Test účinnosti klimatizace: Za jak dlouho se dosáhne nastavené teploty?

Radek Pecák - 25. 07. 2018
Klimatizace v autě - ilustrační foto
Klimatizace v autě - ilustrační foto
Auto jsme vždy nechali minimálně šest hodin na jednom místě
+ 5
Pak změřili teplotu na počátku testu s ještě vypnutým motorem
Měřili jsme vpředu i vzadu
Teplota klimatizace byla nastavena na 21 stupňů
Interiér byl téměř stoprocentně černý
Také potahy sedaček sportovní verze Renaultu Mégane jsou černé
Během obou pokusů bylo oblačno
Testovali jsme v Praze a pak na silnici číslo 27
Testovaný exemplář Renaultu Mégane RS jsme využili k otestování účinnosti dvouzónové automatické klimatizace.
Asi se vám už v létě nejednou při cestování v autě zdálo, že v kabině není tak chladno, jak by mělo být podle teploty nastavené na displeji automatické klimatizace. Také nás zajímalo, jak dlouho bude trvat, než se vzduch v interiéru vozu ochladí na požadovanou úroveň. K testu jsme využili nudné části našich testovacích jízd v Renaultu Mégane RS. Poprvé na cestě z práce domů, a podruhé během směřování z reportáže ze žebnické traktoriády na naši oblíbenou testovací silnici na Šumavě.

Přijdete na parkoviště, kde po většinu dne stálo vaše auto, otevřete dveře a dýchne na vás vzduch jako z pece. Takovou situaci v současných horkých dnech zažívá množství lidí, kteří nemají to štěstí, že svůj vůz můžou parkovat v krytých garážích.

Nejprve jsme zkoušeli účinnost dvouzónové automatické klimatizace po cestě z pražských Jinonic do Hostivaře. Auto stálo na firemním parkovišti více než osm hodin. Panoval slunečný den, ale ve chvíli, kdy jsme k němu přišli, se už asfaltová plocha i auto na něm stojící nacházely ve stínu. Bylo krátce před půl osmou večer. Přesto teploměr ukázal, že v úrovni sedačky spolujezdce vpředu je vzduch ohřátý na 35 stupňů Celsia, na zadní lavici pak na 31. Tyto teploty jsme naměřili ještě v době, kdy auto nemělo nastartovaný motor. Stejně jako v minulém testu černého a bílého auta jsme použili dva digitální teploměry. U nich už máme ověřeno, že ve stejných podmínkách měří stejně.

Ihned po nastartování jsme nastavili teplotu pro řidiče a spolujezdce na úroveň 21 stupňů a ihned vyrazili k domovu. Všechny otvory pro výstup klimatizovaného vzduchu jsme předtím nastavili do roviny a naplno otevřeli.

V danou chvíli už byl na obligátní trase vedoucí přes pražskou Jižní spojku relativně mírný provoz, a tak jsme jeli plynule. Po dvou minutách od startu klesla teplota na displeji teploměru o dva stupně na 33, po dalších pěti minutách na 31, a pak už šla teplota dolů pomaleji. Po sedmi minutách teploměr ukázalo číslo 30 a snížení o další stupeň trvalo již čtyři minuty. Do cíle naší cesty v Hostivaři jsme po ujetých šestnácti kilometrech během sedmnácti minut dorazili s teplotou v kabině 28 stupňů. V ten okamžik jsme také pohlédli na teploměr umístěný vzadu. Na jeho displeji stálo: 25 stupňů. Znamená to, že takto krátká cesta nestačí klimatizaci na snížení teploty na požadovanou úroveň. Vpředu se výheň snížila o 7 stupňů, vzadu pak o šest.

Nejchladněji bylo po 40 minutách

A tak nás logicky zajímalo, zda se kýženého snížení teploty dočkáme na delší trase. Vhodná situace nastala o víkendu, kdy jsme cestovali z traktoriády na Plzeňsku na Šumavu. Trasa mezi Žebnicí a centrem Klatov měří 71 kilometrů a bylo jisté, že na frekventované silnici strávíme minimálně hodinu.

Tentokrát jsme odjížděli po šestnácté hodiny. V autě jsme tentokrát jak vpředu, tak i vzadu naměřili 33 stupňů. Následný postup byl stejný, nastavení teploty pro oba přední cestující na 21 stupňů, zkontrolování otevření průduchů a start. 

Tentokrát se klimatizace na počátku testu činila o něco lépe. Již po sedmi minutách bylo vpředu o sedm stupňů méně, vzadu o šest. Jenže, pak už to šlo pomalu. Až po dvanácti minutách se vzduch vpředu ochladil o další stupeň - na 25 stupňů Celsia. Po půlhodině a třiceti ujetých kilometrech jsme projížděli Plzní. Kupodivu teplota v městském prostředí neklesla, nýbrž se naopak o jeden stupeň zvýšila. Vpředu tedy bylo 26, vzadu příjemněji  - 24 stupňů.

Nejnižší teplotu na obou pozicích v autě jsme naměřili po 40 minutách. To jsme se právě nacházeli v blízkosti známých soch přeštických prasat a teploměry ukázaly 24 (přední sedadlo) a 23 vzadu. Pak již byl pohleed na displeje měřících přístrojů nudný. Pár minut poté se teploty zvýšily o jeden stupeň a tam zůstaly až do cíle v Klatovech, kam jsme dojeli po hodině a čtyřech minutách.

V letních podmínkách tedy typ klimatizace použitý v tomto voze není schopen ochladit vzduch na požadovanou hodnotu. V kabině bude ve většině případů zhruba o tři až čtyři stupně Celsia tepleji. Kdo tedy chce skutečných 21, bude si muset na displej nastavit zhruba 18. V takovém případě však zase hrozí, že například na ruce, které jsou při jízdě klimatizačním otvorům nejblíže, bude foukat až příliš studený vzduch.