Velké auto s výbornou spotřebou: Test ojeté Octavie III s motorem 1,6 TDI

Na trhu s ojetinami je Octavií v tuzemsku velký výběr, což platí také o třetí generaci, kterou jsem si vybral jako vhodného zástupce klasických ojetin v ceně do 200 tisíc Kč. Na trhu, jak ukazuje vyhledavač Tipcars, lze najít také “navoněné” kousky z této generace především ve variantách Scout či RS s cenovkami nad 700 000 Kč, ale není zase takový problém najít slušný kus do výše zmíněné cenové hranice.

Ten konkrétní testovaný si i se všemi detaily můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

“Škoda Octavia je u nás dlouhodobě nejprodávanějším vozem před Fabií, Passatem a Golfem. Ze všech konkurentů si nejlépe drží cenu. Nejvíce je na trhu naftových Octavií z operativních leasingů, neboť firmy jsou nejčastějšími zákazníky pro nová auta. V celkové nabídce Octavií převažují karoserie kombi nad liftbacky asi ze 60 procent. Vozy do 200 tisíc korun tvoří asi čtvrtinu nabídky,” potvrzuje Filip Kučera z Auto ESA.

Jen se budete muset smířit s tím, že takový vůz bude pravděpodobně vypadat poněkud obyčejněji a také uvnitř nebude napěchován výbavou takzvaně až pod střechu…

V autoobazaru Auto ESA jsem nalezl bíle lakovaný exemplář s karosérií liftback, který měl pod kapotou namontovaný agregát 1,6 TDI. Ten byl spojený s manuální pětistupňovou převodovkou. Jedná se o typickou kombinaci vozů využívaných původně ve firmách jako služební.

“Z naftových vozů je největší zájem o motory 2.0 TDI a z benzínových motorů o 1.4 TSI. Nejsilněji jsou však zastoupené typické flotilové kombinace 1.6 TDI a 1.2 TSI s manuální převodovkou. Benzínové motorizace jsou však v této věkové kategorii v porovnání s naftovými velice vzácné, neboť hon na “dieselové čarodějnice”, který začal v roce 2015 se na zvýšení podílu ojetých benzinových vozů na trhu projevil až o několik let později,” vysvětluje Filip Kučera z Auto ESA.

V seznamu výbavy tohoto konkrétního zkoušeného vozu byly položky jako manuální klimatizace, elektrické stahování pouze dvojice předních oken, rádio s dotykovým displejem, zadní parkovací senzory, mlhovky a vyhřívání předních sedaček. Jinak šlo v podstatě o základní výbavu, což obnáší třeba také jen minimální dekory v interiéru, absenci středových loketních opěrek či průvlaku pro lyže uprostřed opěradla zadních sedaček. Už dlouho jsem neviděl ve voze nižší střední třídy volant bez jakýcholi ovládacích prvků. Také USB zásuvka je k dispozici pouze jediná.

Na druhou stranu interiér na to, že na tachometru vozu s prvním uvedením do provozu v roce 2015 svítil údaj potvrzující 133 000 najetých kilometrů, působil velmi zachovale a nepoškozeně. Pouze na ozdobné liště na horní straně výplně dveří u spolujezdce jsem objevil škrábance. Léta používání naznačoval rovněž “oleštěný” kožený povrch věnce volantu.

Sedačky po stránce designu působily nudně, avšak mé 186 centimetrů vysoké postavě naprosto vyhovovaly. Nadpůměrně dlouhý je sedák i opěradlo, boční opora naprosto dostatečná. Troufám si říct, že díky velkému rozsahu podélného a výškového nastavování jak volantu, tak rovněž sedačky, si správnou pozici pro řízení v takové Octavii nalezne vlastník jakéhokoli typu postavy.

O tom, že v Octavii je na zadních sedačkách zejména pro kolena k dispozici doslova královský prostor, a také, že kufr pojme téměř cokoli, je asi zbytečné se rozepisovat. Tyto přednosti musí octavii přiznat i zatvrzelý příznivce modelů konkurenčních značek.

Jediným asistenčním systémem, jehož činnost jsem při testovací jízdě zaznamenal, byl ten, který “čte” dopravní značky. Trošku legrační ovšem bylo, že na černobílém displeji se při porušení předepsaného rychlostního limitu místo tradičního symbolu příslušné dopravní značky postupně objevovala slova tvořící výstrahu “Rychlost příliš vysoká”.

Výkon vozu s tímto motorem je pouze 90 koňských sil, což není na takto velký automobil rozhodně příliš mnoho. Nicméně, na pohodovou, ale i trošku svižnější jízdu to postačuje. Trochu déle bude řidiči, který dosud s touto motorizací nemá zkušenost, trvat než natrénuje vhodné řazení. Rozhodně zapomeňte na to, že byste se po komunikacích v obci s povolenou “padesátkou” pohybovali se zařazenou pětkou. Pokud nepodřadíte, otáčky spadnou na zhruba 900 za minutu a auto vám důrazně napoví velkým duněním a poskakováním. Mezi jednotlivými převodovými stupni jsou velké odstupy, což v praxi znamená nutnost častého sahání po řadicí páce.

Samotné řazení je naštěstí docela příjemné. Páka má poměrně krátké vymezené dráhy a pohybuje se v nich sice s trošku větším odporem, ale přesně.

To, co určitě potěší, je mimořádně nízká spotřeba paliva. I ve městě není problémem udržet spotřebu vozu (se zahřátým motorem) pod hranicí pěti litrů na sto kilometrů, mimo město pak lze na palubním počítači nalézt i hodnoty kolem 3,8 litrů. V kombinovaném režimu jsem jezdil za 4,8 litru, na dálnici pak vůz vyžaduje přibližně 5,6 litru na sto kilometrů jízdy. K úspoře provozních nákladů přispívá rovněž fakt, že auto se obejde bez kapaliny Ad Blue.

Přestože na rozdíl od octavií druhé generace má “trojka” se slabšími motorizacemi, mezi něž se řadí rovněž tento turbodiesel, vzadu pouze vlečenou nápravu, jízdní vlastnosti jsou stále nadprůměrné. Zejména jsem to ocenil na silnicích nižších tříd, které navíc byly po letošní zimě proděravělé snad ještě více než proslavený švýcarský sýr.

Výtluky přejížděla tato octavia, která byla obsazena pouze řidičem, s gracií a nehlučně. Určitě k tomu přispívala také namontovaná pouze patnáctipalcová kola s profilovým číslem 65. Přitom v kufru jsem si vozil sadu stejně velkých kol s letními plášti. To, mimochodem, dosvědčuje, že předcházející majitel měl rozum a auto využíval spíše rozumem než sportovním srdcem.

Ani takto “malá” kola přitom na autě při bočním pohledu nepůsobí nějak nepatřičně.

(doporučuje Filip Kučera z Auto ESA)

Volkswagen Golf z první poloviny minulého desetiletí

 

Volkswagen Golf VI

Plusy:


nižší ceny

vysoká kvalita zpracování

reprezentativní značka


Mínusy:


menší zavazadelník

základní výbavy vypadají uvnitř obyčejně



 

Ford Focus


Plusy:

nižší ceny

vyspělý podvozek

líbivý interiér i u nižších výbav

Mínusy:


menší zavazadelník

málo místa vpředu



 

Hyundai i30


Plusy:


nižší ceny

dobré výbavy

nižší kilometrové nájezdy


Mínusy:


průměrné jízdní vlastnosti

menší zavazadelník