TEST: Láska nebo nic. Bláznivý Cactus si koupíte proto, že ho prostě musíte mít

Stanislav Švarc - 10. 10. 2014

Cactus je opravdu designový unikát. Je odvážný dokonce i na samotný Citroën, který v současnosti vyrábí několik podivuhodných aut. Třeba C4 Picasso.

+ 34

Nejnovější počin francouzské automobilky vypadá trochu jako hračka. Nechybí mu odvaha a lidé se za ním otáčejí. Zaujme třeba zakulacená příď s netradičně řešenými světlomety.

Úzké "lampy" připomínající díky umístění nad hlavními světly obočí už známe i z jiných Citroënů. Cactusu vyloženě sluší.

Horní světla tvoří LED diody pro denní svícení, pod nimi jsou tlumená a dálková světla a úplně dole příplatkové mlhovky s funkcí přisvětlování do zatáčky.

Při pohledu zezadu už auto vyhlíží "normálněji". Tedy až na výrazný plastový pruh kolem světel a na víku zavazadelníku.

Na fotkách Cactus působí poměrně mohutným dojmem. A ani naživo nevypadá malý. Přitom je o něco menší než Volkswagen Golf. Dojem totiž zkresluje zvýšený podvozek a štědré oplastování. Díky tomu se Cactus tváří trochu jako SUV.

Auto opticky zvětšují také velká kola, krátké převisy nebo příplatkové střešní nosiče.

I když lišty vypadají dobře, jsou opravdu jen na parádu. Jinak nepůsobí zrovna odolně.

V souvislosti s Cactusem se nejčastěji mluví o chráničích karoserie. Výrobce tomuto zvláštnímu prvku říká Airbump.

Jde o vzduchové polštářky umístěné pod pružným plastem a najdeme je na bocích. Mají chránit karoserii před různými ťukanci - třeba od dveří vedle stojícího vozu.

Chrániče vydrží opravdu dost a po nárazu na nich není vidět ani škrábnutí. Ale nejsou samozřejmě všemocné. A když už si je poškodíte, dají se snadno vyměnit za nové. Je možná škoda, že nezasahují až úplně k blatníkům.

Termoplastický polyuretan chrání i další části karoserie, tentokrát už ale chybí vzduchové kapsle. Plastovou vrstvu najdeme kolem předních i zadních světel.

Tady se ochranný pruh hodí jako ochrana před škrábanci, například od nákupního vozíku. Ale také jde o netradiční designový prvek.

Citroën se vyřádil také v interiéru. Platí tu to samé, co v případě vnějšího vzhledu: nic podobného u jiného vozu nenajdete.

Palubní deska je minimalisticky pojatá a vystačí si jen s několika tlačítky.

Tlačítka jsou umístěna pod sedmipalcovým dotykovým displejem. Právě přes něj se ovládá většina funkcí - třeba i klimatizace. Ovládání je intuitivní, rozhraní by ale mohlo být o fous rychlejší.

Druhý displej pak nahradil klasické analogové budíky. Potřebné informace zobrazuje přehledně a čitelně, chybí mu však otáčkoměr. Podle mě zbytečně, na obrazovku by se jistě vešel. Například místo ukazatele, který radí, kdy správně zařadit vyšší stupeň.

I když je interiér jednoduchý (Citroën tvrdí, že chtěl auto zbavit všeho nadbytečného), neznamená to, že by byl nudný. Naopak. Je nápaditý a alespoň mně se moc líbí. Pěkně vypadá třeba přihrádka před spolujezdcem, která připomíná cestovní zavazadlo.

Otevírá se nahoru a nabízí docela dost odkládacího prostoru. Netradičně pojatá schránka si vyžádala přesunutí airbagu pod čalounění stropu. A bohužel kvůli ní chybí také výdech klimatizace. Spolujezdci tak musí stačit ventilátor na středovém panelu.

Hezkým detailem je také použité (příplatkové) čalounění z hrubé látky. Sedadla jsou pak docela měkká, široká a pohodlná. O sportovnosti nemůže být řeč.

Líbí se mi také madla dveří. Jsou z kůže a opět připomínají cestovní zavazadlo.

Dojem bohužel trochu kazí tvrdý a lacině vyhlížející plast ve výplních dveří.

V kabině je obecně dostatek místa, i na zadní sedadla se v pohodě posadí dva dospělí. A ani tři by výrazně netrpěli.

Nebudou si však moci otevřít okno. Stáhnout se totiž dají jen ta přední, zadní jsou pouze výklopná.

Citroën tak údajně chtěl ušetřit hmotnost, použité řešení uspořilo 11 kilogramů.

Ze stejného důvodu chybí roleta příplatkové panoramatické střechy. Před sluncem a horkem v kabině má chránit speciální fólie. Tím se podařilo ušetřit 6 kilogramů.

Potěší spousta odkládacích přihrádek. Kapsy v zadních dveřích například snadno pojmou dvoulitrovou láhev. Mimochodem, zadní dveře postrádají klasická madla, k zavírání slouží pouze výřez v plastové výplní.

Kufr má základní objem 358 litrů a pravidelný tvar. Jeho využitelnost bohužel trochu omezuje vysoká nakládací hrana - je ve výšce 810 milimetrů.

Po sklopení zadní lavice vznikne prostor o objemu 1170 litrů. Opěradlo však vytvoří schod. Víc mi ale vadí, že zadní lavice není dělená, musíte ji tedy sklopit celou. Třeba pro mladou rodinu může jít o dost limitující vlastnost.

Citroënu se nakonec i díky uvedeným řešením povedlo vytvořit opravdu lehké auto. Na pohled byste mu rozhodně netipli hmotnost jen lehce přesahující jednu tunu.

Testované provedení poháněl benzinový atmosférický tříválec o objemu 1,2 litru. Poskytuje výkon 82 koní a nelze od něj čekat zázraky. V nízkých otáčkách pracuje docela tiše a klidně, při větší zátěži o sobě dává vědět charakteristickým vrčením.

Víc mi ale vadilo podivné chování spojky, která zabírá hodně nahoře. Při rozjezdech do kopce jsem si občas připadal jako v autoškole: motor řval, ale já couval. Anebo mi to rovnou "chcíplo". K charakteru auta se hodí uvolněné a lehké řízení.

Tříválec od řidiče vyžaduje spolupráci a občas je potřeba podřadit a vyhnat jej do otáček - třeba při předjíždění. V tom případě se ujistěte, že před sebou opravdu máte dostatečně volnou silnici. Cactus s tímto motorem fakt není žádný atlet.

Citroënu maximálně vyhovuje klidná jízda, nejlépe se tříválec cítí při městském popojíždění. Motor si hezky rozumí s dobře odstupňovanou pětistupňovou převodovkou. Ta by však mohla mít přesněji vymezené dráhy.

Jinak se Cactus řídí docela příjemně. Je pohodlný, trochu houpavý, přitom překvapivě agilní a do zatáček se nemusí nutit. Jednodušší konstrukce podvozku se projevuje občasným odskakováním na větších nerovnostech. Spotřeba se pohybuje mezi 5,5 - 8 litry.

Cactus ale není auto, které si někdo koupí kvůli tomu, jak jezdí. Jeho síla spočívá v emocích, které vyvolává. Buď se zamilujete a musíte ho mít, nebo ne. Tady jde rozum trochu stranou. Škoda, že Citroën nevychází zájemcům blíž zajímavější cenou.

Základní provedení totiž stojí 329 900 korun, což je docela hodně. Zvlášť když není ani kdovíjak vybavené. Testovaný vůz ve výbavě Shine s několika příplatky (zadní kamera, automatické parkování, panoramatická střecha a další) se cenou blížil půl milionu.

Citroën C4 Cactus. Stanislav Švarc

Naše téma

V souvislosti s Citroënem C4 Cactus se samozřejmě nejvíc mluví o chráničích, které mají zamezit poškození některých částí karoserie. Výrobce těmto prvkům říká Airbump a jde v podstatě o vzduchové kapsle pod vrstvou termoplastického polyuretanu.

Tyto kusy plastu mají i estetickou roli, jsou totiž k dispozici ve čtyřech barevných odstínech, díky čemuž rozšiřují v kombinaci s deseti odstíny karoserie a třemi variantami barevného provedení interiéru možnosti individualizace vozu.

Prvky Airbump ale nejsou to jediné, čím vůz zaujme. "Kaktus" nabízí řadu dalších unikátních prvků. Některé se povedly, jiné už méně. A protože je těch extravagancí tolik, místo klasického testu jsem tentokrát sáhl po názornějším "fototestu" - tedy rozsáhlé fotogalerii s adresnými popisky, aby vám neunikl žádný důležitý detail. Popisek najdete vždy pod příslušným obrázkem.

Kompletní ceník vozu si můžete prohlédnout zde.

Citroën C4 Cactus: Hodnocení a technické údaje
+	originální vzhled
+	příjemný interiér
+	pohodlný podvozek
-	nedělené opěradlo zadních sedadel
-	dýchavičný motor
-	zadní okna se nedají otevřít

motor	zážehový tříválec
objem	1199 ccm
max. výkon	60 kW (82 k) při 5750 ot/min
max. točivý moment	118 N.m při 2750 ot/min
max. rychlost	171 km/h
zrychlení 0 - 100 km/h	12,9 s
kombinovaná spotřeba	4,6 l/100 km
cena testovaného vozu	469 900 Kč