybavil lepšími sedadly, sedáky jsou docela krátké a opěradla postrádají boční vedení. Sluší se také připomenout, že vůz má pouze výškově nastavitelný volant, kvůli němuž vyšší šoféři musejí řídit ve vzpřímené poloze.

A silné stránky? Kromě zmíněného rozhledu mezi ně patří docela bohatá výbava. Při hledání ojetého Fusionu totiž často narazíte na kusy s palubním počítačem, centrálním zamykáním nebo klimatizací. Dokonce lze najít i vozy s vyhřívaným čelním sklem. 

Parádní je také vnitřní prostor. Fordu se povedlo na poměrně malých základech (délka činí 4020 milimetrů, šířka 1710 mm a rozvor dosahuje 2490 mm) postavit překvapivě prostorné auto. Těžit z toho mohou cestující na zadních sedadlech, kde je opravdu dostatek místa pro nohy i nad hlavou a díky tentokrát povedeným sedačkám také slušný komfort.

Fusion má navíc skvěle využitelný zavazadelník. Základní objem činí velice slušných 337 litrů, ale tohle číslo nevystihne všechnu praktičnost. Kufr má pravidelný tvar a především nízkou nakládací hranu. Přepravní kapacitu samozřejmě zvýší sklopená zadní opěradla (pak je k dispozici až 1175 litrů). A komu je i tohle málo, může ještě sklopit opěradalo sedadla předního spolujezdce. Do auta se pak vejdou i více než dva metry dlouhé předměty.

V nabídce ojetých Fusionů nejčastěji narazíte na vozy s benzinovým čtyřválcem o objemu 1,4 litru s výkonem 80 koní (58 kW). Ford nabízel také silnější jedna-šestku (74 kW/101 k) a dva diesely: 1.4 TDCi (50 kW/68 k) a 1.6 TDCi (66 kW/90 k), tyto motorizace jsou ale poměrně vzácné. 

"Motory jsou považovány za velmi povedené, to platí zejména pro benzínové jednotky. Ideální volbou je nejvíce rozšířená čtrnáctistovka nebo vzácnější jedna-šestka. Dieselů se v Česku prodalo málo, pod kapotou malého auta s ohledem na vyšší servisní rizika mnoho smyslu nedávají - byť menší z nich je považován za povedený a spolehlivý motor," říká Jindřich Topol, regionální manažer výkupu největšího tuzemského autobazaru AAA Auto.



Už při pohledu na parametry nejrozšířenějšího agregátu je jasné, že nelze očekávat dechberoucí dynamiku. Nové auto s ním zrychlilo z klidu na stovku za 14 sekund a dokázalo jet maximální rychlostí 163 km/h.

Na běžné cestování po městě a okreskách však jeho schopnosti dostačují. Ale pokud od něj přece jen potřebujete razantnější zrychlení, musíte ho dostat do otáček, držet ho nekompromisně pod krkem. Dynamice naštěstí trochu pomáhá dobře poskládaný pětistupňový manuál s kratšími převody.

Na druhou stranu kvůli tomu motor při dálniční stotřicítce točí na pětku skoro čtyři tisíce otáček, takže je hlučný a samozřejmě o něco žíznivější. V tu chvíli se spotřeba pohybuje okolo 8 až 9 l/100 km.

Celkově je ale apetit malé čtrnáctistovky slušný, dá se s ní dlouhodobě jezdit za nějakých 7 litrů. Majitelé si na této pohonné jednotce ale nejvíc cení spolehlivost. Je to totiž opravdu držák.

A zdá se, že odolný je i zbytek auta. "Po stránce spolehlivosti jde o mechanicky robustní auto bez výraznějších technických slabin, ani s korozí nemá na rozdíl od starších fordů nijak zásadní potíže. Výhodou je i levný autorizovaný servis a náhradní díly, a tak i bazarovým kusům lze dopřávat značkovou péči, o čemž svědčí převaha nabízených vozů s poctivě vedenými servisními záznamy," popisuje Topol.



I přes zjevnou spolehlivost, kterou potvrzují zkušenosti vlastníků, má Fusion také několik bolestí. Poměrně často například zatéká do zadních světlometů, což způsobuje oxidaci odrazové plochy a kontaktů, dále prý občas praskají plastové části výdechů ventilace, uvolňuje se maska chladiče a zcela spolehnout se nedá ani na celkovou kvalitu zpracování - například u některých dílů sedadel, plastových lišt či metalických laků.

Podle Jindřicha Topola z AAA Auto je také běžným jevem chrastící převodovka. "Může to vyvolat dojem, že se blíží její smrt. Ve skutečnosti však nejde o vadu, ale spíš o vlastnost, která na funkci nemá vliv. Nicméně občas se lze setkat s opotřebenou synchronizací na druhém převodovém stupni," říká.

Obecně lze ale konstatovat, že když už Fusion zlobí, většinou jsou za tím drobnosti, které ale auto z provozu neodstaví.

A jak vlastně takový Fusion jezdí? O výkonu benzinové čtrnáctistovky už byla řeč, její limity je však třeba mít neustále na paměti. Zvlášť s naloženým autem si musíte každé předjetí důkladně rozmyslet a naplánovat.

Celkem povedený je podvozek, který nabízí jistotu i dostatek komfortu. Kvůli vyšší karoserii se vůz pochopitelně v zatáčkách více naklání, ale nejde o nic strašidelného. Auto je také poměrně náchylné na boční vítr a ve vyšších rychlostech o sobě dává vědět i aerodynamický hluk.



V obloucích se však Fusion dokáže statečně držet stopy a také je hezky čitelný a nezáludný, takže dokáže nenuceně upozornit na přicházející nedotáčivost či jiné možné potíže.

Stejně stará Fiesta jistě nabídne hbitější projev, ale ani Fusion nejezdí zle. Nadšence neohromí, ale nenáročný řidič se na něj může spolehnout.

Ford Fusion z pohledu prodejce Silná poptávka přetrvává:
• "Za volantem Fusionu většinou brány autobazaru opouští ten, kdo přišel hledat auto s rozumnými provozními a servisními náklady, dostatečným vnitřním prostorem, solidními jízdními vlastnostmi a střízlivým designem.
• Na trhu je v současné době velmi pestrý výběr ojetin s českým původem, a to především díky výrazné marketingové podpoře českého zastoupení Fordu v době největší slávy modelu. Takový prodejní úspěch, jaký tento model díky různým akčním slevám zaznamenal v Česku, totiž neměl obdoby nikde jinde v Evropě.
• Kdo z nějakého důvodu nechtěl Fabii, koupil si ve většině případů právě Fusion. A silná poptávka přetrvává i po letech v bazarech, Fusion dlouhodobě patří mezi 10 nejprodávanějších modelů v daném segmentu. Nejlevnější ojetinu lze dnes pořídit již za 50 tisíc, zachovalé pětileté exempláře z konce výroby se pohybují okolo 150 tisíc."