Tichá a solidně úsporná. Taková je po prvních jízdách nová fabie

Radek Pecák - 19. 08. 2021
Nová Fabia v jízdě
Nová Fabia v jízdě
Fabia vypadá ze všech úhlů dynamičtěji než dříve
+ 30
Pro porovnání všechny dosavadní generace
Prodloužení prospělo i designu
Vzadu jsou rozdělené svítilny
Příď je ve stylu větší Octavie
V mětském provozu je stále dostatečně mrštná
Palubní deska se podařila
Sedačky také ničím nezaostávají za konkurencí
Vzadu je místa dost také pro dospělé
Kufr má skutečně velký objem i s mezipodlahou
Toto je maximální objem
A toto prostor, který vznikne po sklopení zadního opěradla
Ovládání klimatizace zůstalo klasické
Volant už je z Octavie
Převodovky jsou pětistupňové a šestistupňové manuální a sedmistupňové DSG
Drobný detail v klimatizačních otvorech je hezký
Tento nápis je prý originál pro Fabii, jinde použit nebude
Madla dveří by mohly být praktičtější
Nové dřžáčky ve stylu simply clever
A deštník je tu také
Nalévání kapaliny do ostřikovačů bude snazší
Toto je další příjemné vylepšení
a na závěr z této oblasti - škrabka
Digitální přístrojový panel
Výdechy klimatizace vzadu a odkládací prostor
Díky děleným světlům se mohl zvětšit nakládací otvor
Blinkry jsou v zrcátkách
Střešní okno je velké, ale neotvírací
Lze ho manuálně zakrýt clonou
Upozornění na vozy v mrtvém úhlu využívá radar
Jezdili jsme ve vozech s velikostí kol 16 a 17 palců
A s přeplňovanými litrovými motory
Novinkou ve výbavě je rovněž radar pro adaptivní tempomat
Pár týdnů před oficiálním uvedením nové generace nejmenšího modelu mladoboleslavské automobilky na trh, jsem měl možnost s různými verzemi Fabie v okolí polského města Gdaňsk najezdit několik stovek kilometrů.
To, zda nejméně potentním motorizacím nové Fabie nedojde v táhlých stoupáních "dech", jsem zatím vyzkoušet nemohl. V okolí polského přístavního města Gdaňsk, kde se odehrávala mezinárodní jízdní novinářská prezentace tohoto vozu, je totiž ještě větší rovina než u Kolína.

Na novou Fabii v jízdě i v klidu se můžete podívat do naší komentované fotogalerie.

Nicméně, pro všechny potenciální zájemce o tento vůz mám dobrou zprávu. Konstruktéři mladoboleslavské automobilky opět odvedli velmi dobrou práci a při srovnání dosluhující a nastupující generace je zřejmé, že se auto dostalo o pořádný kus dále. Dokonce si troufám říci, že i s karosérií hatchback (nové kombi bude až zhruba za dva roky), může tato čtvrtá Fabia plnit roli solidního rodinného auta. Samozřejmě mám na mysli rodiny s maximálně dvěma dětmi.

To proto, že auto opravdu citelně narostlo. 411 centimetrů, což je rozměr v podélním směru, právě o oněch 11 centimetrů přerůstá čtyřmetrovou hranici, která je dlouhodobě brána jako jakási hranice pro malé mětské hatchbacky. Navíc je auto širší, má delší rozvor i rozchod kol. Jen výška je o osm milimetrů nižší.

A zavazadlový prostor? V tomto směru rozhpdně Škoda nechce zaostávat za konkurencí. Právě naopak, hodlá ji zásadně překonat. Dosud nejlepší konkurenti disponovali objemem kolem 350 litrů, nová Fabia má 380. To už je tolik, kolik naměříte třeba v novém VW Golf nebo BMW 1.

Doslova k nepoznání je interiér. Palubní deska je kompletně nová a rozhodně nenudí. Platí to samozřejmě zejména o "navoněných" verzích s výbavou Style, jaké Škoda připravila k prvnímu seznámení novinářům. Prý ale ani levnější varianty nebudou žádným "holobytem".

Podobně jako třeba u Renaultu Clio jednu z dekorací na palubní desce tvoří i pás textilu, na obou stranách u dveří jsou velké kulaté výdechy klimatizovaného vzduchu. Těmi ještě prochází linie navazující na ozdobnou lištu probíhající celou palubní deskou.

Demokracie pro oba lidi vpředu
Na rozdíl od mnoha konkurentů není palubní deska natočena směrem k řidiči. "Chceme, aby řidič a spolujezdec měli stejně snadný k ovládacím prvkům," vysvětlil změnu jeden z hlavních strůjců tohoto vozu - vedoucí produktové řady kompaktních vozů značky Škoda Jiří Dytrych.

Zajímavým detailem jsou vylisovaná písmena tvořící jméno Fabia na obou stranách kapličky nad přístrojovými ukazateli, líbí se mi rovněž neobvykle řešená madla na dveřích. Jen je v nich poměrně malý otvor pro prostrčení prstů mužské ruky. Sedačky mají i v běžných verzích poměrně sportovní tvar s výrazným bočním vedením. Líbilo se mi, že přechod mezi středovou konzolí a palubní deskou je oblý, a tudíž netlačí do řidičova přavého kolena.

Všude kolem je dost odkládacích prostor. Třeba i vlevo od volantu zůstala uzavíratelná výklopná kapsa. V centrální konzole je držáčček pro tužku či propisku a parkovací kartu.

Za stejně velkého řidiče jako já (měřím 186 centimetrů) jsem si na zadní sedačku sedl s rezervou tří centimetrů před koleny a dokonce čtyř nad hlavou. Takže je to opravdu vůz, který vyhoví na delších cestách také narostlým puberťákům nebo páru vašich přátel.

Tvůrci vozu opravdu podstatně vylepšili komfortní i bezpečnostní výbavu. Třeba hrdi jsou na výdechy klimatizovaného vzduchu do prostoru pro zadní cestující ve středové konzoli (to je v dané velikostní třídě unikát), řidiči pomůže třeba systém pro automatické parkování, asistent pro čtení dopravních značek nebo adaptivní tempomat. To jsou ale samozřejmě prvky náležející do vyšších výbav nebo do seznamu příplatkových záležitostí.

Ve výčtu chytrých prvků nechybí tradiční škrabka na led, nálevka na uzávěru nádoby pro kapalinu do ostřikovačů, ohrádka pro uklizení přemětů v zavazdlovém prostoru (její velikost lze nastavovat) či deka pro přehození přes zadní nárazník. Jednak obsahuje reflexní prvky a jednak zamezí, abyste si ušpinili kalhoty, pokud tam usednete třeba při přezouvání z lyžařských bot do normálních nebo naopak.

A jak jezdí?
Nejprve jsem usedl do verze s litrovým přeplňovaným tříválcem s výkonem 70 kW. Je spojený s pětistupňovou manuální převodovkou. Řadí přesně, bez zadrhávání, ale šestka by se na dlouhých polských rovinách hodila. I tak ale auto jelo tiše (motor při 90 kilometrech v hodině a zaazené pětce "točí" jen 2000 otáček za minutu. Výborně utlumený je rovněž podvozek, přestože polské záplatované okresky rozhodně nedovolí, aby se kola jen poklidně odvalovala. Aerodynamický šum, už vzhledem k úsilí o dosažení co nejnižšího aerodynamického odporu, je potlačen na úroveň odpovídající spíše o třídu větším vozů.

V zatáčkách je chování neutrální a brzdy lze správně dávkovat postupným zesilováním tlaku na pedál. Naopak v silnější variantě (81 kW), do které jsem bezprostředně poté přesedl, už byly brzdy přece jen jedovatější. "Jednak je to způsobeno jiným dodavatelem některých komponent pro tuto variantu, ale jednak je to i záměr - více to ladí se sportovnějším projevem motoru," vysvětlil mi vedoucí oddělení vývoje podvozků Škody Auto Vratislav Kozub.

Připadalo mi, že dvouspojková automatická převodovka v této verzi řadí trošku s prodlevami, ale zřejmě to byl jen momentálnální subjektivní pocit. Podle technických údajů totiž zrychlení z nuly na stovku s automatem trvá o desetinku sekundy méně, (9,6 versus 9,7) než v případě spojení stejného motoru s šestistupňovým manuálem. Ještě to samozřejmě prověřím při klasickém redakčním testu v domácích podmínkách.

Automat (který ale lze zvolit pouze pro výkonnější verzi litrového TSI) si také vyžádal na stejné trase a při podobném tempu zhruba o tři desetiny litru vyšší spotřebu. Zatímco s manuálem (a motorem 70 kW) jsem jel "za 5,7" litrů na sto kilometrů, s automatickou převodovkou za šest. Krátce jsem pak usedl také za volant verze s výkonem 81 kW a šestistupňovým manuálem. Ani zde se nedá k řazení napsat nic negativního. O spotřebě se však zmiňovat nebudu, protože jsem se v danou chvíli pohyboval výhradně v odpolední  dopravní špičce měst Gdaňsk a Sopoty.

Základní motorizaci, kterou je pro český trh atmosférický litrový tříválec 1,0 MPI EVO, jsem zatím neměl z časových důvodů možnost vyzkoušet. Také nemohu přinést žádné zprávy o agregátu 1,5 TSI (150 koní) v tomto voze. Výroba verzí s ním totiž začne později. Těšit se na něj ale určitě budu. Už jen proto, že poskytne Fabiím léta nevídanou dynamiku. Maximálně s ním půjde jet 225 kilometrů v hodině a zrychlit z nuly na sto už za osm sekund.
Tagy