Toyota Prius - první úspěšný hybrid slaví 23 let

Historie aut s hybridním pohonem je o dost delší než si pravděpodobně myslíte. Prvotinu jménem Armstrong Phaeton sestrojil už v roce 1896 vynálezce Harry E. Daye. Phaeton kombinoval benzinový dvouválec a dynamo akumulátor. Další hybridní kousek připisuje historie Ferdinandu Porsche. Na přelomu tisíciletí v rakouské společnosti Lohner využil stejně jako předchůdce zážehový motor k pohonu dynama. To dobíjelo několik akumulátorů, které přenášely sílu přímo na přední kola. Šlo tím pádem o auto bez převodovky. I přesto mělo údajně fantastickou účinnost 83 %. Jenže s ohledem na nízký výkon a gigantickou váhu baterií (až 1800 kg) byly schopnosti automobilu v praxi mizivé. Jízda byla pomalá. A zdolání kopce? To byla takřka nereálná výzva. Současně na sebe nenechalo dlouho čekat první auto s dieselovým motorem. A ten všechny snahy o elektrický a hybridní pohon šmahem převálcoval. Téměř celé dvacáté století se pak neslo ve znamení spalovacích motorů.


Když přišla devadesátá léta, několik progresivních automobilek myšlenky hybridních pohonů oživilo. Co je k tomu vedlo? Uhlíková stopa v průběhu dvacátého století dramaticky vzrostla a otázky životního prostředí začaly být čím dál palčivější. Současně došlo k významným pokrokům v oblasti IT. A to umožnilo hledání nových cest při vývoji automobilových konstrukcí a pohonů.


Ve velkém se do toho pustila Toyota Motor Corporation. Šéf výzkumu a vývoje Yoshihira Kimbary prosadil vývoj auta šetrného k životnímu prostředí už v roce 1993. První hybridní Toyota dostala jméno Prius. Vychází z latiny a znamená „před“. Název odkazuje k tomu, že předpovídá budoucnost a předbíhá svou dobu. To v podstatě platí ještě dnes. Ostatně kolik z nás jezdí běžně na hybridní pohon? První verzi Priusu představila Toyota už v roce 1995 na autosalonu v Tokiu. Odtud byl ale ještě kus cesty k uvedení modelu do prodeje. Ten spustili Japonci přesně před 23 lety - 10. prosince 1997. Prodej první generace trval hezkých šest let. Když sjel v roce 2003 z výrobní linky poslední kousek, měla jich už Toyota na účtu hezkých 123 tisíc.


Zajímá vás, s čím vším se v Toyotě při vývoji hybridu potýkali? Nebylo toho málo. Bojovali mimo jiné s neúměrně vysokými náklady a taky nedostatečně spolehlivým akumulátorem. První tři roky se Toyota Prius prodávala pouze na domácím japonském trhu. A cena? V přepočtu necelých 17 000 amerických dolarů. Nezdá se vám to až tak moc? Jenže výrobní náklady na každý jeden kus dosahovaly dvojnásobné ceny! Přesto Japonci vytrvali a ztrátu dokrývali ziskem z jiných mainstreamových modelů.


Potíže s vývojem spolehlivého akumulátoru nedávaly dlouhé měsíce vývojářům spát. Potýkali se s velkou nestabilitou. Akumulátor totiž selhával při nízkých nebo naopak vysokých teplotách. Vliv na jeho výkon měla i nadmořská výška. Bylo zatím nemyslitelné vyvážet takové auto do světa. Toyota to vzala za úplně jiný konec. Po celé tři roky, kdy Prius prodávala jen na domácím trhu, sbírala data, analyzovala a dál vyvíjela lepší a lepší akumulátory. Mimo jiné zjistili, že akumulátoru nesvědčí neustálé dobíjení a vybíjení z nuly na 100 %. Naopak se snažili udržet stav na 40-60 %.


O pohon se staral čtyřválec o objemu 1,5 l, který pracoval v upraveném Atkinsonově cyklu. Měl nižší výkon (43 kW) a točivý moment ( 102 Nm) při 4000 otáčkách. Elektromotor nabízel výkon 30 kW při 940-2000 otáčkách a točivý moment 305 Nm. Akumulátor Panasonic měl kapacitu 1,31 kWh a byl nejproblematičtějším článkem pohonu. I přesto se Japoncům podařilo spojit tyhle dva systémy do povedeného celku. Modelový rok 2001 už byl zase mnohem vyspělejší a tak zamířil do Evropy a USA. V Kalifornii se stal mezi celebritami absolutním hitem. Jeho sláva vygradovala v roce 2005, kdy Prius druhé generace získal evropský titul Automobil roku. Zaslouženě!