Dálnice představují nejpohodlnější, nejrychlejší a nejbezpečnější způsob individuální silniční dopravy na dovolenou. Přesto i na nich turisté umírají. Kromě fatálních následků hrozí nepřipraveným a neukázněným řidičům na evropských autostrádách vysoké pokuty.
Překročení maximální povolené rychlosti na dálnici může vyjít až na sto tisíc korun. Motorista také může o svůj vůz přijít nebo si posedět ve vězení. Tradiční stotřicítka se snižuje na 110 km/h ve Francii a Itálii za mokra, na některých rakouských úsecích pak v noci. V řadě států se přísně trestá i nedodržování dostatečného odstupu od vpředu jedoucího vozidla. I to by měli mít řidiči na paměti, než vyrazí na evropské hlavní tahy.
Podle Centra dopravního výzkumu připadají na českých dálnicích pouze tři oběti na jednu miliardu kilometrů ujetých kilometrů. To je až pětkrát méně než na silnicích nižších tříd. Statistika by ale byla ještě veselejší, kdyby řidiči důsledně dodržovali několik základních pravidel.
Prvním je jízda v pravém pruhu. Především autostrády se třemi a více pruhy některé řidiče mylně svádějí k trvalé jízdě v prostředním pruhu. To značně komplikuje jízdu ostatním šoférům.
Druhou zásadou je udržování bezpečné dvousekundové vzdálenosti. V Německu se při jízdě mimo město musí minimální odstup od vpředu jedoucího vozidla v metrech rovnat alespoň polovině údaje tachometru. Například při jízdě stovkou to bude alespoň 50 metrů. „Pokuta se může vyšplhat až na 400 eur. Dodržování bezpečného odstupu sledují policisté i v Rakousku a Francii,“ varoval Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Za mokra či špatné viditelnosti se navíc odstup zvyšuje alespoň na tři sekundy.
Zkušený řidič se navíc dívá do vzdálenosti, kterou ujede během následujících 12 sekund. Při rychlosti 130 kilometrů v hodině je to zhruba půl kilometru. To by mělo být zárukou nejen bezpečné, ale i plynulé a pohodové jízdy bez zbytečně razantních manévrů na poslední chvíli. Zvláštní opatrnosti je třeba při jízdě za kamionem či autobusem.
Náramně prodražit se může také nedodržování povolené rychlosti. V extrémních případech může hrozit i konfiskace vozidla. Například ve Francii vyjde překročení rychlosti jízdy o 50 kilometrů na 3 750 eur (téměř sto tisíc korun), zákazu řízení na tři roky a zabavení vozidla. Navíc hrozí až tříměsíční pobyt za mřížemi. V Německu by se našinci rozhodně neměli účastnit dálničních honiček. Za to hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi, při havárii se zraněním až desetiletý.
I na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Nebezpečným nešvarem je předjíždění kamionů v hustém dešti. „Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ upozornil Budský.
Častým prohřeškem bývá nepoužívání směrovek při křižování pruhů. Přitom pouze včasné zapnutí blinkru dá pro i neviditelnému řidiči ve slepém úhlu čas a prostor, aby na sebe upozornil či se pokusil zabránit vzájemnému střetu.
Řidiči by dále na autostrádách měli musí bedlivě sledovat také provoz za sebou. Při dojíždění kolony by měli zpomalovat pozvolna a včas zapnout varovné blikače.
Dálniční krajnice by měla být vyhrazena pouze nouzovému zastavení či vytváření záchranářské uličky. Ta se na vícepruhových autostrádách v Maďarsku, Německu, Rakousku, Slovinsku a Švýcarsku tvoří jinak než v Česku, a sice mezi pruhem nejvíce vlevo a zbývajícími napravo. Na Slovensku je stanoveno, že v případě vzniku kolon mohou řidiči vozidel s právem přednostní jízdy použít krajnici či jinou část pozemní komunikace, která není určena pro jízdu vozidel. Pro běžné řidiče je ale podjíždění obzvlášť nebezpečné a přísně trestané.
Důležitou zásadou je alespoň krátká pauza zhruba po každých dvou hodinách za volantem. Silně unavený řidič je stejně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. Pravděpodobnost zavinění fatální nehody se zvyšuje sedmkrát. Únava má na svědomí až deset procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o dvojnásobný podíl. Nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. „Méně však už se ví, že nás může únava překvapit i během dne – nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední,“ podotkl Budský.
V případě poruchy vozidla je třeba zastavit na krajnici, a to co nejvíce napravo. Ihned je nutno zapnout varovné blikače. Řidič si před vystoupením z vozidla (ideálně pravými dveřmi) musí navléct výstražnou vestu. Podobně vystoupí i spolucestující, kteří by měli okamžitě odejít z tělesa dálnice do bezpečného prostoru za svodidly. Řidič by měl neprodleně za porouchané vozidlo do předepsané vzdálenosti umístit varovný trojúhelník a přivolat odbornou pomoc, například pomocí dálniční hlásky. To je třeba udělat i v případě defektu kola, se kterým by si i dnes řada šoférů dovedla poradit svépomocí. „Místo, kde se nachází porouchané vozidlo, je totiž třeba náležitě označit. To může zajistit jen dálniční policie, případně asistenční služba,“ upozornil Budský.
Posledním pravidlo se týká situace, kdy řidič mine příslušný výjezd z dálnice. V takovém případě mu nezbývá než pokračovat dále a na vhodném místě z dálnice odbočit a vrátit se zpět. Couvání zpět k výjezdu či otočení se na dálnici s využitím mezery mezi svodidly je nejen deliktem, který dopravní policisté nikdy neodpustí, ale skutečně smrtelným nebezpečím.
