Test odlepování dálničních známek: Jde lépe česká, rakouská nebo slovinská?

Nalepit novou dálniční známku obvykle nebývá moc velký problém. Jsou sice vozy, ve kterých je k dolnímu rohu čelního skla na straně u spolujezdce obtížnější přístup, ale většinou si s tím každý poradí. Jiné to ovšem bývá s odlepováním starých kupónů. Vyzkoušeli jsme při této práci několik nástrojů. Zároveň jsme také porovnali, zda je snazší práce s kupónem opravňujícím k jízdě po českých nebo s tím, který platí v Rakousku, či ve Slovinsku.

Nejprve jsme odstranili kupón z čelního skla promrzlé Škody Fabia první generace. V jejím případě jsme vloni při nalepování žádné triky (píšeme o nich níže) nepoužili. Ze zkušeností jsme tedy věděli, že nás nečeká zrovna snadný úkol.

Už předem nám bylo jasno, že odlepování by šlo s vysokou pravděpodobněji snáze, pokud bychom čelní sklo zahřáli. A to například při delší jízdě se zapnutým topením nebo odstavením auta v garáži, kde je přece jen větší teplota než venku (teploměr v dané chvíli ukazoval mínus tři stupně Celsia). Jenže, vycházeli jsme z předpokladu, že velká část motoristů prostě 1. února těsně před ojezdem na delší služební cestu s využitím dálnice zjistí, že má ještě starý kupón. Rychle tedy zamíří na první benzinku, koupí známku a vzápětí se pustí do ostraňování té staré.

Abychom tuto situaci věrně nasimulovali, využili jsme k odstraňování známky věci, které jsme našli v autě. Tedy plastovou škrabku na led, kapesní nůž a v přihrádce spolujezdce zapomenutý levný kobercový nůž s odlamovacími částmi čepele.

Zajímalo nás také, jak dlouho tato "operace" potrvá. Proto jsme před začátkem odlepování spustili stopky. Z ohleduplnosti k čelnímu sklu jsme začali plastovou škrabkou. Zprvu to vypadalo nadějně. Jenže, po odchlípnutí růžku se podařilo odtrhnout jen menší část známky a na zbytek již byla škrabka krátká.

Šanci proto dostal kapesní nožík. S jeho pomocí jsme odstranili téměř celou oranžovou část známky, ale shodou okolností zůstala nadále ke sklu pevně přichycena část s vepsanou registrační značkou. Tu dokázal seškrábat až kobercový nůž. Po dvou minutách a padesáti sekundách bylo sklo čisté a připravené k nalepení nové známky.



Hned vedle jsme měli zaparkovaný Mercedes Viano, na jehož čelním skle zůstaly z loňských cest hned tři známky: česká, rakouská a slovinská. Předpokládali jsme, že tentokrát bychom za zmíněné necelé tři minuty mohli odstranit všechny tři známky, protože jeho majitel nové kupóny zásadně před nalepením nejprve otře o kalhoty. Tím na lepidlo přilnou vlákna, známka drží na skle méně a lze ji obvykle odstranit vcelku.

Tak to skutečně bylo v případě české a rakouské známky. Stačil nehet a vždy kolem dvaceti sekund času. Jenže Slovinci zřejmě používají nějaké speciální lepidlo, takže ani "kalhotová" procedura nepomohla. Známku jsme nakonec ze skla drásali kobercovým nožíkem přes čtyři minuty a ještě jsme zbytky lepidla museli odstranit pomocí plastové škrabky. Na to, jak to vypadalo přesně, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Protože nemáme patent na rozum, udělali jsme také malou anketu na facebooku. V té nám lidé radili, abychom před odstraňováním sklo ohřáli například fénem (zavrhli jsme kvůli možnému riziku prasknutí skla). Důležitější je ovšem prevence, tedy příprava známky na odlepení již při její instalaci.

"Zkuste ji lehce namazat lepivou část malou vrstvu indulony, pomáhá také otěr o flanelový hadřík nebo džíny," poradili nám zkušení. Zřejmě nejpropracovanější způsob je využití ochranné fólie na displej mobilního telefonu, která je předem ostříhnutá na rozměr známky," dozvěděli jsme se.

I když se pro žádný z těchto popsaných způsobů nerozhodnete, vyplatí se každopádně přilepenou známku nepřitlačovat a ponechat jeden z růžků odchlípnutý.