TEST: Opel Cascada je skvělý kabriolet s překvapivou cenovkou

To ostatně dokládá i skutečnost, že v Evropě mají už tradičně nejraději kabriolety Britové. A ti, jak známo, si přes rok příliš slunečných dnů neužijí. Ale když už, chtějí si je zřejmě maximálně vychutnat. Pro podobně uvažující řidiče a řidičky je určen i Opel Cascada.

Kabriolety jsou samozřejmě hodně o image a designu. Opel proto těmto oblastem věnoval velkou péči a na vzhledu je to vidět. Cascada jako by si brala to nejlepší ze všech ostatních Opelů: přední část kombinuje prvky Astry a Insignie, široký a přikrčený postoj můžeme vidět u kupé GTC. Zadní partie jsou úplně nové - a rozhodně vypadají zajímavě. Při pohledu ze strany auto zaujme dynamickou siluetou, výrazně skloněným předním sklem a úzkými bočními okny. Mně se Cascada moc líbí, nebojím se ji zařadit mezi nejpohlednější kabriolety na trhu.



Plátěnou střechu lze ovládat dvěma způsoby: Buď tlačítkem na středovém panelu, v tom případě tak můžete činit dokonce i za jízdy, do rychlosti 50 km/h, nebo prostřednictvím klíče dálkového ovládání. Jediné, na co si ale musíte dávat při manipulaci se střechou pozor, je prostor nad vámi. Cascada totiž potřebuje na výšku 2103 mm. Pro zajímavost, Opel nabízí střechu ve třech barevných provedeních.

Důležitý, možná ještě důležitější než u běžných automobilů, je u otevřených vozů interiér. V případě "uklizené" střechy vám totiž do auta každý vidí. Opel se naštěstí nemá za co stydět, jeho kabina vypadá hodně slušně, použité materiály působí kvalitně a hodnotně, stejně jako zpracovaní. Pochválit musím fantastická přední sedadla.

Někoho, kdo neměl možnost svézt se v některém z nových Opelů, může polekat tlačítky a ovladači bohatě posázený, až chaoticky vypadající středový panel. Ale po chvilce "studia" si na něj musí každý zvyknout.



Německý výrobce tvrdí, že Cascada je čtyřmístným vozidlem. A v podstatě říká pravdu, jen si musíte dopředu rozmyslet zasedací pořádek, dva dlouhány za sebe neposadíte - tomu vzadu bude chybět prostor na nohy. Moc místa pak není ani nad hlavou. Přemýšlet budete muset i v případě, že se rozhodnete vyrazit na několikadenní cestu. Prostor pro zavazadla je totiž, jak už to u kabrioletů bývá, komprimisní. Se střechou je k dispozici slušných 350 litrů, ale když ji sklopíte, změnší se objem kufru na 280 litrů. Navíc nemá zrovna praktický tvar a hodí se hlavně pro převoz "placatých" zavazadel.

Opel pro Cascadu zatím nabízí pět motorizací, testovaný vůz poháněla nejsilnější dustupná benzinová jednotka. Turbodmychadlem přeplňovaná šestnáctistovka produkuje slušný výkon 170 koní, točivý moment dosahuje hodnoty až 280 N.m.



Motor se chová poměrně kultivovaně a fantastická je především jeho pružnost, díky níž se auto zvládne plynule pohybovat i v hodně nízkých otáčkách - a dokonce z nich i bez vibrací a nutnosti podřazovat zrychlit. Pocitově mi však čtyřválec připadal slabší, nehádal bych ho na 170 koní. Ne, že by nejel, v běžném provozu jeho dynamika v pohodě stačí, ale působil na mě tak nějak vlažně a letargicky.

Na vině bude jistě i vysoká hmotnost (přes 1650 kilogramů bez posádky), obvyklá vlastnost velkých kabrioletů. Ta se samozřejmě odráží i ve spotřebě a částečně i v chování na silnici.

Výrobce u testovaného provedení udává kombinovanou spotřebu 6,3 l/100 km, ale té jsem se během testu ani nepřiblížil a i s klidnou nohou jsem jezdil za nějakých 8 litrů. 

Mnohem lépe si Cascada vede v oblasti jízdních vlastností. Vyšší hmotnost je sice znát, ale situaci do velké míry zachraňuje skvělý podvozek (ostatně přední náprava pochází ze sportovní Insignie OPC), který auto podrží i v relativně rychlých zatáčkách. Přesto otevřený Opel není žádný atlet, mnohem víc mu svědčí role pohodového a pohodlného křižníku s nebem nad hlavou.

Právě úroveň komfortu pro mě byla asi největším překvapením. Kabriolety kvůli menší tuhosti karoserie mají obecně problémy s nerovnostmi - v kabině se zpravidla ozývá vrzání, jsou cítit různé vibrace a podobně. Ale v Cascadě se neděje téměř nic. A přestože stála na devatenáctipalcových kolech, dokázala posádce zajistit obdivuhodnou úroveň pohodlí, ticha a klidu. Příjemná je Cascada i bez střechy, do rychlosti 90 km/h se dá jet bez deflektoru i se staženými okny, pak už je přece jen lepší je vytáhnout, míra hluku a větru v kabině se výrazně sníží.



Řízení odpovídá současným standardům, postrádá tedy výraznější zpětnou vazbu. U podobného automobilu to ale nevadí. Řazení je podobné jako u ostatních Opelů - tedy trochu tuhé, především pětka občas vyžadovala hodně síly.

Jak je vidět, Opelu se povedlo vytvořit opravdu povedený kabriolet, který může s několika příplatkovými prvky výbavy drze pošilhávat po přívlastku "prémiový". Přitom nemá "prémiovou cenovku", v základním - přesto bohatě vybaveném - provedení s přeplňovanou čtrnáctistovkou (120 koní) stojí 599 900 korun. Testované auto, nacpané všemožnými příplatky, stojí přesně 833 800 korun a to fakt není špatná nabídka.

Navíc už brzy bude zřejmě vyřešen i problém s "vlažným" motorem, Opel totiž na podzim nasadí novou verzi jednotky 1.6 SIDI s výkonem rovných 200 koní.

Kompletní ceník najdete zde.

Opel Cascada 1.6 SIDI: Hodnocení a technické údaje
+	povedený vzhled
+	slušné jízdní vlastnosti
+	kvalitní interiér
-	kompromisní zavazadlový prostor
-	vyšší hmotnost
-	"vlažný" motor
motor	zážehový čtyřválec, přeplňovaný
objem	1 598 ccm
max. výkon	125 kW (170 k)
max. točivý moment	280 N.m
max. rychlost	222 km/h
0-100 km/h	9,6 s
komb. spotřeba	6,3 l/100 km
cena test. vozu	833 800 Kč