Volant čeká dramatická proměna. Zmapovali jsme vývoj tohoto prvku v autech

Průměrný Evropan stráví dva roky a devět měsíců ze svého života řízením auta. Vyplynulo to z průzkumu, který před dvěma lety vypracovala nezávislá marketingová společnost Common Sense Advisory pro automobilku Citroën. Tato doba je tedy logicky shodná s tou, po kterou ve svých rukou držíme volant. Zřejmě jen málokterý jiný předmět svíráme v dlaních stejně často.

Historické prameny uvádějí, že jako první využil "řídící kolo" Francouz Alfred Vacheron ve voze Panhard 4 Hp v roce 1894 během závodu Paříž-Rouen. Za další čtyři roky už tento prvek využívaly všechny vyrobené vozy této značky. Různí výrobci ale ještě v té samé době používali jiná řešení. Například první automobil vyrobený na území České republiky - model NV Präsident z Kopřivnice, se řídil pomocí řídítek, které byly na obou koncích zahnuté. Podívat se na něj můžete v naší fotogalerii.

V průběhu mnoha desetiletí se volant v podstatě neměnil. Byly obvykle vyrobeny z kovu, přičemž obruče tvořilo dřevo, případně různé typy plastů.

Přibyla samozřejmě řešení, které usnadňovaly řidičům řízení (posilovač), případně nalezení správné polohy při řízení (výškově a poté i podélně nastavitelné volanty), ale volant, až na design, zůstával stále stejný. Jako první dodatečnou výbavu obsahoval spínač klaksonu, který tvořila například přidaná menší obruč. V roce 1966 se však stalo něco revolučního. Ford Thunderbird dostal na svůj designově velmi povedený dvouramenný volant dva kolébkové přepínače. Nastavoval se jimi tempomat. Dalším krokem byla montáž airbagu do středu volantu. Nejprve šlo o příplatkovou výbavu v roce 1972 vyráběného Chevroletu Impala.

Další ovládací prvky na volantu se poměrně logicky týkaly ladění rádia a nastavování hlasitosti zvuku. V roce 1982 se  tato tlačítka objevila v Renaultu Fuego, což bylo malé, ale dosti futuristicky pojaté kupé.



V současnosti je možné na volantech vozů různých značek nalézt velké množství tlačítek a ovladačů, včetně třeba dotykových plošek (Mercedes-Benz). Přímo na volantu lze spínat vyhřívání věnce, hlasové ovládání telefonu, různé bezpečnostní a komfortní asistenční systémy nebo funkce palubního počítače. V případě aut se samočinnou převodovkou bývá volant doplněn také o pádla umožňující manuální volbu převodových stupňů.

Zřejmě nejdále se využitím volantu jakožto hlavního ovládacího prvku vozidla postoupili ve Ferrari. Jejich volanty obsahují rovněž spouštěče stěračů, blinkrů i světel, je na nich ovladač pro přepínání jízdních režimů, nastavení adaptivních tlumičů a dokonce i startovací tlačítko. Je tomu tak proto, aby řidič vlastně nikdy neměl důvod pustit volant, byť pouze jednou rukou.

Kapitola sama pro sebe jsou volanty závodních vozů, zejména monopostů F1. Právě zde se letos zrodila jedna aféra. Stáj Mercedes totiž při testech před zahájením sezóny nasadila takzvané dvouosé řízení. Otáčením doleva a doprava se samozřejmě žádoucím směrem pohybují přední kola. Navíc však pilot měl možnost vytažením k sobě nebo odtlačením od sebe měnit úhel sbíhavosti kol. Díky tomu se mohly zlepšit jízdní vlastnosti na rovinkách a rovněž v zatáčkách. Nakonec ale automobilová federace povolila Mercedesu toto technické řešení používat pouze během letošní sezóny, bude-li vůbec nějaká. Od příští již bude zapovězené.

Další novinkou v oblasti volantů je podaný patent značkou BMW. Jejich volant v některém z budoucích vozů se schopností plně autonomního řízení bude vlastně skládací. Běžně se bude jednat o jakýsi ovál, který ale elektromotory během okamžiku zvládnou zmenšit na malý obdélník a zase mu udělit původní tvar. Bude se tak dít vždy, když se auto ujme autonomního řízení a naopak, když bude zapotřebí, aby se ovládání auta chopil zase člověk. BMW se designem volantů zabývá již řadu let, jak ukazují některé koncepty v naší fotogalerii.

A na závěr ještě jedna zajímavost: V České republice se volanty vyráběly zejména v Horních Počernicích na východním okraji Prahy. Produkci ovšem v roce 2013 tehdejší vlastník, společnost TRW, přestěhovala do Rumunska. Skončila tak 85 let trvající éra, během které se volanty odsud dostaly do prakticky všech vozidel vyráběných v Československu - osobních i nákladních.