TEST: Praktická Honda Civic Tourer má kufr větší než Octavia. Zaujme i jízdou

Stanislav Švarc - 11. 04. 2014
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
+ 27
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Honda Civic Tourer.
Praha /TEST, FOTOGALERIE/ - Škoda Octavia Combi dlouho platila za "kufrového šampiona" nižší střední třídy. Jenže před několika týdny na český trh uvedená Honda Civic Tourer mladoboleslavskou stálici velikostí zavazadelníku poráží. A přidává i další výrazné přednosti.
Pro japonskou automobilku představuje kombík odvozený od modelu Civic velký návrat, v minulých letech totiž takto koncipovaný vůz v její nabídce chyběl. Jenže v Evropě je o auta s nafouknutou zádí zájem. A tak to Honda zkouší znovu.

Kufr s jámou
Právě obří kufr má být jednou z nejpřesvědčivějších zbraní vozu, který se vyrábí ve Velké Británii. Za zadními sedadly najdeme prostor o objemu 624 litrů - jen pro srovnání, Octavia nabízí 610 litrů, větší Superb pak 633 litrů.



Honda tak prostorného zavazadelníku dosáhla třeba i tím, že palivovou nádrž umístila nezvykle pod přední sedadla. 

Do uvedené hodnoty objemu se počítá také velká a hluboká schránka skrytá pod podlahou zavazadlového prostoru, do níž se vejde 117 litrů. Ta díky štědrým rozměrům v pohodě ukryje třeba dva menší kufry nebo střední nákup, který se vám navíc hned v první zatáčce nerozkutalí po celém zavazadelníku. Tohle se fakt povedlo.



Pojďme i na další čísla. Nakládací hrana byla oproti hatchbacku snížena o skoro 14 centimetrů (je tedy ve výšce nějakých 56 centimetrů) a je zarovnaná s podlahou. Po sklopení zadních sedadel (sklápí se do roviny) pak vznikne "jeskyně" s objemem 1668 litrů. Do Hondy se tak opravdu schová spousta věcí.

Tím ale výčet nákladních schopností nekončí. I kombík si totiž ponechal chytrý systém Magic Seats, který umožňuje přiklopení zadních sedáků k opěradlům (zhruba jako v kině), díky čemuž vznikne šikovný prostor vhodný pro přepravu vysokých předmětů. Vejde se tam i menší kolo, nebo třeba velký květináč s nějakým stromkem.




Ke snadnému přístupu pak přispívají i dveře, které se dají otevřít skoro až do pravého úhlu.

Zbytek kabiny je bez překvapení. Místo pro posádku zůstává prakticky stejné jako u hatchbacku (obě verze mají stejný rozvor), při cestování na zadních sedadlech však dlouháni jistě ocení větší porci prostoru nad hlavou. Jenže kvůli poměrně nízkým sedákům pořád budou muset přemýšlet, kam s trčícími koleny. Vpředu je ale všechno v pořádku a kombík uspokojí pasažery všech myslitelných postav.

Logicky byl z "krátké" verze převzat také vzhled a koncept interiéru, jemuž dominuje futuristicky vypadající dvoupatrová palubní deska. Pokud do Civiku přesednete z jiného auta, budete si možná muset na ovládání chvíli zvykat, ale pak zjistíte, že všechno šlape, jak má.



Jen ovládání palubního počítače je nesmyslně komplikované, zvlášť pokud rádi sledujete údaje o jízdě. Informační displej totiž nedokáže najednou zobrazit víc užitečných informací: buď vám ukáže hodnotu průměrné spotřeby, nebo průměrné rychlosti, anebo dojezd na zbývající palivo v nádrži. A pokud chcete jeden údaj vyměnit za jiný, musíte se docela složitě proklikávat nabídkami palubního počítače.

Pochvalu však zaslouží zpracování digitálních "budíků", jsou přehledné a krásně čitelné.

Vstříc úsporám
Honda nový Civic Tourer prodává jen se dvěma motory: zážehovou osmnáctistovkou a naftovou jedna-šestkou. Právě turbodiesel 1.6 i-DTEC poháněl testovaný vůz. A znovu potvrdil, že patří mezi nejpovedenější vznětové jednotky současnosti.

Výkon 120 koní na 1500 kilogramů těžké kombi v pohodě stačí, pocitově motor dokonce působí silněji. Příjemné je, že turbodiesel na plynový pedál pohotově reaguje už kolem 1 300 otáček, o tom se jiným naftovým agregátům může jen zdát. Nejlepší práci pak předvádí od dvou do čtyř tisíc otáček. Ale hlavně ohromí vybraným chováním, je tichý, dobře odhlučněný a potěší hladkým chodem.

A taky úsporností. S šestnáctistovkou se dá jezdit za 4 až 5 litrů, dokonce ani v ucpané Praze spotřeba nepřekračovala 6 litrů. Ideální zpřevodování pak pomáhá na dálnici, kde počítač při rychlosti 130 km/h hlásil hodnotu jen lehce přes 5 litrů.




A když už jsme u převodovky - řazení je rychlé a přesné. Skvělý dojem z jízdy pak podtrhuje citlivé a docela strmé řízení. Volant s tlustým věncem se navíc výborně drží.

Krok drží i podvozek. Honda kvůli větší zádi a logickému předpokladu, že se v kufru budou vozit i těžší předměty, vymyslela systém adaptivních zadních tlumičů (standard od výbavy Lifestyle).



Jednotlivé změny režimů jsou na chování auta skutečně cítit, nejvíc samozřejmě při změně z komfortního nastavení na sportovní - znát je to hlavně při přejezdu příčných nerovností. Zatímco v módu Comfort se Civic jen ladně přehoupne, v režimu Sport už lehce poskočí. Přesto zůstává dostatečně pohodlný.

Pokud je právě komfort to, co vás zajímá, pak budete z nového kombi nadšeni - zvlášť, když zapomenete právě na sportovní nastavení podvozku. Tourer je neskutečně pohodlný a elegantně si poradí se všemi běžnými nástrahami českých silnicí. Až se mi nechtělo věřit, že vůz využívá "jen" vlečenou zadní nápravu s torzní příčkou. Auto je současně velice stabilní a působí tak nějak "pevně".




Na druhou stranu mi však kombík nepřišel tak hbitý a agilní jako kratší hatchback. Dlouhá záď v rychlých či ostrých zatáčkách trochu "vlaje" za předkem auta, které se víc naklání. Nejde však o nic nepříjemného nebo snad nebezpečného, je to prostě fyzika, kterou navíc jde trochu oblafnout zapnutím sportovního režimu zadních tlumičů. Ja jsem ale raději zpomalil a užíval si fantastický komfort nejměkčího nastavení.

Civic Tourer je tedy výtečně jezdící auto s praktickým kufrem, chytře vymyšleným interiérem a výborným, úsporným motorem. Přesto se obávám, že to u nás nebude mít snadné. Někoho může odradit neobvyklý a trochu bláznivý vzhled, který má, jak už to tak u odvážných řešení bývá, výrazné zastánce, ale i nezanedbatelný počet odpůrců. Osobně Hondu za snahu postavit "něco jiného" chválím a kombi se mi celkem líbí, určitě víc než hatchback.




Leckoho může také překvapit pohled do ceníku. Honda totiž nenabízí nic jako vstupní, tedy "holý" model prakticky bez výbavy, jehož hlavním smyslem je lákat na nízkou cenovku. Civic Tourer proto stojí nejméně 457 900 korun (s benzinovou jednotkou 1.8 i-VTEC), což se zdá hodně. Jenže ve výbavě Comfort najdete třeba asistent pro rozjezd do kopce, dálkově ovládané centrální zamykání, elektrické ovládání oken vpředu i vzadu, automatickou klimatizaci, tempomat s omezovačem rychlosti, autorádio s CD+MP3 přehrávačem (se vstupy USB a AUX) a ovládáním na volantu, elektricky ovládaná a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, či kryt a dvojité dno zavazadlového prostoru. A to už nezní vůbec špatně. Kompletní ceník najdete zde.

Honda Civic Tourer 1.6 i-DTEC: Hodnocení a technické údaje
+obří zavazadelník
+variabilní interiér
+úsporný motor
-složité ovládání palubního počítače
-vyšší základní cena
motorvznětový čtyřválec, přeplňovaný
objem1597 ccm
max. výkon88 kW (120 k) při 4000 ot/min
max. točivý moment300 N.m při 2000 ot/min
max. rychlost195 km/h
zrychlení 0 - 100 km/h10,1 - 10,5 s (v závislosti na výbavě)
kombinovaná spotřeba3,8 - 3,9 l/100 km
cena testovaného vozu579 300 Kč