Test ojetiny: Desetiletý Mercedes ML zlevnil na šestinu. Půvab si ale zachoval

Šlo o slabší z dvojice naftových agregátů. Ještě totiž byl k mání čtyřlitrový osmiválec. Kromě dieselů byla samozřejmě k dispozici i řada zážehových motorů. Mezi nimi i osmiválce s objemy mezi 5 – 6,2 litry. AMG má zrychlení z 0-100 km/h za 5 s. a bylo by schopné ujet i některým supersportům z konce 80. let, tedy pokud by samozřejmě silnice vedla převážně rovně..

Druhá generace „emela“ se vyráběla v letech 2006 – 2011, nejstarší kusy, které mají najeto 250 – 300 tis. kilometrů se dají pořídit i za cenu okolo 200 tisíc korun. Produkce pochází výhradně z Vance v americké Alabamě. A tak byl i facelift představen na Auto Show v New Yorku v březnu 2008.

O rok později, přesněji na Apríla 2009 byla výhradně pro americký trh připraveno hybridní ML. Díky existenci hybridu, a také díky sportovní variantě AMG mělo ML dokonce tři velikosti. Zatímco námi testovaná verze má na délku 4,788 metru, AMG má 4,821 a hybrid 4,780 metru. Hybridní verze je s 1,976 m nejširší, prostřední je AMG s 1,951 m. A my jsme řídili nejužší variantu s 1,910 metry. Zavazadlový prostor má 500 litrů. To je ale zrovna deviza, kvůli které si zánovní, ale přesto stále trochu reprezentativní ML s trojcípou hvězdou na chladiči asi nikdo nepořídí. 

Zatímco první generace ML, o jejíž produkci se možná díky počínající vlně zájmu o SUV starala také rakouská Magna, měla ještě řadící páku i v případě automatu umístěnou na středovém tunelu, my jsme volič automatické převodovky objevili pod volantem. Páčka velikosti té, která běžně slouží k ovládání směrových světel, se dá snadno ovládat i malíčkem.



Pozoruhodné je, že  velký, těžký a výkonný vůz je také velice snadno ovladatelný. Hodně se ale myslelo na komfort. Na středovém tunelu je dvojice výrazných madel a uprostřed najdeme dva podsvícené držáky nápojů velikosti XXL.

Konstruktéři v Daimleru vůbec milovníkům opulentních SUV připravili podmínky pro důstojné občerstvení. A na dietě není ani většina – zejména osmiválcových motorizací „emela“. Například šestilitrové AMG má udávanou kombinovanou spotřebu 16,5 litrů benzínu. A ve městě je to dokonce 21,1 litrů! U „našeho“ třílitrového TDI se spotřeba pohybovala okolo 12 litrů nafty na 100 kilometrů. Tu je možné díky ekonomickému stylu jízdy ještě o něco snížit, nicméně milovník ekonomiky provozu by se výběrem Mercedesu ML do černého rozhodně netrefil. Na spotřebě se podepisuje kromě hmotnosti, pohonu všech kol 4MATIC i třeba vyšší součinitel odporu vzduchu vysokého vozu nebo větší valivý odpor 17palcových širokých kol.

Přednosti prémiového SUV jsou jinde než ve spotřebě či zmíněné velikosti zavazadlového prostoru. V první řadě se nejedná o SUV, které by hned po ujetí pár desítek metrů v terénu chytlo někde „břichem“ o kámen. I když nejde o offroad, vůz má hydropneumatické odpružení a stejně jako u některých citroenů (poslední bylo C5) je možné regulovat světlou výšku vozu. Ale zatímco u citroenů hydraulický systém většinou poháněl podtlak motoru, ML má pro tento účel samostatný, elektrický kompresor. K dispozici jsou různé režimy podvozku – kromě vysoké světlé výšky se dá nastavit i „sport“ a „komfort“. Pro jízdu v terénu jsou tu elektronické asistenty jako například ten pro jízdu z kopce.



„Na svezení a komfort jízdy se jedná o vůz, který se nedá moc srovnávat s něčím levnějším. Je to přece jen Mercedes, ale na druhou stranu člověk si za to pohodlí musí něco zaplatit. S vyššími náklady na provoz se proto musí nutně počítat. Místo klasických pružin odpružení slouží měchy a může se například pokazit kompresor, který celý systém pohání. Tentýž princip odpružení ale najdeme například i v Audi Q7,“ říká Martin Hofmann provozující malý autoservis v pražské Malešické ulici a pouští se do výčtu výhod a nevýhod testované vznětové motorizace „Tento vidlicový šestiválec naprosto ideální není. A to hlavně kvůli nákladům na jeho servisování. Protože i veškeré práce trvají poměrně dlouho. U stejného motoru jsem nedávno měnil olejový chladič, tedy výměník tepla voda-olej. Jenže ten je umístěn až na spodní části véčkového bloku. A kvůli tomu je nutné odstrojit celý vršek včetně sání na hlavách. V podstatě z motoru musí dolů úplně vše kvůli jinak banálnímu servisnímu zásahu – nakonec se totiž ukázalo, že je prasklé jen jedno těsnění.“

Když už Mercedes ML, Hofmann by raději volil benzínovou variantu, u které je ale zase nutné počítat s vyššími výdaji kvůli spotřebě: „Kdo by ale chtěl přece jen ušetřit a pouštěl se do přestavby na plyn, tak bych ani toto nedoporučoval. Je nutné si uvědomit, že i benzin přeci jen trochu maže - domazává, kdežto plyn je suchý. Proto pak trpí například různé dříky ventilů atp. A namísto očekávané úspory může přijít obrovské zklamání. 

Na servisování je ale možné ušetřit díky možnosti obstarat na ML díly z takzvané druhovýroby: „Dnes už i tam najdeme adekvátní kvalitu. Často se dokonce může jednat o díly od stejných výrobců, kteří dodávají pro prvovýrobu. Tím mám na mysli například tlumiče Sachs. Ty najdeme i na mnohých nových vozech. A na trhu jsou pak v podstatě dva stejné výrobky, ale značkou Mercedes je opatřen jen jeden.“

Servisman věří, že zapůjčený vůz bude i novému majiteli dobře sloužit: „I když hodně samozřejmě záleží, jaké péče se auto dočkalo v minulosti a jak se o něj bude starat nový majitel.“ Při ujetí několika desítek kilometrů se přitom u testovaného ML neprojevily žádné problémy. Zanedbané péči v minulosti nic nenasvědčovalo.

Popis stavu interiéru a výbavy najdete v následující fotogalerii: