Nostalgie na neděli: Krása československých aut na fotkách Viléma Heckela

Vilém Heckel by příští rok oslavil sto let. Za svůj život se tento dobrodruh s foťákem zapsal do české i světové fotografie hlavně dvěma směry. Jedna část si ho bude pamatovat jako nadšeného a úspěšného horolezce, který fotil dechberoucí snímky horských průsmyků, štítů a vrcholů.

Ta druhá pak vzpomene na jeho talent pro reklamní fotky s úchvatnou atmosférou, které - upřímně řečeno - zcela neodpovídala realitě socialistického Československa. Jeho snímky tehdejší dobu v tehdejším Československu dělaly výrazně hezčí.

Heckel se narodil roku 1918 v Plzni a již od mládí byl silně ovlivněn zájmy svého otce, který se věnoval jak turistice, tak fotografii. Po večerech s ním tedy v zatemněné kuchyni vyvolával fotografie a učil se základy fotografování. Uchovávání vzpomínek na papíře a cestování formovalo jeho budoucí životní cestu.

Volba studia tak byla jednoduchá a v roce 1936 se vyučil portrétním fotografem, po čemž následovaly práce v menších ateliérech. Tato činnost vedla rovněž k prvním zakázkám reklamního focení.

Po dalších patnáct let se následně věnoval i průmyslové fotografii pro Zbrojovku Brno a Československou obchodní komoru, přičemž už v roce 1949 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. S tím se pojilo i focení divadelních představení a reportáží.  

V 50. letech začal aktivně cestovat po světě a věnovat se horolezectví. Právě díky tomu bude pro většinu lidí známější jako úžasný fotograf živé přírody, velkoleposti hor a lidí, kteří je pokořují. Z expedicí na Kavkaz, do Pákistánu či Hindúkuše v Afghánistánu doma vytvářel úžasné výstavy a publikace. Za některé fotografie si odnášel v soutěžích ta nejvyšší ocenění.

V této době se Heckel odprostil od jakýchkoliv závazků a začal jako volný fotograf pracovat takzvaně sám na sebe. Díky dokonalým fotkám získal slušnou reputaci a v oblasti reklamní fotografie dostával nabídky od těch nejprestižnějších značek u nás.

I když je možná dílo Viléma Heckela v tomto směru nedoceněno, můžeme s jistotou říct, že jeho fotky zejména aut a motocyklů ovlivnily celou generaci motoristů.

Přestože je "jen" o "reklamní fotografie“, Heckel uměl živě zachytit vysněný život s novou Škodou, Tatrou nebo motocykly Jawa a ČZ. A takto měla reklama samozřejmě fungovat. Heckel prostřednictvím fotek dokázal vyvolat dojem, že tehdejší - často nedostupný - luxus je každodenní realitou Československa.

Jeho propagační fotky působí kouzelným dojmem i dnes a možná trochu obarvují pohled na normálně šedý život většiny lidí zachycené doby. To lze zmínit nejen u vozidel, Heckel fotil reklamně například i elektroniku jako televizory, rádia a podobně.



Zrovna u automobilů však nelze neocenit atmosféru, kterou dokázal na snímcích vytvořit. Proti současným obrázkům, které často díky digitální fotografii a množství postprodukce vytváří umělou dokonalost a občas kvůli tomu působí sterilně, nám fotky Viléma Heckela způsobují záchvaty nostalgie. Nutno podotknout, že i lidem, kteří toto období vůbec nezažili.

Retuše a úpravy fotek v minulosti de facto neexistovaly, takže se špičkoví fotografové museli spoléhat jen na vlastní schopnosti, technickou dokonalost, píli, nápady a odvahu zkoušet nové věci.

Mezi nejznámější snímky Viléma Heckela můžeme určitě zařadit propagační materiály nového kabrioletu Škoda 450, později nazvaného Felicia. Ten se mladoboleslavská automobilka rozhodla propagovat i za hranicemi, a k této příležitosti byla k focení přizvána dokonce úřadující Miss USA Charlotte Sheffield.

Fotografie Tatry 603 zase ukazují, jak Československo mohlo vypadat, kdyby si lidé mohli tuto drahou a elegantní limuzínu dovolit. Zcela pohodová nálada pak čiší z pikniku nebo zimní lyžovačky se Spartakem. S podobným nadšením bychom ale mohli popsat hromadu dalších fotek. Rozplývat se nad nimi můžete v naší rozsáhlé galerii.

Když zůstaneme u motorismu, výčtem jen reklamních prací bychom českému fotografovi velmi křivdili. Svým trénovaným okem pro kompozici zachycoval rovněž události v motorsportu nebo dokumentoval samotnou výrobu uvnitř automobilek. Zejména jeho snímky z produkce Škody 1000 MB náramně ukazují proces vzniku tisíců nových škodovek.

K celoživotnímu odkazu Heckela můžeme nakonec pouze dodat, že jako dobrodruh a fotograf odešel při tom, co miloval. Dne 23. dubna 1970 se vydal se svými přáteli na expedici do Peru, kde je o pár týdnů později 31. května zasáhla lavina, kterou způsobilo zemětřesení. Tragédie si bohužel vyžádala životy celé skupiny.

Ačkoliv zde jako nadšenci do aut rozebíráme pouze jednu část vskutku širokého zaměření Viléma Heckela, v každém případě ho můžeme považovat za jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů dvacátého století. Pokud vás fotografování opravdu zajímá, doporučuje alespoň nakouknout do jeho obsáhlého portfolia, kde najdete portréty, architekturu, sportovní události anebo také ony zmíněné krajiny.

Významnost fotografií Viléma Heckela pak dokazuje skutečnost, že se jeho snímky i dnes opětovně využívají v knihách a dalších publikacích. Své vzpomínky tak dokázal uchovat i pro generace budoucích let.